Na co byste se zeptali Abrahama?

[Petr]

Ted by me docela zajimalo, zda jsi lze nejakou znalost nejake veci osvojit ciste tak, ze se naladime na vedomosti o ni. Treba cizi jazyk . Ze si to proste stahneme z vesmiru.

[watta]

a jde to jinak?

[Petr]

Tvrdym usilim?

No vis jak jsem to myslel.. i kdyz tomu postupnemu uceni budeme rikat stahovani z vesmiru, tak otazka byla tedy mirena na mnozstvi a cas.. treba..dokazeme si stahnout znalost neceho (dejme tomu tedy treba spanelstiny) behem par minut? Jeste jsem to v realu asi nevidel, ale teoreticky by to mozne byt melo.

[watta]

jo takhle si to myslel - neměla by otázka být pak spíš na čas? něco jako: sakra ten čas mě ale otravuje, nemohl by fungovat jinak?

jestliže jsme všichni dohromady jeden velký zdroj a máme v rámci něho i tu úžasnou možnost zažívat, že nejsme zdroj , tak jsme pořád v tak těsném spojení se vším ostatním, že určitě i v rámci téhle reality ne-zdroje existuje možnost dát dohromady soulad našeho vnitřního času s nějakou komplexní schopností, kterou chceme mít (například schopnost používat plynně cizí jazyk). otázka potom je, jestli je to natolik výhodné pro nás samotné - aby tam docházelo k takovémuhle ignorování prozatím běžně uvědomovaného času - já osobně bych si třeba myslela, že pokud je tak strašně dobré pro člověka samotného, aby tu schopnost měl (naučit se za sekundu španělsky tím, že si to stáhne z vesmíru), tak ji prostě mít bude. ale většinu okamžiků života život sám asi za takhle extrémistické, že by to bez toho nešlo, nebo nešlo příliš líp, nevyhodnotí. nicméně - to už je otázka na abraham

[Petr]

Tak clovek se naucil spoustu veci nebo si k nim nejak nasel cestu, ktere kdysi neumel, nebo ktere mu nebyly dany do vinku. Takze proc ne i toto? To je taky evoluce .

[watta]

podle mého, pokud bys to bral takhle, musíme nutně dodat, že jich neméně tolik velice důsledně zapomněl

jednak bych přihlížela především k tomu, že historie je vždycky jenom souhrn našich představ o historii, a pak osobně netíhnu k tomu myslet si, že evoluce je vývoj od nějakého špatného (dřívějšího) bodu k bodu lepšímu (budoucímu, současnému) - i když vím, že sám abraham nazývá ty nové věci "lepší". ale podle mě to, co je nové, je skvělé. bez ohledu na to, jestli je to lepší.

"lepší" - může člověk vidět jako lepší vždycky jenom z perspektivy současného okamžiku. jakmile má o něco víc informací, než měl v daném okamžiku, už mu to tak dobré nebo lepší než něco jiného připadat nemusí - no a velmi často to tak i bývá, takže prostě - ze stávajícího pointu a obsahu informací můžu vidět věci jinak, než až té schopnosti dosáhnu. ovšem každopádně - společně s možnostmi, o které žádám, expanduje právě ten počet informací (a to nejenom těch, které mám i jako člověk k dispozici). takže je to určitě stoprocentně dobré a nejlepší chtít (to je vlastně taky docela hezký obrázek toho, proč je někdy lepší vůbec něco chtít, než to dostat, aneb jak může být člověk spokojený, aniž by vždycky dostal, co chtěl, ale i tak toho pro sebe hodně udělal ale to je myslím už trošičku vyšší matematika

[watta]

co způsobuje, že mají někteří lidé to, čemu se říká "morální dilemata"?

(říkám si, že nevyjasněný záměr to určitě není, nemohla bych uvěřit tomu, že někdo nemá jasný záměr (i když si ho není vědom) - takže bych si řekla, že ho třeba nikdy nechtěl vědět, nepídil se po něm, nesledoval, že ho prostě nezná, že se před ním schovává, nebo opravdu nevím? a pak se tedy může dostat do situace, kdy neví? nebo že by to bylo proto, že se dostane face to face k situaci, o které je společností přesvědčován, že se má zachovat tak a tak, ale tato společenská morálka je v rozporu s tím jeho záměrem? anebo? )

[watta]

ještě jenom dodám, co mě k tomu navedlo: tato recenze:
http://www.csfd.cz/film/132672-the-box- ... ext=147869

a taky příspěvky k recenzi od uživatelů csfd

[Jana]

nemohla bych uvěřit tomu, že někdo nemá jasný záměr

Stává se to. Je-li tu odevzdání se Bohu - životu, pak vše je v moci Lásky, která řídí děj tím nejlepším možným směrem a tudíž může být veškerá pozornost jen tady a teď. Je tu jen bezstarostné užívání si přítomnosti. V té přítomnosti je obsažena i různá příprava na budoucnost, ale děje se s plnou pozorností v přítomnosti.

[Petr]

Zajimalo by me, jak moc prostredi a udalosti se kterymi se setkavame v nasem povolani ovlivnuji nase vibrace a nasi realitu. mam na mysli treba lekare, kteri se cely den setkavaji s nemocnymi, kriminalisty, kteri se cely den setkavaji se zlociny nebo pravniky, kteri neustale resi nejake problemy a podobne.

[watta]

taky by mě ten mechanismus podrobněji zajímal

osobně si to představuju nejblíže tak, že to objektivní je MIMO já (což je špatně řečeno, ale vzhledem k tomu, co to JÁ tady prezentuje - je to prostě ta část, která vnímá a uvědomuje si to něco jako člověk) a tady, tudíž v oblasti tvorby, je to právě to já (proto ho máme), kterým tvoříme (hra na tvoření ), a tam já jsem ten, kdo ovlivňuje. a ta souhra mě potom v tom světě plném různých JÁ připadá opravdu super zábavná. každopádně jelikož je to Já, tak ovlivňuje do té míry, do které ho používám (v rámci platných zákonitostí, které ne vždy znám, takže ne vždy je mohu zcela a správně využívat) - nicméně čili já jsem zase ten, kdo určuje míru toho, jak je JÁ ovlivňováno jinými já. já jsem ten, kdo rozhoduje o tom, jak moc se na mě podepíše cokoli, s čím se setkám, včetně naladění a priorit a záměrů a vlivů jiných já. ale nemusí to být podle mě vědomé, jednou se pro něco rozhodnu, a pak v tom rozhodnutí žiju často celý život, aniž bych věděl/a, že žiju nějaké rozhodnutí (někdy ho později rozpoznám, a třeba pozměním, jindy ne). takže někdy si nemusím uvědomovat, že si chci vyzkoušet nějaký konkrétní typ rezonance, a proto na všechno reaguji nějakým určitým způsobem - například obzvláště citlivě. nebo právě naopak, zcela netečně. ale pořád v tom vidím jako důležité právě to, co projikuje - čili zase "jenom" to JÁ


možná je to hodně vtipná iluze , ještě vtipnější než já samo

[Petr]

jj to je vtipny.. ale myslim ze to tak take je .
Myslim si, ze by to prostredi totiz melo docela ovlivnovat.. samozrejme budou vyjimky na tu i tu stranu, protoze je to predevsim o te individualni pozornosti a individualnim systemu presvedceni, ktery ten clovek zrovna ma.
Treba doktor se muze citit v naprostem bezpeci proti chorobam, protoze vi, ze je umi vylecit, ma hluboke znalosti o tom, jak telo funguje a celkove si z toho nic moc nedela..i kdyz ta pozornost na ty nemoce tam je.. tak nevim..

No zase jsem se musel smat, protoze po tom co jsem si tu otazku tak nejak polozil, tak par dni na to, se presne na to same ptal jeden host Abrahama, ale uz s tim, ze si mysli, ze to tak je, ze doktori jsou vice nemocni apod. (coz me se osobne nezda, ale je fakt ze s touto oblasti neprijdu temer do styku, takze nevim). Abraham ten vliv potvrdil, ale zminil se i to o tech individualnich vibraci cloveka. takze asi tak neco, co jsme zde tak psali...

[watta]

jojo, pěkné

no já si myslím, že je hodně dobré - opravdu asi bych řekla pro každého že může být hodně dobré - být si vědom tak nějak plus mínus pokud možno pořád toho, že všechno je propojeno se vším, že je to všechno jeden organismus, kde spolu různé věci fungují různým způsobem dohromady - všechny ty příběhy, které se nám někdy jeví jako naše, někdy jako někoho jiného, všechny pocity, se kterými přicházíme do styku, všechny nálady nás i druhých, všechno, co si neseme s sebou z naší i celkové historie, veškeré naše zdraví, naše bolesti, naše tělesné dispozice, jídlo, které jíme, rostliny, které nás obklopují, země, po které chodíme, vzduch, který dýcháme, noa potom všechny věci, které jsme kdy z tohohle všeho vytvořili - z jiného netvoříme. takže všechno ovlivňuje všechno, všemi směry. ani není možné, aby to bylo jinak. to, že doktor neonemocní, když jedná každý den s nemocnými pacienty (no, dejme tomu, že všichni pacienti teď uznáme za nemocné už jenom proto, že k doktorovi přicházejí), neznamená, že tahle vzájemná ovlivnění neexistujou. znamená to prostě to, že si - přesně jak píšeš - nějakým způsobem vůči těm rezonancím vypěstuje vlastní obranný mechanismus. a to, jak takový mechanismus potom funguje (nebo nefunguje), záleží na všech těch dalších ovlivněních, se kterými plní sebe sama = čili svůj záměr

[LuKas]

Máte možnost se zeptat Abrahama na co chcete, online za 20USD, jestli jsem to dobře spočítal tak 1.4. mezi 1-3h ráno.


http://www.elabs6.com/functions/message ... 7cc609e800

[Lenny]

Zajímalo by mě, jak bych si pomocí zákona přitažlivosti mohla zlepšit nějakou dovednost - např. hraní na hudební nástroj. Mám si představovat, jak hraji čím dál lépe a lépe?

[LuKas]

Zajímalo by mě, jak bych si pomocí zákona přitažlivosti mohla zlepšit nějakou dovednost - např. hraní na hudební nástroj. Mám si představovat, jak hraji čím dál lépe a lépe?

Můžu se zeptat proč by ses chtěla zlepšit?

[Lenny]

No vidíš, to je docela záludná otázka Když nad tím přemýšlím, je to ze dvou důvodů. Jeden "pozitivní", že mě baví hrát a je to můj sen vystupovat před lidmi na koncertech a vlastně to chci dělat celý zbytek života A druhý "negativní", že mě nebaví cvičit a každý den mi v myšlenkách běhá vyčítálek: "Hele, flákačko, dneska jsi zase necvičila." Možná bych si měla spíš přát, aby mě bavilo cvičení...

[Petr]

Zajímalo by mě, jak bych si pomocí zákona přitažlivosti mohla zlepšit nějakou dovednost - např. hraní na hudební nástroj. Mám si představovat, jak hraji čím dál lépe a lépe?

jj na tuto otazku se me uz ptalo v souvislosti s Abrahamem vice lidi

[mates]

a spravna odpoved je....

[Petr]

a spravna odpoved je....

hehe, no tak na tu bychom se museli zeptat Abrahama.. resp. na tu Abrahamovskou spravnou odpoved, jinak muzu zde dat svou spravnou odpoved

Ta otazka Proc? byla spravna.
Pokud chceme hrat proto, ze nas to bavi, tak nam nevadi cvicit, protoze to jako cviceni ani nebereme, protoze i to nas bavi. Pokud chceme byt treba tak dobri, tak moc dobri, abychom byli schopni rozdavat radost z nasi hudby i ostatnim, tak nam pak nevadi ani to cviceni, protoze do neho jdeme s tou vizi, ze to bude proste bomba.. to cviceni si muzu uzivat...muzu objevovat.. zdokonalovat..
pokud zase nechci byt slavny a hrat na koncertech, tak pak asi nemam ani tolik energie do cviceni.. a spise si hraju jen pro radost a mam z toho proste radost..a co vic si prat

pokud bychom meli cvicit jen z povinosti, tak bych osobne rekl at to ani nedelame .

Ja v tomto take nejsem dokonaly, protoze treba jak se ucim dalsi cizi jazyk, tak take obcas se ucim ve chvilich, kdy vylozene nadsenej z toho nejsem a chci to mi spise odbyto , ale pak mi zase dela radost, ze uz to budu mit odbyto.. ale vetsinou se snazim ucit, kdyz me to bavi, kdyz z toho mam dobry pocit, kdy me bavi prichazet na nove souvislosti, vazby, odvozeniny slovicek, objevovat krasu ciziho jazyka, skladat vety, ktere jsem pred tim jeste sam neslozil.... tak treba tak nejak to jde i s hudbou, se sportem, s cimkoliv..