Stránka 1 z 1

Abraham: Podrobněji o touhách

PříspěvekNapsal: pon 23. úno 2009 9:29:07
od Petr
Jste tady, ve vašich fyzických tělech, z nějakého důvodu a je přirozené a správné a přirozené, že budete chtít vytvářet materiální věci. A jakákoliv touha, která se zrodí z vašeho vědomí tohoto života, je nejen dobrou touhou, ale také touhou, která může a měla by být splněna, materializována. Nejsou touhy po něčem, ke kterým vás bude život inspirovat, a čehož by život zde nemohl vytvořit manifestaci.
Není nic, čím byste nemohli být, co byste nemohli dělat, nebo nemohli mít. Všechno je možné. Podle toho, co jste teď a obzvláště dnes už slyšeli, tak věříte, že žijete kvůli bytí, dělání a zakoušení různých zkušeností a věcí? Jinými slovy: Je manifestace, cílů, misí a úkolů, která jste si stanovily důvodem vaší existence?
Ony jsou tedy ukazateli směru. Jsou důvodem k plynutí, ale nejsou, a ani jejich konečné výsledky, motivací k životu, nejsou důvodem k životu.. Co tedy jsou? Proč by se ve vás rodila touha nebo cíl, a přitom není vaším úkolem ji naplnit nebo ho splnit. Proč by život zapříčinil, že něco chcete, ale přitom naplnění toho, není to, o čem ta hra je. Zní to divně, ne? Něco nemám, takže to chci, ale dosažení toho mě neučiní šťastným. A nedosažení toho mě už vůbec neučiní šťastným. Vydržte s námi, protože toto stojí za to.
Takže to nemám, jiní to mají, já to chci, alespoň si to myslím, protože jsem nešťastný pokud to nemám..ať je to věc, ať je to vztah, peníze, vědění, vlastnosti vašeho těla.. chci to... chci to.. a jsem nešťastný pokud to nemám. A pak udělám to, co mám. Možná nevědomě.. nebo záměrně..sladím se s tím a ono se to manifestuje a nyní to mám. A teď jsem také zažil nový kontrast, který zapříčinil nové chtění..Takže naplnění té touhy.. tak v nejlepším případě je to dočasný pocit štěstí, protože pak zažijeme další kontrast, který dá zrodit dalším a dalším a dalším a dalším touhám. A přesto logicky vím, že pokud kontrast způsobuje moje chtění a já jsem schopný se s ním sladit a zastavit jeho odpor-rezistenci a začít posouvat se ve směru toho, tak tam někde je ta zábavná jízda. Ale jakmile se tam dostanu, tak už to není tak vzrušující zážitek, jak jsem si myslel. Absence toho ve mě dala zrodit očekávání vzrušujícího pocitu, pokud toho dosáhnu, který je nepřirozený. Protože to není dosažení něčeho, co je měřítkem úspěchu a je to ta radostná cesta, která je měřítkem úspěchu. Budujeme si platformu-základy, vydržte s námi ještě.
Takže nemám to, ale chci to. A nyní jsem toho dosáhl a ... Ale teď nemám támhle to a to chci. A teď jsem to dostal a ..... Co je to co mi chybí? Je to ten předpoklad, který je špatný. Ta úvaha, že to dosažení něčeho je odměnou. Zatímco ta možnost něčeho dosáhnout je tou odměnou. Takže můžete v tom někde najít čistou-úplnou vděčnost za život poskytující části kontrastu? Nemilujete prostě tu možnost si vybírat? Když jste v lázních, tak se vám to líbí. Když jste v obchodě s něčím, co máte rádi, tak se vám to líbí. Když jste v cukrárně, tak se vám to líbí. Když jste svobodní si vybírat, tak není ta rozmanitost, ze které si vybíráte lahodná? A v tom je to pochopení kontrastu a vděčnosti za něj. Pokud jste schopni být vděční za možnost si vybírat, tak nebude existovat ani ten boj proti tomu co si nezvolíte. A pokud tento boj proti neexistuje, tak vaše touha je čistá. A v té čisté touze je rychlý pohyb vpřed, uspokojující pohyb, a pak výsledek se stává irelevantním a není nezbytně důležitý, protože už jste si to pročistili ve vaší vděčnosti za ten kontrast. V tom je opravdu velká myšlenka.

Pozn. Na tento překlad přímo navazuje další překlad Abraham: Podrobněji o kontrastu (pro délku překladu jsem jej rozdělil na dva samostatné)

Zdroj: Abraham-Hicks - Workshop, Houston, 09/08/2008
Překlad: Petr - inspiruj.cz