Neberu Ti Tvoje přesvědčení, Petře
, nemám potřebu Ti "dávat"
, každý to prostě vnímáme, jak je to pro nás právě optimální.
Jsme prostě od přírody každý trochu jinak vnitřně vybavení. Vnímám věci v souvislostech, nemůžu jinak. Když se objeví nějaké tvrzení, které je v rozporu s přírodní zákonitostí, podle které to tady na zeměkouli funguje a kterou všichni dobře známe a přijímáme, zabliká mi okamžitě červená kontrolka. Když mi někdo odsouhlasí, že věci těžší než vzduch padají shora dolů k zemi, což je ve shodě s fyzikálními zákony (pokud nejsme v komoře pro kosmonauty), a za chvíli doporučuje něco, co je s tím v rozporu, můžu si s ním nezávazně přátelsky dál povídat, ale těžko něco víc. Právě dnešní diskuse byla dokladem, že ne všichni vnímáme, jaké důsledky neuniknutelně přinese, když se každý bude starat jen o to, aby sám byl v souladu s Vortexem, a ignorovat holistické uspořádání našeho vesmíru. Když nebude brát v úvahu evidentní fakt, že každý jsme částí většího celku a že v nás je naopak bezpočet menších celků – orgánů, buněk a jejich součástí. A že každá ta naše částečka je ve skutečnosti samostatný jedinec jako my – má vlastní DNA – a může dobře fungovat a prospívat jen tehdy, když nebude sledovat pouze vlastní cíle, ale bude se chovat harmonicky i směrem nahoru, k celku, jehož je částí, spolupracovat s ním a respektovat signály, které jí od něj přicházejí. Jinak to dopadne tak, jak jsem psala na jiném vlákně: buňka se začne starat jen sama o sebe a nekontrolovaně se množit v rakovinném bujení. To jsou známá fakta. Člověk jako samostatná entita ve skutečnosti neexistuje, může na Zemi přežívat jen jako součást širšího společenství – narodil se a přežil první léta jen díky bytostem, co se o něj staraly, kupuje si k jídlu, co vypěstovali zemědělci a vyrobili jiní lidé, umí číst a psát a dosáhl nějakého vzdělání, jen protože ho tomu někdo naučil, bydlí v domě, který většinou taky nepostavil vlastníma rukama, a pokud, tak z cihel, které vypálil někdo druhý, zuby si taky sám neopraví… … … Když nebereme v každé situaci v potaz potřeby celku, jehož jsme součástí, má to své důsledky, stejně jako ignorování kteréhokoliv jiného přírodního zákona.
Dovedu pochopit, že někdo druhý takhle neuvažuje, můžu to respektovat a vážit si ho, může mi s ním být fajn, ale to, co říká, beru jen jako vyznání, že se mu líbí určitý druh hudby. Proč ne