od intago » pát 01. úno 2019 19:44:23
Omyl, řekl bys že tohle bylo prožito bez drog? Pouhé dva dny ve tmě stačily:
Bůh, jakožto jediná totální a věčná Realita je však nedostižný ve světě proměn tvořící bohatost tvarů, vějíř života. Vypadalo to, že veškeré mé úsilí o poznání a prožívání Boha se proto zvrhlo rázem v niveč, byl to nanejvýš mučivý stav.
Z této pro mě náhlé a nelogické situace obratu jsem byl žalostně smutný a zoufalý. Nechápal jsem proč se mi vše zbortilo? Viděl jsem jen věčnou Tmu – Potencionalitu za Stvořením, která kombinací archetypů chrlí představy životů a světů, v kterých se tvoří naše dětinské představy.
…Představy, které si jen „vážně hrají“ na Realitu a její uchopení. Jsme však téměř ve všem mimo. Jen splácáme ty své složitě vykonstruované bábovičky. …Ta nepřekonatelně propast mezi námi – lidmi a skutečným Stvořitelem tj.chladným generátorem nekonečna kombinací archetypů vyplňující tu věčnou prázdnotu - Tmu.
Ta nekonečná propast mě naprosto skličovala, to už meditace ustupovala. A já byl stále v té zoufalé bolesti z nenaplnitelnosti i s tím, že mě i Bůh vzal, co dříve dával a nyní opustil s vyvrácenými iluzemi. Po chvíli jsem pochopil, že to je nejspíš má osobní mystická smrt, ten pocit jsem nikdy předtím nezažil. Totální smrt lidských představ!!!
S doznívající bolestí jsem pomalu usínal a díky bohu i po pár hodinách usnul. Ráno jsem se s mírnější bolestí a smutkem probudil, nevěděl jsem co s tím budu dál dělat? Mé Nadjá mi překvapivě řeklo, že Vzkříšení se dočkám. Před obědem přišel náhle pocit bezpodmínečného Naplnění, jdoucí až k radostné Blaženosti i se smíření se Vším jak je.
Ten pocit byl tak přirozený a úžasný, jako náhlé vysvobození z vězení. Není třeba ničeho dosahovat, jen bez nároku na cokoliv odevzdaně být v pocitu „přítomného Bytí“. Pak velmi příjemný stav v poledne ustal a myslel jsem, že už nic dalšího nebude. Ráno dalšího dne jsem vstal a prožil celý den v naplňujícím pocitu bezpodmínečné blaženosti v Srdci. Velmi hluboce jsem pochopil, a doufám, že už to nic nezastře, že záleží jen na tomto: Být sám se Sebou ve svém nitru.
