https://translate.google.cz/translate?h ... rev=search
Světelná mysl
Světlá mysl ( Skt: prabhāsvara-citta nebo ābhāsvara-citta, Pali : pabhassara citta; T. 'gsal gyi sems; C. guangmingxin; J. kōmyōshin; K. kwangmyŏngsim ) je buddhistický výraz, který se objevuje v sutě Pali Anguttara Nikaya , stejně jako četné Mahayanové texty a buddhistické tantry . [1] Je různě překládán jako "zářivě zářící mysl" nebo "mysl jasného světla", zatímco související termín svítivost (Skt. Prabhāsvaratā; Tib., Gsal ba; Ch. Guāng míng; Jpn. Kōmyō; Kor. Kwangmyōng ) je také překládáno jako "jasné světlo" v kontextech tibetského buddhismu nebo "čistota" ve východoasijských kontextech. [2] Termín je obvykle používán k popisu mysli nebo vědomí různými způsoby.
Tento termín není dán přímým doktrinálním vysvětlením v diskusích Pali, ale pozdější buddhistické školy mu vysvětlují různé koncepty, které vyvinuly. [3] Theravadská škola identifikuje "světelnou mysl" s bhavanga , což je koncept poprvé navržený v Theravada Abhidhamma . [4] Pozdější školy Mahayany ji identifikují jak s Mahayanovými koncepty bodhicitty, tak s tathagatagarbha . [5] Pojem má zásadní význam ve filozofii a praxi Dzogchenu . [6]
Světlost v raných buddhistických textech [ upravit překlad ]
V časných buddhistických textech existují různé zmínky o světelnosti nebo záři, které odkazují na vývoj mysli v meditaci . Například v Saṅgīti-suttě se to týká dosažení samadhi , kde vnímání světla ( āloka sañña ) vede k mysli s luminiscencí ( sappabhāsa ). [7] Podle Analayo, Upakkilesa-sutta a její paralely uvádějí, že přítomnost nečistot "vede ke ztrátě jakéhokoli vnitřního světla nebo luminiscence (obhāsa) během meditace." [7] Pali Dhātuvibhaṅga-sutta používá metaforu vylepšování zlata k popisu rovnováhy dosažené meditací, která je údajně "čistá, jasná, měkká, funkční a světelná". [7] Číňané paralelní s tímto textem však nepopisují ekvivalenci jako světelnou. [7] Analayo vidí tento rozdíl kvůli sklonu recitátorů kanovníka Theravada preferovat oheň a světelné snímky. [7]
Pali Anguttara Nikaya (AI8-10) uvádí: [8]
"Světelné mnichy je mysl a je osvobozen od příchozích nečistot. Dobře instruovaný učedník vznešených rozlišuje, že je to skutečně přítomen, a proto vám říkám, že - pro dobře instruovaného žáka vznešené - je zde vývoj mysli. " [9]
Paralelní pasáž lze nalézt v Śāriputrābhidharma , Abhidharma pojednání možná o tradici Dharmaguptaky. [7]
Další zmínka o podobném termínu v diskusích Pali se objevuje v Brahmanimantaṇika-sutta Majjhima-nikāya av Kevaḍḍha-sutta Dīgha-nikāya , druhá má paralelu v kolekci Dharmaguptaka, přežívající v čínském překladu. [7] Brahmanimantaṇika-sutta popisuje "neviditelné vědomí" (viññāṇaṃ anidassanaṃ), které je "nekonečné" (anantaṃ) a "jasné v každém směru" (sabbato pabhaṃ). k čemu se mluví, a v některých edicích se zdá, jako by to nebyl mluvil Buddha, ale deva Baka Brahma v debatě s Buddhem. [7] Číňan paralelní k Brahmanimantaṇike-suttě má termín používá Baka Brahma. [7]
Kevaḍḍha-sutta a její rovnováha v Dharmaguptaka Dīrgha-āgama mezitím mají prohlášení, které mluví Buddha, který se zmiňuje o světelném vědomí. Dīrgha-āgama sutra uvádí:
Vědomí, které je neviditelné, nekonečné a světlo své vlastní: Zastaví se, čtyři prvky se zastaví, hrubé a jemné, hezké a ošklivé přestanou. Zde se ukončí jméno a forma. Zastavení vědomí, zbytek [tj. Jméno a forma] také končí. [7]
Analayo nicméně uvádí, že paralelní recence tohoto sutra v jiných jazycích, jako je Sanskrit a Tibeťan, neuvádějí světelnost ( pabhaṃ ) a dokonce i různé vydání Pali nesouhlasí s tím, že tento verš se zmíní o světelnosti, někdy za použití paha instead ("vzdala se") namísto pabhaṃ . [7] Bez ohledu na případ, podle Analayo, pasáž se odkazuje na "režim zastavení závislé vznikající, podle kterého jméno-a-forma přestane s přerušením vědomí". [7]
Podle Bhikkhu Brahmali odkaz na světelnost v Brahmanimantaṇika-sutta odkazuje na stavy samadhi známé pouze ariyas (ušlechtilé) , zatímco pabhassaracitta Anguttara Nikaya (AI8-10) je odkazem na mysl v jhana . [10] Uvádí společnou pasáž, která konstatuje, že mysl s pěti překážkami není považována za zářivou, a proto má smysl říkat, že mysl v jhane, která nemá pět překážek, lze říci, že je zářivá:
Stejně tak, bhikkhusi, je tu pět korupcí mysli ( cittassa ), které jsou poškozeny tím, že mysl není ani tvárná, ani divoká, ani zářivá ( pabhassaraṃ ), ale křehká a ne oprávněná soustředěná na zničení bídy. Co pět? Smyslná touha ... špatná vůle ... laskavost a roztrhání ... neklid a výčitky ... pochybnost je zkaženost mysli, zkorumpovaná tím, že mysl není ani tvářná, ani zářivá, ani zářivá, ale křehká a ne oprávněně soustředěná pro zničení obtěžování. (SN V 92 a A III 16, srovnej AN I 257 a MN III 243). [10]
V Theravada [ upravit překlad ]
Hlavní článek: Bhavanga
Komentář Theravadin Anguttara Nikaya Atthakatha identifikuje světelnou mysl jako bhavanga , "půdu stání" nebo "latentní dynamické kontinuum", což je nejzákladnější úroveň duševního fungování v systému Theravada Abhidhammic . [11] Tento výklad používá také Buddhaghosa ve svém komentáři k Dhammasangani . Buddhaghosa také zmiňuje, že mysl je světelná ve čtvrtém Jhane ve svém Visuddhimagga . [12]
Thanissaro Bhikkhu se domnívá, že identifikace světelné mysli s bhavanga je problematická [13], ale Peter Harvey považuje to za přijatelnou interpretaci. [14]
Ajahn Mun , přední postava moderní thajské lesní tradice , komentuje tento verš:
Mysl je něco sálavějšího než cokoli jiného, ale proto, že padělání - kolem nečistot - přicházejí a zakrývají, ztrácejí zářivost, stejně jako slunce, když je zakryté mraky. Nechávejte si myslet, že slunce jde po oblacích. Namísto toho mraky přijíždějí a skrývají slunce. Takže meditátoři, když vědí tímto způsobem, by měli zbavit těchto padělků tím, že je budou analyzovat chytře ... Když rozvíjejí mysl do fáze primární mysli, bude to znamenat, že všechny padělky jsou zničeny, nebo spíše padělané věci nebudou schopni se dostat do primární mysli, protože most, který vytváří spojení, bude zničen. Přestože mysl může stále ještě přicházet do styku s preocupy světa, jeho kontakt bude mít podobu vodorovného okruhu vody, který se rozkládá nad lotosovým lístkem. [15]
Thanissaro Bhikkhu vidí světelnou mysl jako "myšlenku, kterou se meditátor snaží rozvíjet. Vnímat její světelnost znamená pochopit, že nečistoty, jako je chamtivost, averze nebo podvod, nejsou vlastní povahy, nejsou nezbytnou součástí vědomí". Pojmenuje termín s podobností používanou k popisu čtvrté jhany, která uvádí:
"Jako by člověk seděl pokrytý od hlavy k patě bílou látkou, aby nedošlo k žádné části těla, na které by se bílá tkanina nepokročila, a tak i mnich sedí a proniká tělem čistým, jasné povědomí, nic z jeho celého těla není osvěceno čistým, jasným vědomím. " [13]
Jiné buddhistické školy [ upravit překlad ]
Podle Tadeusze Skorupského škola Mahasamghiků uváděla, že mysl mysli ( cittasvabhva ) je zásadně čistá ( mulavisuddha ), ale může být kontaminována náhodnými nečistotami. [12]
Naproti tomu Sarvastivada Vaibhasikas tvrdil, že mysl nebyla přirozeně světelná. Podle Skorupského pro Vaibhasikase mysl:
je původně nebo původně kontaminován nečistotami a musí být čištěn opuštěním nečistot. Pro ně nemůže být primární světelná mysl kontaminována náhodnými nečistotami. Pokud by taková mysl byla kontaminována náhodnými nečistotami, pak by se tato přirozeně nečistá nečistota stala čistou, jakmile se spojí s přirozeně světlou myslí. Na druhé straně, pokud by náhodná nečistota zůstala nečistá, přirozeně světlá mysl by se jejich přítomností nepoškodila. Pro ně je neustále se vyvíjející mysl v držení nečistot. [12]
V buddhismu Mahayana [ upravit překlad ]
Hlavní článek: Mahayana
V textech a jejich překladech v termínu " Sanskrit Mahayana" se jedná o složení zintenzivňující prefix praha , slovní kořen bhāsa (tibetština: " od "), což znamená světlo, zářivost nebo svítivost a modifikátor vara (tibetský: gsal ba ) jasné "a také" nejlepší z nejvyššího typu ". [16] Tibetsko-sanskrtský slovník Jeffreyho Hopkinsa glosses pojem compound jako:
jasné světlo; jasně světlý; transparentně svítící; průsvitný; jasně zářící; transparentní přehlednost; nádhera; záře; osvětlení; šířit světlo; lesk; přijde slyšet; zář; oslnivost. [17]
Mahayana texty [ upravit překlad ]
Mahayana sutras obecně potvrzují čistou a světelnou povahu mysli a dodávají, že to je jeho přirozený stav ( prakrti-prabhsvara-citta ). [12] V Pañcavimsati Prajñaparamita sutra se prabhsvara-citta interpretuje takto :
Tato mysl (citta) je ne-mysl (acitta), protože její přirozený charakter je světelný. Jaký je tento stav světelnosti (prabhsvarat)? Když není mysl spojena ani nespojena s chamtivostí, nenávistí, klamem, sklonem (anusaya), sváry (samyojana) nebo falešnými názory (drsti), pak to představuje její světelnost. Existuje mysl jako ne-mysl? Ve stavu ne-mysl (acittat), stavy existence (astit) nebo neexistence (nstit) nelze nalézt ani stanovit ... Jaký je tento stav bez mysli? Stav bezdomovce, který je neměnný (avikra) a nediferencovaný (avikalpa), představuje konečnou skutečnost (dharmat) všech dharm. Takový je stav bez mysli. [12]
Podobná výuka se objevuje v některých recensionech Aṣṭasāhasrikā (8000 řádků) Prajñāpāramitā Sūtra. Edward Conze považoval učení o "základní čistotě přirozenosti mysli" ( prakrti cittasya prabhasvara , xinxiang benjing , 心 相 本 淨) za ústřední učení Mahayany. Nicméně podle Shi Huifeng není tento termín přítomen v nejstarším textuálním svědectví Aṣṭasāhasrikā , Daoxing Banruo Jing , připsaného Lokaksemu (cca 179 CE). [18] Mahayana texty jako Ratnagotravibhanga , také sdružují prabhsvara s probuzením ( bodhi ) a také jiným termínem, přirozenou nebo originální čistotou mysli ( cittaprakrtivisuddhi ). [19] [20] V některých Mahayanských šastrách je přirozená čistota jiným pojmem pro prázdnotu , sušnost a dharmadhatu . [21] Asanga Mahayanasamgraha například uvádí:
Zásadní čistota ( prakṛtivaavadāna ), tj. Pravá příroda ( tathatā ), prázdnota ( śūnyatā ), nejvyšší bod reality ( bhūtakoti ), bezvýznamná ( animitta ), absolutní ( paramārtha ), základní prvek ( dharmadhātu ). [22]
Bhadrapala-sutra uvádí, že prvek vědomí ( vijñanadhatu ) je čistý a proniká všemi věcmi, aniž by je ovlivňoval, stejně jako sluneční paprsky, i když se může zdát, že jsou poškozené. [12]
Alaya-vijñana [ Upravit ]
Podle Walpoly Rahuly , všechny prvky Yogacara obchodu-vědomí ( alaya-vijnana ) jsou již nalezené v Pali Canon. [23] On píše, že tři vrstvy mysli ( citta , nazvaný "svítivý" v pasáži diskutovaném výše, manas a vijnana ), jak uvádí Asanga, jsou také použity v Pali Canon. [24]
Podle učení Yogacara , stejně jako v raných buddhistických učebních poměrech k cittě , není vědomí o skladbě čisté a dosažením nirvány přichází úroveň duševní čistoty, která je dosud nedosažitelná. [25]
Svasaṃvedana [ Upravit ]
Hlavní článek: Svasaṃvedana
V tibetském buddhismu je světelná mysl (tibetský: gsal ba ) často spojena s konceptem svatojánské Yogakary ( reflexivní povědomí ). Často se porovnává s lampou v tmavé místnosti, která se při osvětlování objektů v místnosti také osvětluje.
Tathagatagarbha [ Upravit ]
Hlavní článek: Tathagatagarbha
V kanonických diskursích, když je jasně zářící citta "neochvějená", je nejvyšší pochybnost o arahantství a tak může být chápána jako "lůno" arahantu , pro které je synonymem tathagata . [26] Diskuze nepodporují vidění "světelné mysli" jako "nirvanu uvnitř", která existuje před osvobozením. [27] Zatímco Canon nepodporuje identifikaci "světelné mysli" ve svém surovém stavu s nirvanickým vědomím , mohou být převedeny pasáže, které naznačují, že je lze přeměnit na druhou. [28] [29] Při zničení lomů podle jednoho učence "zářící nibbanské vědomí bliká z lůna arahantství, je bez předmětu nebo podpory, takže překračuje všechna omezení." [30]
Jak Shurangama Sutra, tak Lankavatara Sutra popisují tathagatagarbha ("arahantní lůno") jako "přírodní jasně zářící a čisté" a "původně čisté", i když "obklopené ratolestí skandhas , dhatus a ayatanas a znečištěné nečistoty, nenávist, podvod a falešné představy. " Říká se, že je "přirozeně čistá", ale zdá se nečistá, protože je obarvena náhodnými nečistotami. [31] Tak Lankavatara Sutra identifikuje světelnou mysl Canon s tathagatagarbha. [32] Někteří filosofové Gelug , na rozdíl od učení v Lankavatara Sutra, tvrdí, že "čistota" tathagatagarbha není proto, že je původně nebo zásadně čistá, ale protože duševní vady mohou být odstraněny - nejsou součástí základní podstaty jednotlivce. Tito myslitelé tak odmítají obrátit epistemologický pohled na prázdnotu a Buddhu-přírodu na esenciální metafyziku. [33]
Shurangama Sutra a Lankavatara Sutra rovnají také tathagatagarbha (a alaya-vijnana ) s nirvanou , i když se jedná o skutečné dosažení nirvány na rozdíl od nirvány jako nadčasového fenoménu. [34] [35]
Bodhicitta [ upravit překlad ]
Mahayana interpretuje jasně zářící cittu jako bodhicitu , altruistický "duch probuzení". [36] Astasahasrika Dokonalost moudrosti Sutra popisuje bodhicitu takto: "Citta není citta, protože je přírodní zářivě zářící." To je v souladu s Anguttarou Nikayou já, 10, která vychází z odkazu na jasně zářící citta a říká, že i nejmenší vývoj láskyplnosti je velkým přínosem. Z toho vyplývá, že láskavost - a související stav soucitu - jsou součástí světelné mysli jako základ pro její další rozvoj. [37] Pozorování, že základní stav vědomí je povahy láskyplnosti, znamená, že empatie je vrozenou povahou vědomí a existuje před vznikem všech aktivních duševních procesů. [38]
Vajrayana [ Upravit ]
Světlost nebo jasné světlo ( Tibetan od gsal , Sanskrit prabhāsvara ) je ústředním pojetím v ezoterickém buddhismu , tibetském buddhismu a bonu . Je to přirozený stav mysli, spojený s buddhou přírodou , jehož realizací je cíl meditativní praxe. Říká se, že se vyskytují, když hrubé a jemné mysli se rozpouštějí během hlubokého spánku , během orgasmu a během procesu smrti . [39] [40] [41] [12] Všechny systémy tibetského buddhismu se shodují, že jasná světelná povaha mysli je nekoncepční a prostá všech duševních postižení a že tantra je vynikajícím způsobem práce s touto povahou mysl. [42]
Indický tantrický komentátor Indrabhuti ve svém Jñanasiddhi to říká
Být světelnou povahou, tato mysl je podobná měsíčnímu disku. Měsíční disk je ztělesněním poznatků ( jñāna ), které jsou od přírody světelné. Stejně jako postupně se objevuje voskování v plnosti, stejně jako v přirozeném světle se objevuje také cittaratna , která se přirozeně svítí , v dokonalém stavu. Stejně jako se měsíc stává plně viditelným, jakmile je osvobozen od náhodných nejasností, stejným způsobem je kristus , který je od přírody ( prakṛti-pariśuddha ) čistý , oddělený od skvrn znečištění ( kleśa ), se objeví jako perfektní buddha-vlastnosti ( guṇa ). [12]
Luminozita je také specifickým pojmem pro jedno ze šesti jóg z Naropy [43] . Ve svém komentáři Pema Karpo říká, že jasné světlo se krátce prožívají všemi lidmi v prvním okamžiku smrti pokročilými jógovými praktiky v nejvyšších stavech meditace a neustále všemi Buddhy. [44]
Různé praktiky Vajrayany zahrnují rozpoznání tohoto aspektu mysli v různých situacích, jako je snění jógy . V tomto případě se praktik cvičí, aby se jasně dostal do stavu hlubokého spánku. [45] Pokud člověk má schopnost zůstat jasný během hlubokého spánku, bude schopen rozpoznat světelnost smrti a získat Buddhovství . [46] Toto se nazývá shromáždění osvětlení matky a dítěte, což má za následek stav thukdam při smrti. [47]
Dzogchen [ Upravit ]
V tibetské buddhistické literatuře Dzogchen je světelnost (" od gsal" ) spojena s aspektem terénu nazývaného "spontánní přítomnost" ( Lhun grub ), což znamená přítomnost, která není vytvořena a není založena na něčem, co je k sobě nepříbuzná . [48] Tento pojem je často spojen s "původní čistotou" ( ka dag ), která je spojena s prázdnotou ( shunyata ) a jsou oba považovány za neoddělitelné aspekty Země. Dalšími pojmy používanými k popisu tohoto aspektu jsou dynamika nebo kreativní síla ( rtsal ) a záření ( dwangs ). [49]
A kdo ti nakukal, že tu lidi nemají zkušenosti s hudbou při meditaci?? Ten tvůj bůh? Ten toho tedy moc neví... 
