Obnovení spojení s vlastním JÁ

[Jana]

Ještě musím napsat, že mám obzvlášť velkou radost, když mám tu čest číst Vostálpetrova moudra, pusa se málem směje dokolečka hlavy, když si uvědomuji tu naši sjednocenost jak v boji proti cenzuře, tak v boji za cenzuru.

[Jana]

Petře, ještě dotaz. Stáváš se něčím víc po spojení s vlastním JÁ? Je ten, kdo to spojení s JÁ obnovil, něčím víc, něž ten, kdo ho dosud neobnovil? Je vůbec možné se stát něčím víc?

Je reálné splnit slib, že pomůžeme někomu za 750 Kč být něčím víc, než je? Může tohle napsat ten, kdo má vlastní zkušenost se spojením s JÁ? Může ten, kdo tuhle zkušenost nemá, poradit někomu jinému, jak ji získat?

Ono je to poznání ještě trochu dál. Jakmile se to "stabilni a krasne" definitivně probudí a spojí s tím proměnlivým a pomíjivým, objeví se zkušenost, že Láska je ve své dokonalosti Pravdou.

Pak je tu porozumění, že vypráskání penězoměnců z chrámu není Ježíšovou rezistencí. Pak dokážeš jako ON sloužit Pravdě stejně jako Lásce, protože obojí jedno jsou.

[Petr]

Petře, ještě dotaz. Stáváš se něčím víc po spojení s vlastním JÁ? Je ten, kdo to spojení s JÁ obnovil, něčím víc, něž ten, kdo ho dosud neobnovil? Je vůbec možné se stát něčím víc?

no ja to vidim tak: nestavam se vic tim, ze jsem se spojil se svym JA, s nim jsem spojen stale..jen nekdy posloucham vic nekdy min ....ale stavam se vic treba timto zivotem.

[Jana]

Dobře.

Když se na to podíváš ještě pozorněji, není to tak, že se objevuje naopak poznání, že všechno, co sis o sobě kdy myslel,

nejsi,

ale je tu plnější život a užívání si života, aniž by tu bylo jakékoliv ztotožnění s čímkoliv?

[vostalpetr]

Je reálné splnit slib, že pomůžeme někomu za 750 Kč být něčím víc, než je? Může tohle napsat ten, kdo má vlastní zkušenost se spojením s JÁ? Může ten, kdo tuhle zkušenost nemá, poradit někomu jinému, jak ji získat?
.......................................................................................................................................................................................

Já si myslím, že reálné je cokoli, tedy i toto.
Myslím, že kdo nemá tuto zkušenost, tak může druhému poradit jak ji získat, jde o radu, tedy o určitý myšlenkový koncept, který, když se o něm přemýšlí, tak je pochopitelný i vysvětlitelný i bez zkušenosti,
pro mě třeba v tomto je velkou pomůckou podobenství o snícím a snové osobě.

Myslím, že však ten, kdo má tuto zkušenost, takže s ní nebude "obchodovat" nebo na ní nějak vydělávat,
na to je zde příliš mnoho svobody a lásky, aby s tím člověk kšeftoval,
spíš se spolehne na "osud" který řídí běh věcí
takže na pronájem sálu položí ke vchodu krabici od bot na dobrovolné příspěvky,
nějak si nedokážu představit, že by někdo v této pozici někoho do něčeho nutil či případně po něm chtěl peníze

Otázkou ovšem je, jestli je možné někomu pomoci tím, že mu předložíme nějaký duchovní koncept,
tady je příliš mnoho faktorů,
počínajíc schopností učitele danou látku vysvětlit a schopností žáka ji pochopit,
řekl bych, že ti co pochopili, tak už více nebudou na dané akce chodit,
a ti co nechápou budou stále dál a dál chodit nedokud nepochopí
( a když jsem to dění tak z povzdálí sledoval, je poměrně dost lidí, kteří se v tomto vyžívají, dává jim to taknějak smysl či naplnění život kráčet po duchovní cestě, protože mají cíl,
ovšem cíl je stále v čase a prostoru, takže je stále před nimi, a tak se nemouhou uvědomit, že už jsou v cíli. Samozřejmě, ten kdo pochopí, že už v cíli je, tak přestane takto blbnout, nebo blbne dál, ale ví, že je to jen blbnutí)

Takže já jsem vcelku pro svobodu, každej má právo učit co chce a za kolik chce,
ale většinou nějaký duchovní přednášky jsou zajímavý asi tak jako komunistický manifest nebo celostátní sjezd ČSSD,
tudíž demagogický omyl...

(ono to srovnání s politikou je vcelku od věci, prostě spousta keců o ničem, ale chápu, že to lidi baví, mě to taky baví a proto tak rád píšu)

[Jana]

Já si myslím, že reálné je cokoli, tedy i toto.

Vostálpetře, zase máš jako vždycky pravdu.

Po celodenním semináři za 750 Kč si člověk může myslet, že je něčím víc, než před seminářem, zvlášť jestli dostane certifikát.

Ale, pokud si vážně myslí, že je něčím víc, než byl dřív sám, tak je to uvíznutí v čase a když si myslí, že je něčím víc, než někdo jiný, tak je to uvíznutí v prostoru a to je tvorba ega, žádné poznání JÁ.

Co se seminářů a konceptů týče, mohou mít úspěch, pokud člověk z nich pochopí, že to, co hledá, nelze pochopit.

[Monika]

řekla bych, že je to věc osobního rozhodnutí, zda se a za kolik zúčastníme nějakého semináře, využijeme nějaké alternativní terapeutické metody apod. stejně jako to, že pokud se někdo podobným záležitostem věnuje jako hlavní pracovní náplni, takže za to jsou potřebné prostředky k zabezpečení obživy, zaplacení pronájmu atd.

znám několik lidí, kteří se potřebným věnují ve svém volném čase (mimo zaměstnání) tedy zadarmo i několik, kteří se tím živí. jsou to skvělí lidé a je mi doslova ctí, že patří mezi mé přátele

[vostalpetr]

Po celodenním semináři za 750 Kč si člověk může myslet, že je něčím víc, než před seminářem, zvlášť jestli dostane certifikát.
..................................................................................................................................................

no tohle je vcelku nevýhoda nejen seminářů, ale i duchovní cesty,
tedy tahle nevýhoda je vždycky tam, kde je nějaký osobní úsilí a cíl,
nebot to znamená čas a prostor

proto je třeba aby ten teoretický výklad byl podán správně,
tedy tak, aby zde bylo úsilí, které je samo o sobě neúsilím (pozornost)
a aby zde byl i cíl, kterého už je dosaženo (ted a tady)

bohužel většina rad ohledně toho, jak obnovit spojení s vlastním Já jsou rady v čase a prostoru,
tedy rady k úsilí a cíli,
což je snadné k pochopení i praktikování,
ovšem v podstatě se děje jen to, že je posilováno tak akorát ztotožnění s tělem a myslí

a protože výsledky takovéto činnosti jsou prachmizerné,
svede se to na nepřipravenost žáků, na jejich malé úsilí apd
a celý se to pro jistotu zabalí do pojmu boží milost kterým se to celý zaretušuje do mystickýho hávu...

v podstatě jen taková mistrovská demagogie mistrů a učitelů...

[vostalpetr]

znovu navázat spojení s tím, kdo ve skutečnosti jste a žít svůj pravý život

nalézt odvahu udělat v životě dramatické změny

léčit a opustit vaše staré emocionální zátěže

podpořit svoji sebejistotu a osobní sílu

konat v celistvosti s tím, kdo ve skutečnosti jste

milovat sám sebe bez podmínek

převzít zodpovědnost za dění ve vašem životě

a cítíte touhu posunout se novým směrem?
....................................................
a z pohledu toho, co bylo řečeno o reakci výše, je tady toto naprostá pitomost nebot to je o čase a prostoru

[watta]

No ta mince má dvě strany,
vidět jen tu statickou je určité omezení
a vidět jen tu dynamickou je také omezení...

je dobré tedy vidět obě strany,
což by se dalo v rámci těchto stránek popsat jako kombinace Tolleho a Abrahama,
nebo třeba časově jako bezčasá neustálá přítomnost ted a tady neustále se měního času (středa 11.57)...

ty mě petře opravdu někdy docela pobavíš - asi neznám nikoho - i když pravda tebe taky jenom jako "zdejší příspěvky petra vostála " - kdo by byl tak ukázkově dualistický jako ty tenhle tvůj výrok to tak hezky shrnuje. vždycky všechno, na co tu reaguješ, vidíš z té druhé strany. proto vždycky oponuješ, a rád, protože vidíš dvě strany, a na každou jednu stranu se dá vždycky argumentovat tou druhou, vždycky je to obohacující a vždycky je dobré tu druhou znát takže super. ale buď si jistý, že ve skutečnosti žádná mince nemá jenom dvě strany, a to je právě ten háček dualismu - uvěznění v dualismu. tam ti prostě nezbývá, než vidět vždycky jenom jednu stranu, nebo když máš vypracované povědomí o vesmíru, být si vždy vědom té druhé. ale překročit tuhle hranici, tohle omezení, to ti pak poskytuje úplně neuvěřitelnou škálu možností, pro obyčejného smrtelníka, kterým jsme my lidé, snad možná až trochu překvapivou - pro onoho člověka, který si myslí, že už ho nic snad nepřekvapí. nikdy není jenom tolle na straně jedné a abraham na straně druhé (atd.), a případně něco mezi tím, nebo pak zase třeba obojí dohromady. to spektrum je tak nadupané, stejně tak jako variabilita a kombinatorika možností v rámci toho spektra, že vybízí opravdu až k pokleknutí před jeho velkolepostí. a největší vtip je pak samozřejmě ještě v tom, že přidaná hodnota všeho toho spočívá v tom, že "tovšechnodohromady" je "něčím" ještě i jako svůj vlastní celek, svůj vlastní význam celku - a tam se to stýká - počet všech možností neustále překračující maximum svého vlastního počtu s onou vlastní jednotou, tam se potkává to božské s těmi jednotlivými. a to je právě i ten okamžik zrození.

[watta]

A když tohle stabilní a krásné je tu stále vědomé, pak je to sjednocené i s tím pomíjivým, proměnlivým, s tím, co je neustále v pohybu, a tím pádem je tu ta krása ve všem, ať je to, co je to.

tohle osobně vidím třeba trochu jinak, pro mě proměnlivé NEROVNÁ SE to pomíjivé, ta proměnlivost spočívá v té vé vlastní vlastnosti "být změnou" - a to je neverending story ...

[watta]

no, tak trochu z toho, jak jsem to teď přečetla až do konce, mám dojem, jako by tu vládlo nějaké přesvědčení o tom, co je správné. to je samo o sobě blbost. jakmile se budeme pohybovat v rámci toho, co by mělo být správné, hrajeme si hru mezi mantinelíky, které jsme si předtím hezky barevně označili a třeba ještě vydekorovali květinkama

to, co je správné pro jednoho, nemusí být správné pro druhého. nevím, proč by poskytování duchovních seminářů v tomto směru měla být výjimka. nevím vůbec, proč by mi do toho mělo něco být jedna věc je, že na to MÁM svůj NÁZOR, jiná věc je ovšem to, co si myslím o tom, že to dělají ostatní lidé a jak by se to dělat mělo a jak nemělo - tak to prrrr. když MÁM svůj NÁZOR, tak jak již z verzálkami zvýrazněného vyplývá mám něco onen pohled - NÁZOR - JÁ - tedy vzhledem k sobě. vzhledem k sobě VIDÍM (názor - ná:zor), co je pro MĚ (já mám) vhodné. nějak mi uniká, proč bych se měla starat o to, co to přináší a nepřináší ostatním lidem. ráda si to vyslechnu, rozšíří to moji zkušenost O TOM, CO EXISTUJE kolem. ale názor použít na ostatní lidi prostě nejde. jaké moře času, toho úžasného daru tohoto života, někteří promrhají tím, že přemýšlí o tom, co by měli dělat ostatní... jak je to bláhové

jak může někdo vědět, kdy je kdo ve spojení sám se sebou? to je přece jejich život, oni mohou mít zcela jiný záměr - a člověk není než svým záměrem ... takže? kde je v tom ta SPRÁVNOST? (hehe, úplně mě teď napadlo: "they behave as there is some rightness in the universe" ) to je fakt bláhový, ale hlavně!!!! - je to fakt ztráta času!! myslete na sebe, tenhle čas, který umí ubíhat, jsme si předsevzali, abychom v něm žili pocit sama sebe

[watta]

proto je třeba aby ten teoretický výklad byl podán správně

je vždy podán každý výklad, protože význam se stává významem až teprve tím, jak je přijat stranou, která naslouchá - tam teprve vzniká význam. jakákoliv věc sama o sobě NEMÁ význam, význam je součinností záměru věci, která se nějak tváří, a záměru přijímacího, který si ji vždy pozmění k obrazu ssvému - to platí naprosto o všem, o každičkém slovu, které kdy kdo vypustí z úst, o každičkém obrazu, pohledu, o všem. správný je tedy každý výklad podán vždy. ať si o tom myslíme, co chce. my tady nejsme proto, aby se nám líbilo cokoli


mňáúúúú

[watta]

Já si myslím, že reálné je cokoli, tedy i toto.

naprosto souhlasím

Myslím, že však ten, kdo má tuto zkušenost, takže s ní nebude "obchodovat" nebo na ní nějak vydělávat,
na to je zde příliš mnoho svobody a lásky, aby s tím člověk kšeftoval,
spíš se spolehne na "osud" který řídí běh věcí
takže na pronájem sálu položí ke vchodu krabici od bot na dobrovolné příspěvky,
nějak si nedokážu představit, že by někdo v této pozici někoho do něčeho nutil či případně po něm chtěl peníze

tohle je pitomost, dokud budou existovat peníze, tak proč by se někdo neživil tím, co umí? to bychom taky mohli říkat, že například houslisté a hráči symfonického orchestru by měli hrát zadarmo, protože dělají jenom "duchovní" práci a pozvedají lidská srdce - a jaký přetlak lásky v takové muzice dokáže být! a o spoustě dalších, co "kšeftují s pocity" bychom to mohli říct. ale proč? když to umí - a žijeme-li ve světě, kde se tyhle hodnoty hodnotí penězi - proč z nich dělat dvě hromádky a jedněm zakazovat možnost jejich výdělku? nesmysl... když si tím někdo umí vydělat a ještě má tu schopnost, že může někomu něco ukázat (čehož použití je vždy bez ohledu na případ na straně toho klienta), tak by se to spíš mělo cenit, než hanit

Otázkou ovšem je, jestli je možné někomu pomoci tím, že mu předložíme nějaký duchovní koncept

ano, vždycky pomáhá naprosto cokoli, třeba i když někdo před námi někdo přežvykuje betel, může nás přitom něco napadnout, a bez toho přežvykování by nás to třeba nenepadlo cokoli, co kohokoli napadne udělat, je prostě na té cestě - nic tam nemůže být špatně, vždycky se může jenom změnit obraz zažitých zkušeností, a obrazů jako takových

[vostalpetr]

jak může někdo vědět, kdy je kdo ve spojení sám se sebou? to je přece jejich život, oni mohou mít zcela jiný záměr - a člověk není než svým záměrem ... takže? kde je v tom ta SPRÁVNOST?
...................................................................................

no já nijak neřeším, jestli je někdo ve spojení sám se sebou, to nikdo o nikom neví,
ale pokud má někdo záměr "obnovit spojení s vlastním Já" tak k tomu musí vyvinout určité úsilí a snahu

no a pokud to úsilí a snahu vyvíjí v čase a prostoru, tak nikdy nemůže dojít cíle
nebot cíl leží v přítomnosti ted a tady

pokud je ovšem něčím záměrem praktikovat nějakou duchovní cestu,
tak ji samozřejmě může klidně praktikovat a je úplně jedno jak si to poskládá dohromady a co bude dělat,
někde v dáli má nějaký duchovní cíl, ale ten není tak důležitý jako je důležitá jeho osoba a jeho práce na vylepšování jeho osoby,
je to prostě jen takové osobní hobby,
což je v pořádku, ale není to o poznání vlastního Já

ta SPRÁVNOST je prostě v tom rozdílu mezi časem a prostorem a věčnou přítomností ted a tady

[watta]

petře... správnost v rozdílu? neskřípe ti to?

hele, tudy cesta k pochopení toho, co je to vlastní Já nevede. vede tudy určitě řada jiných, taktéž zajímavých cest, ale tudy, že bychom vytkli JÁ jako definovanou veličinu, která se tím a tím KONKRÉTNÍM způsobem odlišuje od onoho pozemského okleštěného vědomí, tudy se k JÁ nikdo nikdy nedostal můžeš se tudy dostat k nějaké iluzi, která může být i dost příjemná

záměry nejsou toho charakteru jako "praktikovat duchovní cestu". záměry jsou řády úplně jiného charakteru. záměry JÁ nejsou o konkrétním naplnění tohoto života - záměr není bydlet v pokoji vymalovaném na červeno, ale dosáhnout určitý pocit. záměrem nikdy není "mít hezké auto", "cítit každé ráno po probuzení hřebíček", "mít rád lidi", "být obklopen přáteli", ani "praktikovat duchovní cestu". to jsou pouze prostředky, jak naplňovat záměry. to jsou touhy. touhy jsou prostředky k naplňování záměru. proto tam v tom nikdo nemůže udělat chybu a neexistuje v tom žádná správnost.

je to zřetelnější?

[vostalpetr]

tohle je pitomost, dokud budou existovat peníze, tak proč by se někdo neživil tím, co umí? to bychom taky mohli říkat, že například houslisté a hráči symfonického orchestru by měli hrát zadarmo, protože dělají jenom "duchovní" práci a pozvedají lidská srdce - a jaký přetlak lásky v takové muzice dokáže být! a o spoustě dalších, co "kšeftují s pocity" bychom to mohli říct. ale proč? když to umí - a žijeme-li ve světě, kde se tyhle hodnoty hodnotí penězi - proč z nich dělat dvě hromádky a jedněm zakazovat možnost jejich výdělku? nesmysl... když si tím někdo umí vydělat a ještě má tu schopnost, že může někomu něco ukázat (čehož použití je vždy bez ohledu na případ na straně toho klienta), tak by se to spíš mělo cenit, než hanit
.............................................................................................................................................................................................
možná že ten názor je pitomost,
je to spíše můj vlastní "pocit",
ale snažil jsem se ten rozdíl mezi tím co píšeš ty a tím co je realizace Já popsat pojmy svoboda a láska

samozřejmě je ideální, když má někdo zaměstnání, které jej baví a přináší mu naplnění a radost,
ale realizace Já je přece jen trošku o něčem jiném
protože ve všech ostatních případech funguje ego zcela přirozeně
avšak při realizaci Já je ego nahrazeno Já takže ten náhled je trošku jiný,

ale faktem je, že to uvědomění Já může být na mnoha různých úrovních a tudíž i projev mistra může být jakýkoli

mě osobně by přišlo vybírat peníze za duchovní věci dost podobné tomu, jako prodávat konzervy v kterých bude prostor,
což je tak debilní nápad, že snad zatím ještě nikoho nenapadnul...

[vostalpetr]

záměry nejsou toho charakteru jako "praktikovat duchovní cestu". záměry jsou řády úplně jiného charakteru. záměry JÁ nejsou o konkrétním naplnění tohoto života - záměr není bydlet v pokoji vymalovaném na červeno, ale dosáhnout určitý pocit. záměrem nikdy není "mít hezké auto", "cítit každé ráno po probuzení hřebíček", "mít rád lidi", "být obklopen přáteli", ani "praktikovat duchovní cestu". to jsou pouze prostředky, jak naplňovat záměry. to jsou touhy. touhy jsou prostředky k naplňování záměru. proto tam v tom nikdo nemůže udělat chybu a neexistuje v tom žádná správnost.

je to zřetelnější?
..........................................................................................................................................
no já to spíše vidím tak, že záměrem je praktikovat duchovní cestu
než že by záměrem bylo dosažení uvědomění Já

a proto to tak píšu (asi jsem tě tím trošku popletl)
a píšu to tak proto, protože v duchovní oblasti je to stejné v politice,ego se zde zdárně posiluje


hele, je to jednoduchý, jestli chceš jet z Pardubic do Prahy, je dobrý vyrazit směrem na západ,
můžeš samozřejmě vyrazit klidně i směrem na východ, sever či jih
a spolehnout se na boží milost
že jednou tu Prahu trefíš

jinak většině lidí je asi nejspíš fuk, jestli do Prahy dojedou, jsou vcelku spokojení už jen z toho, že mají nějaký cíl a smysl života

(v podstatě nejde o to, někam dojet, ale být ted a tady, a tam se v podstatě dojet nedá)

[vostalpetr]

hele, tudy cesta k pochopení toho, co je to vlastní Já nevede. vede tudy určitě řada jiných, taktéž zajímavých cest, ale tudy, že bychom vytkli JÁ jako definovanou veličinu, která se tím a tím KONKRÉTNÍM způsobem odlišuje od onoho pozemského okleštěného vědomí, tudy se k JÁ nikdo nikdy nedostal můžeš se tudy dostat k nějaké iluzi, která může být i dost příjemná
...............................................................................................
no řada jiných a zajímavých cest vede v čase a prostoru
a pokud chce mít třeba někdo hodně vlasů, silné svaly, pozitivní myšlení, velký prachy apd je nanejvýš žádoucí to praktikovat v čase a prostoru

pokud ovšem někdo chce poznat vlastní Já,
nemůže jej hledat v čase a prostoru,
protože Já není v čase a prostoru,
ale čas a prostor je ve vlastním Já

to je vcelku konkrétní definice Já
a pokud znáš nějakou lepší
tak sem s ní...

[watta]

hm, tak to si fakt jenom prostě nerozumíme, to jsme každý v "jiné dimenzi". jestli chápeš to, co jsem psala, jako že "záměrem je dosahování uvědomění si vlastního Já", tak to jsi zkrátka nepochopil, co a jak tím myslím, a přeložil sis do do svého jazyka. takže to se asi fakt nedomluvíme. nevím, jak tu moji pozici lépe vysvětlit... opravdu si nemyslím, že je záměrem dosahování nějakého uvědomění si čehokoli, a to není v rozporu s duchovní cestou... tak nevím, možná začít tím, že to není od do? jakože z prahy do pardubic dojet můžeš (nebo nemusíš), ale tohle není od do, takže ani z (prahy), ani do (pardubic). pokusím se nad tím ještě zamyslet a vysvětlit lépe