Stránka 5 z 5

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: stř 08. pro 2010 22:57:59
od Petr
jasne taky generalizace nemusim, takze rad skrtnu :) I kdyz si ted nejsem vedom jineho mechanismu, nez ktery jsem popsal, ale to neznamena, ze neni, navic kdyz ty jeste tvrdis ze je :D.

no nejak vubec nerozumim co myslis timto:
Tak, jak to popisuješ ty, by to fungovalo, kdyby se Bůh stával vesmírem a každou jeho částečkou znovu a znovu v každý okamžik... Pak v takovém okamžiku používáš to, čemu říkáš rozhodování.


a timto take ne
Pak bys ale po smrti opravdu umřel, protože tvoje existence by byla vázáná na tyto výhradně lidské okamžiky

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: ned 12. pro 2010 10:06:12
od vostalpetr
Tak si mě prosím škrtni z toho "všichni" :D Generalizace jsou k ničemu, fakt :D V praxi vůbec nefungují. Tak, jak to popisuješ ty, by to fungovalo, kdyby se Bůh stával vesmírem a každou jeho částečkou znovu a znovu v každý okamžik - ovšem právě v takový, který si ty jako člověk právě a zrovna určíš. Pak v takovém okamžiku používáš to, čemu říkáš rozhodování (jak bláhové). Pak bys ale po smrti opravdu umřel, protože tvoje existence by byla vázáná na tyto výhradně lidské okamžiky.

Jinak k tomu šrktání - já do druhých lidí nevidím v tom smyslu, že bych pozorovala, jaká mají plus a neplus v rozhodování při tom, když si jdou vařit kávu,
...................................................................................................................................

A proč by to zrovna takto nemohlo být ???

Moje osobní existence je omezená a vázaná (navzájem se podporující) na tyto výhradně lidské okamžiky,
jinak řečeno, já coby osoba se považuji za konatele svých činů,
a mám pocit, že si mohu vybírat.

Naprosto stejně to má i snová osoba ve snu a dokud nedojde k probuzení ze sna, tak se považuje za konetele a vybírá si.

Moje skutečná existence ovšem leží mimo sen se snovou osobou a snovými ději, proto samozřejmě nemůže zemřít, avšak osobní existence snové osoby jednou zemře.



Jinak k tomu šrktání - já do druhých lidí nevidím v tom smyslu, že bych pozorovala, jaká mají plus a neplus v rozhodování při tom, když si jdou vařit kávu,
.........................................................................................................................................
No pokud se chceš napít, protože máš žízen,
tak můžeš pít spoustu věcí od limonády přes tu kávu až po rum nebo třeba kyselinu sírovou :o
To je prostě nabídka zdejší restaurace zvané Svět,

kávě jsi kdysi před lety dala znaménko + zatímco kyselině sírové -
a dál už nad tím samozřejmě přemýšlet nemusíš, protože už jsi si vybrala

To co ale musíš řešit každej den je otázka, jestli si ted v tento okamžik dáš kafe nebo uděláš něco jiného, třeba půjdeš ven, nebo pracovat nebo psát na inspiruj apd.
Samozřejmě to neděláš pomocí plus a mínus, prostě máš chut na kafe, tak si dáš kafe:

přijde myšlenka: mám chut na kafe, ty se s tou myšlenkou ztotožníš, vstaneš a uvaříš si kafe a pak si sedneš do křesla a piješ kafe a když se tě někdo zeptá, co děláš?
tak řekneš : "já piju kafe"

Problémem není to, že piješ kafe, ale v ZTOŽNĚNÍ SE S TOU ČINNOSTÍ: JÁ (OSOBA) PIJU KAFE

V bibli je to posáno jako POZNÁNÍ DOBRÉHO A ZLÉHO.
Adam, když ochutnal ze stromu poznání dobrého a zlého (které se samozřejmě uskutečnuje pomocí mysli) se prostě okamžite ztožnil s myšlenkou já jsem nahatý a okamžitě vytvořil koncept být nahatý je špatné, být oblečený je dobré, takže se šel obléct.
PRVOTNÍ A PŘIROZENÁ MYŠLENKA JE POZNÁNÍ "JÁ JSEM"
A NA ZÁKLADĚ TOHOTO POZNÁNÍ PAK DOCHÁZÍ K ZTOTOŽNOVÁNÍ SE MYŠLENKAMI, POCITY A ČINOSTMI,
TEDY ZTOTOŽNĚNÍ SE SE SNOVOU OSOBOU A SNOVÝMI ČINNOSTMI

a to je asi tak všechno,
může se to posat jako pocit konatelství, nebo možnost vybírat si, nebo poznání dobrého a zlého,
prostě ztotožnění se myšlenkami a pocity a osobním (snovým) sebeuvědoměním " já jsem"

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: ned 12. pro 2010 11:20:27
od Ida
vostalpetr píše:
může se to posat jako pocit konatelství, nebo možnost vybírat si, nebo poznání dobrého a zlého,
prostě ztotožnění se myšlenkami a pocity a osobním (snovým) sebeuvědoměním " já jsem"

................................................................................................................................
Můžeš mi VostálPetře prosím napsat svůj názor na otázku:
Kdo jsem :koukam: a proč jsem zde?? :netusim:

Je neděle, dej si obídek, šlofíčka na gauči a až se ti bude chtít tak svým humorem mi odepiš. :thanx:
***

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: ned 12. pro 2010 11:39:34
od vostalpetr
Kdo jsem :koukam: a proč jsem zde?? :netusim:
......................................................

JSEM TADY PROTO, PROTOŽE TADY NEMOHU NEBÝT...

Jak bych zde (já) mohl nebýt, když jsem to Já, kdo sní tento sen (kdo je tvůrcem tohoto světa)?


Je to naprosto stejná situace,
jako když člověk spí a zdá se mu sen, v tom snu je opět stejné já jako to Já co právě ted vytváří sen,
jsem stále stejné Já, ovšem jednou se uvědomuji jako Já (tvůrce snu) a jindy jako omezené já (snové)

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: úte 14. pro 2010 13:12:55
od LuKas

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: úte 14. pro 2010 17:09:29
od watta
vostalpetr píše:inak k tomu šrktání - já do druhých lidí nevidím v tom smyslu, že bych pozorovala, jaká mají plus a neplus v rozhodování při tom, když si jdou vařit kávu,
.........................................................................................................................................
No pokud se chceš napít, protože máš žízen,
tak můžeš pít spoustu věcí od limonády přes tu kávu až po rum nebo třeba kyselinu sírovou :o
To je prostě nabídka zdejší restaurace zvané Svět,

kávě jsi kdysi před lety dala znaménko + zatímco kyselině sírové -
a dál už nad tím samozřejmě přemýšlet nemusíš, protože už jsi si vybrala



To je zajímavý, jak v tom opravdu každý vidí jen to svoje :D já jsem například vůbec neměla při psané té věty kávu na mysli a nehrála tam žádnou roli (mohla bych klidně napsat když si jdou zavázat tkaničky od bot) - myšleno bylo zkrátka v jakémkoli procesu jejich jakéhokoliv dění tady na zemi. S kávou a kyselinou sírovou to nemělo nic společného :D, byla použitá jenom jako jeden z milionu možných příkladů :) ale vůbec ne proto, aby někdo nějak rozhodoval zrovna o ní :) To povídání pak pokračovalo.

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: stř 15. pro 2010 17:39:48
od Petr
jj, kazdy ve vsem vidi to svoje :thumb:, ono to ani jinak nelze.. nelze videt, co nemame, nezname :) tak vidime to, co vime, zname. Ale co vime a zname si muzeme rozsirit, takze to neni uzavreny kruh :)

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: pát 17. pro 2010 17:40:34
od vostalpetr
To je zajímavý, jak v tom opravdu každý vidí jen to svoje :D já jsem například vůbec neměla při psané té věty kávu na mysli a nehrála tam žádnou roli (mohla bych klidně napsat když si jdou zavázat tkaničky od bot) - myšleno bylo zkrátka v jakémkoli procesu jejich jakéhokoliv dění tady na zemi. S kávou a kyselinou sírovou to nemělo nic společného :D, byla použitá jenom jako jeden z milionu možných příkladů :) ale vůbec ne proto, aby někdo nějak rozhodoval zrovna o ní :) To povídání pak pokračovalo.
.......................................................................................................

No já měl také na mysli jakékoli dění ve světě,
přes vaření kávy a zavazování tkaniček atd. atd. atd.

nebot je známo, že někdo kafe nepije a někdo si tkaničky nezavazuje...

Re: Naše šteští je v našich Vortexech

PříspěvekNapsal: sob 15. bře 2014 10:17:36
od vostalpetr
Hm, tak pak je možné prostě jenom to, že tuto snovou hru s vámi nesdílím, a je to asi vysvětleno, děkuji!!


To je evidentní,
protože si myslíš, že to Věčné musí být neustále věčně projevené...

Za pár miliard let to Věčné rozpustí celou zeměkouli, nebot slunce se rozšíří,
a to bez ohledu na mikrovlnky a pet lahve
a bude mu naprosto jedno, jestli zde někdo žije nebo nežije

Stejně tak za miliardu milard let se s největší pravděpodobností rozpustí celej vesmír a zůstane zde jen prázdnota Věčného