Pocit viny

O tom, co vás zajímá, co vám není jasné, kde máte pochybnosti, a o vašich zkušenostech se zákonem přitažlivosti....

Pocit viny

Příspěvekod destiny » ned 05. úno 2012 22:07:57

Ako si priviest ulavu od pocitu viny? Viem,ze kym si toto nevyriesim v sebe, nepohnem sa dalej. V knihach som nasla casti odpovedi. Zatial ich neviem aplikovat na moj problem. Popis "Abrahama", ze lutost nad smrtou domaceho milacika je niekedy ovela vacsi, ako nad napr. rodicmi poznam. Dala som si zabit psika. Euthanazia.Co som spravila, nevezmem spat. Viem, ze si mozem vziat len poucenie. Bolo mi jedno, co vravia lekari,verila som, ale potom som zapochybovala . Bola som unavena ,zmohol ma strach a pochybnosti /forum o psoch, kde som v podstate bola za egoistku, pretoze nechavam psa trpiet /.
Je v tom viac aspektov - rodinnych - s ktorymi sa postupne vyrovnavam.
Tym, ze verim, ze prirodzenym stavom mojho tela - a teda akehokolvek tela - je zdravie a tym, ze verim, ze si vytvaram vlastnu realitu, prichadzam k zaveru, ze moj psik sa mohol dostat z toho, co lekari nazvali nevyliecitelnou chorobou, pomocou mojich myslienok a keby som neprepadla strachu.
Neviem momentalne nahradit myslienku toho, ako sa tesil do auticka akoze na vylet a pritom isiel na injekcie na smrt.
Viem, ze som spravila velmi vela. Viem, ze on mi odpustil. Viem, ze je mi odpustene na vsetkych urovniach. Neviem si odpustit sama.
Skusila som ist vyssie, hnev, obvinovanie druhych, .....Skusam to stale.
Mam pravo vziat zivot inemu? Nie som si ista, ci moj psik trpel tak, ze by chcel odist. Hoci bol na injekciach, aby jedol, vedel sa tesit este...ja som mu pripravovala situacie, aby sa vedel tesit a mal tu moznost radosti.
Rozumiem tomu, ze mi chyba on a pocity, ktore mi daval. To si poriesim.
Pocit viny, ze to, co som milovala a co patrilo ku mne a doverovalo mi a milovalo ma, som zabila.
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod AlfaScorpii » ned 05. úno 2012 22:53:43

destiny píše:Neviem momentalne nahradit myslienku toho, ako sa tesil do auticka akoze na vylet a pritom isiel na injekcie na smrt.

Vždyť šel na výlet, ale do jiné reality.
Na určité úrovni s tím souhlasil i ten pes.
A propos, smrt není špatná. Je to jen přechod z jednoho druhu existence v jinou. Tak kde je nějaký problém? Neexistuje.
Udělala jsi to, co bylo podle Tebe nejlepší.
To, že jsi teď přišla na to, že bys to udělal jinak, to není důvod k vině, to je prostě normální proces života.
Uživatelský avatar
AlfaScorpii
 
Příspěvky: 361
Registrován: čtv 24. pro 2009 17:25:29
Bydliště: Mnichovice u Prahy
Poděkoval: 147
Poděkováno: 147-krát v 94 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli AlfaScorpii za tento příspěvek:
destiny, Motýlek

Re: Pocit viny

Příspěvekod Martin » pon 06. úno 2012 0:02:02

Možno nájdeš na tomto linku čo hľadáš: http://www.advaita.cz/upload.cs/6/69266164_3_7f456164_2_vedomi.pdf
Raméš Balsekar je zaujímavý típek a myslím že vie o čom píše :)
Uživatelský avatar
Martin
 
Příspěvky: 35
Registrován: pát 25. čer 2010 9:38:31
Poděkoval: 26
Poděkováno: 29-krát v 16 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Martin za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod flpbb » pon 06. úno 2012 1:17:40

Vždyť šel na výlet, ale do jiné reality.
Na určité úrovni s tím souhlasil i ten pes.
A propos, smrt není špatná. Je to jen přechod z jednoho druhu existence v jinou. Tak kde je nějaký problém? Neexistuje.
Udělala jsi to, co bylo podle Tebe nejlepší.
To, že jsi teď přišla na to, že bys to udělal jinak, to není důvod k vině, to je prostě normální proces života.

Přesně tak, pejsek vůbec tvoji imaginární vinu neřeší. Nic jsi neudělala, nic se nestalo, nebud smutná, prosím. Moc si tě ovšem vážím, protože takový cit mít v sobě, to je tedy něco neuvěřitelného. Můj děda měl dogu, když zemřel skočila mu na rakev a protože jsem ho měl i já moc rád, leželi jsme tam a máma mě odtud nemohla dostat, vím přesně, o čem píšeš.
Uživatelský avatar
flpbb
 
Příspěvky: 439
Registrován: sob 20. srp 2011 20:28:31
Poděkoval: 3
Poděkováno: 40-krát v 30 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli flpbb za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » úte 07. úno 2012 21:01:27

Ja myslim, ze lepsi nez odpoustet je nevinit. Zkus zapracovat ne tom se tou udalosti nevinit. Jak psal Alfa
Na určité úrovni s tím souhlasil i ten pes.
A propos, smrt není špatná. Je to jen přechod z jednoho druhu existence v jinou. Tak kde je nějaký problém? Neexistuje.
Udělala jsi to, co bylo podle Tebe nejlepší.
To, že jsi teď přišla na to, že bys to udělal jinak, to není důvod k vině, to je prostě normální proces života.

Ted jsi bohatsi o tu zkusenost. Samozrejme muzes zpetne usoudit, ze jsi mela jednat jinak. Ale to uz usuzuje tvoje nove ja obohacene o tu zkusenost. V ten moment to predchozi ja tuto moznost nemelo a jednalo jak nejlepe mohlo. Nyni nove ja, by mozna jednalo v budoucnu jinak.. mozna jo mozna ne... a treba i diky te zkusenosti, nebo diky jine, ktere tve predchozi ja v te dobe evidentne nemelo. :) Takze vse bylo je a bude v poradku ;)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 08. úno 2012 6:27:16

Petr píše:Ja myslim, ze lepsi nez odpoustet je nevinit. Zkus zapracovat ne tom se tou udalosti nevinit.

Ako? Chytam sa vsetkych technik.Viem,ze som spravila vela, mozno viac, ako ini psickari.Mozno nie.Keby mi hafo zomrel doma,v pokoji a pohode,presla by som cez zial, ocenenie toho,co mi dal, ze som ho vobec na svojej ceste stretla az casom k radosti....Vzala by som to tak,ze sa rozhodol-ON sa rozhodol.Najviac ma naucil byt slobodnou a silnou - pocas jeho zivota.Je v tom viac rodinnych vztahov,co tu nejdem rozpitvavat. A mala som pocit,ze si zasluzim,teda umoznila som si. Teraz mam pocit,ze si nezasluzim a nedokazem si kupit ani rajcata,ktore mal tak rad a uz vobec nie byt slobodnou,co je pre mna tak dolezite.Jasne,ze sa mi to odraza na zdravi a som na zostupnej spirale total. Jednoducho si pripadam zla, pretoze som podviedla / a zabila/ bytost, za ktoru som bola zodpovedna,nehovoriac o laske. Mozno moja tuzba po slobode bola splnena "nevyliecitelnou"chorobou mojho hafa.Mozno rozpor vo mne samej.Pustit vesla?Ktora myslienka je lepsia?Mam ho v snoch a budim sa s hruzou.
Nevinit? xyz psickarov by mi povedalo,ze som spravila to najlepsie,co som mohla. Ja sa pytam znova,mala som pravo?
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod Ladislav » stř 08. úno 2012 9:10:16

Odpusť Destiny, ale TY nejsi zodpovědná za žádnou bytost. I když to takto cítí většina lidí, je to bohužel jen jejich egoistická pýcha - dělám to také...To co se ti děje souvisí s Tvou hodnotou. Můžeš na to myslet do alelujá, ale nic nevymyslíš - jen se budeš trápit a mít noční můry. Už se to stalo, nelze to změnit - jen přijmout, jako každou ztrátu.... Nedělám rozdíly mezi pejskem (taky jednoho mám), prasetem, krávou či komárem nebo pavoukem.... děje se to neustále a pocit viny? Jen tvá projekce, TY jednáš svobodně (a děláš to - vždy a všude - neexistuje omezení - jen v tvé hlavě), je TY máš moc neobviňovat sama sebe..., pravidla tvoříš TY.
Uživatelský avatar
Ladislav
 
Příspěvky: 180
Registrován: čtv 06. kvě 2010 9:57:30
Bydliště: Ústí nad Labem
Poděkoval: 136
Poděkováno: 86-krát v 54 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Ladislav za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 08. úno 2012 10:08:49

Ladislav píše:Odpusť Destiny, ale TY nejsi zodpovědná za žádnou bytost.

Na toto mam iny pohlad. Ked si privediem do zivota/v mojom pripade psika/, som zodpovedna za neho.
Ladislav píše:To co se ti děje souvisí s Tvou hodnotou

Ano.O tej hovorim.
Ladislav píše:a pocit viny? Jen tvá projekce, TY jednáš svobodně (a děláš to - vždy a všude - neexistuje omezení - jen v tvé hlavě), je TY máš moc neobviňovat sama sebe..., pravidla tvoříš TY.

Presne takto by som by som to napisala niekomu inemu, suhlas.
Ladislav píše:Můžeš na to myslet do alelujá, ale nic nevymyslíš - jen se budeš trápit a mít noční můry.

Toto mi je jasne. Momentalne neviem na to nemysliet. Event. milujem slnko, milujem hviezdy, milujem more, milujem zivot, milujem smiech....a ked na to zubate slunicko pozriem, zrazu mam pocit, ze nemam pravo milovat ho.Rozumies?
Porobila som kopec cinnosti-len nemysliet a zrazu Ta premkne znova ten pocit. Myslis na buducnost, ono to prejde - a zrazu pocit, ze nemas pravo na stastnu buducnost, este tak na nejaku. Preto hladam odpoved: Mam pravo vziat inej bytosti, ktora Ti doveruje.... zivot? Napis: Mas! Toto nenapisal nikto zatial tu. Pretoze moje presvedcenie je, ze nemam. Zmenit presvedcenie?
Nemam co odpustat, dakujem Ti, ja hladam pomoc, pretoze TERAZ si neviem pomoct sama.Nasmerovanie.A kazda odpoved ma nasmeruje. Nemam s kym o tom hovorit. Mozem s nezainteresovanymi.
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » stř 08. úno 2012 11:31:01

destiny píše:
Petr píše:Ja myslim, ze lepsi nez odpoustet je nevinit. Zkus zapracovat ne tom se tou udalosti nevinit.

Ako?

Identifikuj si ty presvedceni a myslenky, kteremi se vinis. Tj. napis sem (nebo sama pro sebe) vsechny veci, ze kterych se vinis. Pak jednu po druhe muzes rozebrat az ke korenovemu presvedceni, u ktereho vetsinou zjistis ze je mylne. :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » stř 08. úno 2012 11:31:37

Jo, jeste mkrni na toto: viewtopic.php?f=77&t=709
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 08. úno 2012 16:28:07

Petr píše:Jo, jeste mkrni na toto: viewtopic.php?f=77&t=709

Petr,ja sa Ti chcem velmi, velmi podakovat nielen za toto video s prekladom,ale aj za vsetky ostatne."Sledujem Ta" uz dlhsie :D Toto som si nasla este pred zalozenim temy, pretoze som hladala, aj v inych knihach, hladala som,, pretoze dajme tomu som nechcela sustredit pozornost inych na moje negativne emocie - tak nejako.
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli destiny za tento příspěvek:
Petr

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 08. úno 2012 18:14:04

Petr píše:
destiny píše:
Petr píše:Ja myslim, ze lepsi nez odpoustet je nevinit. Zkus zapracovat ne tom se tou udalosti nevinit.

Ako?

Identifikuj si ty presvedceni a myslenky, kteremi se vinis. Tj. napis sem (nebo sama pro sebe) vsechny veci, ze kterych se vinis. Pak jednu po druhe muzes rozebrat az ke korenovemu presvedceni, u ktereho vetsinou zjistis ze je mylne. :)

Teraz je to silne coffee pre mna, prepletence k rodine, suvislosti.... Skusam skor:Na svete je vela ludi, ktori presli niecim podobnym.Nie som jedina.Urcite sa im podarilo najst svoju rovnovahu.Ked sa to podarilo niekomu inemu, moze a nemusi sa to podarit aj mne.Nemusi sa mi to podarit dnes, kludne moze aj zajtra.....Zivot je fajn-vrrr, beriem spat. Mozno je to takto lepsie. Mozno moj hafo trpel. / :no: oklamala som ho.tesil sa.slubila som mu, ze sa uz nikdy nicoho nemusime bat, ze sme v bezpeci.... obaja. :cry: moje obrazy buducnosti boli spojene s nim. slubila sommu, ze budeme bezat s vetrom vo vlasoch na plazi pri mori, bezat tak, ako sme bezali prec z tej poondiatej kliniky, kde mi citali ortiel euthanazie a jeho diagnozy a ja som mu slubila a aj sama sebe, ze pomocou ciastkovych zamerov /ppojdes predomnou veselo, teraz kusok zjes, najdeme hafa, s ktorym budes v sulade a zahras sa - a ono to aj fungovalo - ciastocne/ ho z toho dostanem a....
a som poziadala syna, nech mi pomoze na 2 dni, ved to jeho hafo a syn pod dlhodobym vplyvom mojej matky sa rozhodol, ze v piatok sa ide bavit a ja som nevladala, nevladala
a tak sme sa akoze spolu rozhodli
a tak som zabila, oklamala a zabila to, co mi matka nevzala, pretoze to neznasala, pretoze si myslela, ze ked milujem psa , neobetujem sa dostatocne dospelemu synovi
a sama som zila asi do styridsiatky v tom, ze som zla, pretoze som cely zivot matku trapila...az do chvile, ked sa preriekla a povedala mi.Ty si taka dobra, az si sprosta
a dopracovala som sa postupne potom k "poznaniu", ze som dobra, hodna a k tomu, ze som sa ocenovanim vedela dostat k ZIVOTU a zmenam a planom a optimizmu a sile v sebe
a toto som stratila
Ok, som teraz a tu.Co bolo nevratim.A viem, ze som spravila pre hafa "veci" na doraz-co som mohla. Mozem zacat len teraz a tu a rozhodnut sa,ako bude vyzerat moja realita na zaklade teraz.Teraz to nemusim riesit. Ale mozem.
Bolo krasne mat takeho ucitela, ako bol moj/nas hafik...
Ten obraz hruzy,co som spravila /auticko-vylet-tesenie,nastavit ho tak,aby lekarka mohla pichnut-jeho strach, pohlad do oka,ked mu pichali smrtelne injekcie.... zostava stale
Ako dalej?
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod vostalpetr » stř 08. úno 2012 22:19:46

Ako dalej?


NO TAK JAK CHCEŠ !!!

Já třeba vůbec nevidím důvod,
proč by jsi se měla řídit něčí radou,
nebo rozborem ala Abraham, i když ten jeho rozbor je dobrej:

Jinými slovy: nechybí vám oni, ale chybí vám to, jak jste se cítili před tím, než jste to začali používat jako výmluvu se tak necítit.
Chybíte si vy!


Chceš být smutná, neštastná, mít pocit vinny, plakat, rvát si vlasy, sypat si popel na hlavu ?
Tak klidně bud, a užij si ty emoce a pěkně si je prožij...
Není na tom nic špatného,
spíš by asi bylo špatné nasadit na ně nějaký duchovno, a tím je potlačit...
Připadat si mizerně je vcelku dobrej duchovní stav, i když není moc příjemnej...

Naposledy upravil vostalpetr dne čtv 09. úno 2012 1:07:56, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 4326
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 95
Poděkováno: 597-krát v 443 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli vostalpetr za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » stř 08. úno 2012 22:48:12

jeste predne vostalpetr ma pravdu, neni se treba ridit nicim, ale je mozno se ridit vsim. neni potreba delat nic, ale muzes vsechno. je spousta cest, vyber si tu jaka ti sedi, nebo si nevyber zadnou :) vse je OK.
ted ti jen napisi jaka presvedceni vidim v tvem popisu a jaka jina muzes vzit v uvahu misto nich. je treba si nad tim trochu zapremyslet a uvidis kam te to vezme.
- oklamala som ho - da se na to divat, ze jsi mu tu posledni cestu zprijemnila
- sliby je potreba dodrzovat - neni :D spis vidim nasi nevedomost v delani slibu. nikdy nemuzeme vedet co a jak se vyvine, nemuzeme rucit za budoucnost, ktera zatim neni
- smrt je spatna -je to jen zmena stavu, on nezemrel, existuje dal, pouze jinak.
- jsem zodpovedna za jeho smrt - uz to tu nekdo psal - vlastne veskera smrt je sebevrazda. pes se rozhodl, ze odejde z tohoto sveta presne timto zpusobem. Prispel tak k tomu, aby jsi si ty a treba i dalsi lidi, co to ctou, neco uvedomili, meli z toho zkusenost, obohatili se. Obohatilo te to nejak?
- Proc jsi se presne tenkrat tak rozhodla? nemusis to sem psat, ale nezapominej, ze to bylo rozhodnuti na zaklade neceho v te dobe. Zmenila by si dnes na tom rozhodnuti neco? Tak treba o to si dnes bohatsi. Treba ti prave tato zkusenost pomuze v nejakem budoucim rozhodnuti, kdyz pujde o cloveka. Nerikam tim, ktere rozhodnuti je spravne, nevim, ale ty uz treba budes vedet, co s tebou ladi vic.
tak hodne zdaru s vlastni hlavou a srdcem :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » pát 10. úno 2012 14:01:17

Petr píše:jeste predne vostalpetr ma pravdu, neni se treba ridit nicim, ale je mozno se ridit vsim. neni potreba delat nic, ale muzes vsechno. je spousta cest, vyber si tu jaka ti sedi, nebo si nevyber zadnou :) vse je OK.

Ano,myslim,ze je OK to aj preplakat, dnes je to 4.tyzden a viem, ze cas rany zahoji, tomu verim.
Petr píše:- oklamala som ho - da se na to divat, ze jsi mu tu posledni cestu zprijemnila

Ano,ano,keby sa to neudialo tak rychlo, keby nesiel do auticka ale peso, este sa pohrat, ako som chcela povodne, smerom k veterine, citil by to dlhsie.Pretoze urcite pochopil, ale snad kratsie.Pretoze sa mu urcite tiez nelucilo lahko, nehovorim o smrti, ale o luceni, pretoze mna i syna miloval a ked sme isli spolu vsetci, bol stastny.Bol by asi ochotny znasat bolest dlhsie kvoli nam, mne. Chcela som, velmi som chcela...ale v oku/mal len jedno/ som mu to videla.Videla som to, ked sa polozil vonku na zem tak zmiereny, gulina a sisticka pred nim a on len lezal na boku - myslim, ze vtedy mi to povedal, ale ja som velmi chcela a nechcela som to vidiet.Vcera mi bolo strasne zle, myslim, ze som sa zacala s nim stotoznovat v urcitom zmysle a myslela som na to, ze ked mu bolo na hovby tak ako mne a to dlhsiu dobu, tak sa mu skutocne ulavilo...ani mne by sa nechcelo zit dlhodobo v bolestiach[/quote]
Petr píše:- sliby je potreba dodrzovat - neni :D spis vidim nasi nevedomost v delani slibu. nikdy nemuzeme vedet co a jak se vyvine, nemuzeme rucit za budoucnost, ktera zatim neni
hej,nikdy som nebola slubotechna a radsej som slubila len to, o com vedela, ze mozem spnit a zavisi to len na mne.Citovo naviazana som davala zufale sluby, skor sebe ako jemu, len nech sa stane zazrak
Petr píše:- smrt je spatna -je to jen zmena stavu, on nezemrel, existuje dal, pouze jinak.

toto mi robi problem.neviem,aka je smrt.chcem verit, tomu co si napisal,ale neviem to.existuje dal? neviem, citim ho vsade, to su spomienky.hladam ho vsade - vo vtakoch na okne, pri zvukoch za dverami a pytam sa jak blb, Luckinko, si to Ty?Alebo si uz v inom telicku a zabudol si na mna? Mozem si predstavit, ze ozaj skacu hafici veselo z tela do tela, alebo zesa tam niekde hra s inymi, vesely a stastny...ale toto mi robi problem.
Petr píše:- jsem zodpovedna za jeho smrt - uz to tu nekdo psal - vlastne veskera smrt je sebevrazda.

jo, ja som to napisala, je to z Abrahama a u cloveka si to viem predstavit, aj u hafa, ktory zomrie "dobrovolne".
Petr píše:pes se rozhodl, ze odejde z tohoto sveta presne timto zpusobem. Prispel tak k tomu, aby jsi si ty a treba i dalsi lidi, co to ctou, neco uvedomili, meli z toho zkusenost, obohatili se. Obohatilo te to nejak?

Obohatilo?Tu som sa dostala do situacie, ked ani jedna moznost nebola lepsia podla mna.Kto to cita, psickar, ktoreho pes je clenom domacnosti, smecky, zrejme vie,ze pokial sa rozhodne na zaklade niecoho k euthanazii, musi byt presvedceny jednoznacne.Tiez sa na mnohych forach venovanych psom doporucuje,ak to clovek dokaze, byt pri svojom psom priatelovi do konca.AK TO CLOVEK DOKAZE.Keby som tam nebola,mala by som vycitky.Bola som tam, mam vycitky a nocne mory.Treba si to premysliet,zvazit,kolko kto unesie.Niekto trva na hrobceku/moj syn/, ja by som telicko nechala tam.Dusa v nom uz nebola.Niest si to teple telicko bez duse v naruci je dalsia trauma.A pytat sa,ci mu tam neni zima....znie to blbo, ale aj tym som presla.Radsej by som si myslela, ze je niekde rozpraseny....tak ci tak ho citim vo vzduchu a hroby su neni moja zaluba." Pes se rozhodl, ze odejde z tohoto sveta presne timto zpusobem." myslis,ze je to mozne,ze sa rozhodol tymto sposobom?Toto by bola moja ulavova myslienka :thanx: :andilek1:
Petr píše:- Proc jsi se presne tenkrat tak rozhodla? nemusis to sem psat, ale nezapominej, ze to bylo rozhodnuti na zaklade neceho v te dobe. Zmenila by si dnes na tom rozhodnuti neco? Tak treba o to si dnes bohatsi. Treba ti prave tato zkusenost pomuze v nejakem budoucim rozhodnuti, kdyz pujde o cloveka. Nerikam tim, ktere rozhodnuti je spravne, nevim, ale ty uz treba budes vedet, co s tebou ladi vic.
tak hodne zdaru s vlastni hlavou a srdcem :)

Dakujem. :thanx:
Rozmyslala som niekam odist aspon na tyzden, k moru, to mi davalo energy, ale jednak neni vhodna doba kvoli praci a jednak si myslim, ze sa s tym musim vysporiadat tu a odist slobodna.Neviem. Vcera mi to bolo jasne, dnes som bola v obchode a po ceste spat uz len plac.Proste som s nim nachodila po okoli tolko, ze kazda cesta je spomienka.Ked som prisla domov, uplne sobecky som hucala, ze tu bolest uz nechcem a preco sa nedrzal dlhsie a ze chcem byt stastna a sa smiat. Mozem robit, co len chcem alebo nerobit nic, ano, bola to moja tuzba a je v podstate splnena a v podstate ma nic neviaze /rodina, hafik/, viazem sa sama teraz. Chce to cas. Chyba mi vortex/kolotoc,ako hovorim. Byt smutna,obcas vyliezt von a aj to sa vracat domov s revom je to, co nechcem.Pivoting :roll: Co je to, co chcem?...skusim
Velmi pekne dakujem, dakujem, ze to mozem rozobrat, tolko ste mi, ludia, dali! :andilek1:
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli destiny za tento příspěvek:
Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » pát 10. úno 2012 14:18:47




:ahoj2:
Naposledy upravil Petr dne pát 10. úno 2012 14:29:31, celkově upraveno 1
Důvod: Opraveno video
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli destiny za tento příspěvek:
Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » pát 10. úno 2012 14:40:35

destiny píše:.... Vcera mi to bolo jasne, dnes som bola v obchode a po ceste spat uz len plac.Proste som s nim nachodila po okoli tolko, ze kazda cesta je spomienka.Ked som prisla domov, uplne sobecky som hucala, ze tu bolest uz nechcem a preco sa nedrzal dlhsie a ze chcem byt stastna a sa smiat. Mozem robit, co len chcem alebo nerobit nic, ano, bola to moja tuzba a je v podstate splnena a v podstate ma nic neviaze /rodina, hafik/, viazem sa sama teraz. Chce to cas. Chyba mi vortex/kolotoc,ako hovorim.....


jeste kdyz tak pak napisi vic, ted jen radku :).

V kazde vzpomince je potencial mit z ni radost nebo byt z ni smutny. Pred casem jsem si vybral, ze budu vdecny pri takovem vzpominani a radeji citit radost z te moznosti... Tj. kdyz mas vzpominku, jak jste spolu chodili, tak se soustred na tu cast, ze to bylo skvely, ze jste spolu tak mohli chodit, ze se vam chodilo dobre, ze jste tak spolu prozili spoustu krasnych chvil.. je tam tolik tolik pozitivniho.. a proto mas ted takovou silnou emocionalni reakci.. a stejne jak ji mas ted silnou negativni, tak presne stejne silnou muzes mit i pozitivni.. jsou to spojene nadoby.. :) Proste a jednoduse se nazameruj na to, ze ted to tak uz momentalne neni, ale ze to tak bylo. je to vazne volba a jde si ten zpusob vzpominani zvolit.
Delam to tak u lidi, kteri mi zemreli... neni potreba truchlit.. ale misto toho se tesit, co vsechno jste spolu krasneho prozili a dekovat za tu moznost, byt absolutne vdecny za ty chvile. :wow:

Diky za kolotoc :)


PS: hmm to je dlouha radka :D :Studuji:
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko, Tino

Re: Pocit viny

Příspěvekod vostalpetr » sob 11. úno 2012 0:13:06

jsou to spojene nadoby..


No myslím, že je vcelku přirozené spojit ty pocity smutku i štěstí dohromady,
taková sladkokyselá okurka,
prostě přirozeně...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 4326
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 95
Poděkováno: 597-krát v 443 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 22. úno 2012 0:40:06

Petr píše:jeste kdyz tak pak napisi vic, ted jen radku :).

V kazde vzpomince je potencial mit z ni radost nebo byt z ni smutny. Pred casem jsem si vybral, ze budu vdecny pri takovem vzpominani a radeji citit radost z te moznosti... Tj. kdyz mas vzpominku, jak jste spolu chodili, tak se soustred na tu cast, ze to bylo skvely, ze jste spolu tak mohli chodit, ze se vam chodilo dobre, ze jste tak spolu prozili spoustu krasnych chvil.. je tam tolik tolik pozitivniho.. a proto mas ted takovou silnou emocionalni reakci.. a stejne jak ji mas ted silnou negativni, tak presne stejne silnou muzes mit i pozitivni.. jsou to spojene nadoby.. :) Proste a jednoduse se nazameruj na to, ze ted to tak uz momentalne neni, ale ze to tak bylo. je to vazne volba a jde si ten zpusob vzpominani zvolit.
Delam to tak u lidi, kteri mi zemreli... neni potreba truchlit.. ale misto toho se tesit, co vsechno jste spolu krasneho prozili a dekovat za tu moznost, byt absolutne vdecny za ty chvile. :wow:

:thanx: :help2: Snazim sa zvolit si.Strasne dobre si to vystihol,preco mam taku silnu emocionalnu reakciu.Pre niekoho pes, pre mna akoby cast mojho JA, z jeho 10-ich rokov som 5 rokov stravila vacsinu casu s nim,on ma vytiahol von denne viac krat, inak by som bola zavreta doma, akoby som cez neho sledovala stromy, listie,oblohu...spoznala komunitu ludi-psickarov....Okrem par dovoleniek bol Luckinko castou mojho zivota.Vraciam sa k tomu,pretoze je to tu stale....Rozpor - okrem zialu.Ja som stastna a vdacna,ze som mala moznost "mat" ho.Ked si predstavim-aj vesele chvile s nim- zaroven aktivujem v sebe tu hruzu, ze som ho dala zabit.OK,niekde vo vnutri uz viem,pochopila som /asi/,ze to bolo spravne - nielen preto,ze boj s realitou boli a co sa stalo, to sa neda vziat spat a ze ani neviem, ci by som to chcela vziat spat, pretozeto TUSIM, ze Lucky chcel odist, mal bolesti,nechcel jest...aj tak, boli sme svorka v jeho ponimani a ja by som nechcela, aby ma niekto z mojej svorky vzal na smrt.Ako sa mam zamerat na to, ze momentalen neni, ale ze to tak bylo? Dnes, slunicko,nadherny den,uz len to mi pripomenulo, ako fajne by bolo vonku s hafikom.Bola som vonku a znova,kam pozriem,vidim ho,citim ho a domov s doslova hysakom.Dnes to bol rozdiel,pretoze do mna vstupila zurivost na cely tento poondiaty zivot,trieskala som do steny a hucala - preco?A potom som si pustila hudbu,od Smrtka na Prazskom orloji....az k vychytavkam 80-ich rokov a som tancovala,najprv zufalo,zurivo a vratila som sa tak nejako nie o 10 rokov spat, ale o 25, ked som bola na disco a tancovala som sama so sebou o zivot v case, ked Lucky este nebol ani zdaleka tu, bola som na inom mieste, v tom inom case a hucala som tie pesnicky, susedia museli mat radost :lol: , ale to je jedno, proste som to vytancovala a vyhucala do hudby. Co tymto chcem povedat? Vo mne tie spomienky vyvolavaju bolest.A nespominat neviem.Hladam svoje spojenie so Zdrojom, chyba mi.Tesim sa z pekneho dna a zrazu-preboha, on sa uz nemoze tesit a bauch, som dole.Vcera som po dlhej dobe otvorila krabicu,kde som si pisala,co si "beriem" z toho-ktoreho dna a,no co tam asi bolo? Beriem si veseleho Luckinka, dnes jedol, hral sa...vyhodila som to.Tak som strasne verila, verila som,ze moje obrazy sa stanu realitou.Chcela som slobodu a ja som ju dostala - svojim sposobom.Pocit viny, ze chcenim slobody som ho vylucila zo svojho zivota?
Viem,viem presne, co myslis, ze neni treba truchlit....Ked ma zasiahla prvy krat smrt blizkeho cloveka,s ktorym som planovala a bolo tak necakane,rok som chlastala a citala vsetky mozne knihy,aby som sa s nim spojila nejakym sposobom.Necakane ako necakane - ked som si spatne pozrela svoj tarotovy vyklad, bolo to tam jasne, len som nepochopila.Druhy krat som bola "mudrejsia" a ponechala som si tie krasne spomienky s vdacnostou a laskou a usmevom, ked sa pozriem k miestu, kde sme sa naposledy videli, co sme zazili.
U hafa-asi je to tak, ze bol "nevinny",cista energy,laska,radost.....a ja viem, ze to pisem dokolecka, potrebujem, chcem to dat von....mam pokracovat v snoch a planoch, chcem to, lenze ROZPOR - plany boli s nim a teraz, akoby som zradila, ked chcem o niecom snivat.Snivat o tom,ze sa mi raz vrati v inom telicku alebo snivat o svojom zivote so sebou a o tom, ze sa raz stretneme tak ci tak. Mozno hloupa otazka a pre mna dolezita.
Uff, :sorry:
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 22. úno 2012 14:50:08

Volam cloveka, ktory ma krok po kroku prevediem volam o pomoc a viem, ze taky clovek existuje.
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Další

Zpět na Diskuze k Abrahamovi a zákonu přitažlivosti

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků

cron