Sobectví

O tom, co vás zajímá, co vám není jasné, kde máte pochybnosti, a o vašich zkušenostech se zákonem přitažlivosti....

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » čtv 29. říj 2009 17:53:44

ano ano, já jsem to nemyslela osobně, použila jsem TY pouze jako příklad :)
přesto, když takhle píšeš vyloženě o sobě, nabízí se otázka:

myslíš si tedy, že jsi sobecká nebo nesobecká?

a ještě další:

co tě tedy popuzuje tolik na tom, že abraham nabádá k sobectví? jaký význam pro tebe může mít rozlišování pojmů sobecký a nesobecký, jsi-li si sama vědoma toho, že děláš všechno vlastně "pro sebe", minimálně "v první řadě pro sebe", nebo aspoň "TAKÉ pro sebe", či úplně minimálně "nikoli proti sobě". nestávají se potom tyhle slovíčka jenom rozlišovacím znaménkem pro ty ostatní (když u tebe už nenacházejí odezvu)?
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Monika » čtv 29. říj 2009 18:02:02

tož se taky přidám, když je tu ta expanze :)


sobectví, které ubližuje druhým považuji egocentrismus, vycházející ze zúženého vědomí k prožívající entitě, je to štěstí a libost na úkor druhých

čiré "sobectví" je stažením pozornosti z probíhajících a prožívaných jevů přímo ke Zdroji ze kterého vše vychází a ten zdroj je přímo v nás a to považuji za velmi užitečné "sobectví"

pokud jsem sladěná sama v sobě se Zdrojem nebo s tou esencí, jak to nazývá Bhagat, tak se ta "harmonie" šíří skrze mne přirozeně a automaticky na to lidé reagují, protože se jich přímo dotýká. a harmonizují se nejen vztahy ale i všechno, celý prostor ve kterém se děje je tím prosycen (není vyčtenina).

stejně tak jako když jsem v sama se sebou v nesouladu, tak se to promítá na vše ostatní a zároveň to formuje vše ostatní, protože mezi mnou a tím ostatním není rozdíl (pozor to je u mne naprosto nový poznatek z posledních pár dnů :D ). a také jsem přišla na to, že když nedokážu milovat sama sebe, tak ve skutečnosti nedokáži milovat druhého. nemám proto prostor, když jsem sama plná sebe-odmítání.

takže s tím, že nejdříve dáváme do pořádku sami sebe, abychom byli skutečně co platní druhým a světu, naprosto souhlasím.

jsem-li v souladu sama se sebou, tak mi to co je třeba dělat (například provádět složité rozbory zaúčtovaných dat, nebo vaření, úklid...) cokoliv co je třeba - nepřipadá na obtíž, ... postupně odpadá odpor a to neeeee, nechce se mi a tak ... tak to zatím u mne je a jen s údivem pozoruji, jak se to vyvíjí a že i dejme tomu něco z jídla co mi dříve nechutnalo, přestává vadit. není to o tom, že bych se nějak upínala na činnosti co jsou mi libé na úkor dělání toho co je potřebné nebo se dotovat ke spokojenosti skrze někoho nebo něco. protože jaksi to není potřeba když jsem spokojena tak jak jsem .

a tohle všechno mne včera přišlo v tom co řekl kůň Bajajovi, úplně mne to třesklo ve vědomí:

"štěstí je tvoje radost, která nezpůsobuje druhým smutek a trápení , všechno ostatní je sobectví. "

a taky si uvědomuji, že lidská bytost má v sobě přímo část sobectví zakódováno v podobě zákona přežít, což je v přirozené a je to dáno zákonem přírody, má však v sobě i tu úžasnou touhu po tom co toto přesahuje a tím je nám dána možnost kvalitativní transformace. moc pěkně o tom píše již zmiňovaný Tibeťan Mingyur v knize Štěstí jako vědecká disciplína. záleží tedy na tom zda to bude rozvíjeno.

jinak souhlasím s Lídou, že lze téže scelenost vyjádřit formulací plného sebepřijetí :kvetina:

na úplný závěr expanze - bych ještě dodala, že stačí dělat nejlépe co umím a jak umím a ostatním si nelámat hlavu, včetně toho co je či není sobeckost :D což už tady také bylo zmíněno ***
Uživatelský avatar
Monika
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Lída » čtv 29. říj 2009 18:17:56

co tě tedy popuzuje tolik na tom, že abraham nabádá k sobectví? jaký význam pro tebe může mít rozlišování pojmů sobecký a nesobecký, jsi-li si sama vědoma toho, že děláš všechno vlastně "pro sebe", minimálně "v první řadě pro sebe", nebo aspoň "TAKÉ pro sebe", či úplně minimálně "nikoli proti sobě". nestávají se potom tyhle slovíčka jenom rozlišovacím znaménkem pro ty ostatní (když u tebe už nenacházejí odezvu)?

jj, odpovím otázkou: jak si přišla na to, že mě to popuzuje?

Když místo "já" uvažuješ automaticky "my" (a to si nevybereš vědomě, prostě se to nějak postupně stane), zajímáš se o to, co by nám mohlo prospět, pomoct, a co naopak může někomu z nás ublížit. Asi jako když jde rodinka na vejlet a někdo z účastníků zůstává až příliš dlouho před hospodou, i když už se podává oběd ...někdo z nich se prostě zvedne a jde se mrknout, jestli se náhodou něco neděje, jestli něco nepotřebuje...

Prostě vnímáš, že něco by mohlo někomu uškodit, ačkoliv to naprosto nebylo a není záměrem. Lidi surfujou po netu, mladí snad všichni, a při nedbalém čtení, jaké je dost běžné, se to snadno může stát. Fakt je, že jsem se už s takovým případem setkala, známá má teď s dcerou v pubertě problém - právě díky tomu, že posbírala nějaké halabala informace o duchovnu na netu. Možná i proto mi to napadlo.

Tady ten odpovídající kontext - v jakém smyslu se tu používá slovo "sobectví" - objevíš teprve při podrobnějším čtení. Z toho důvodu jsem se v příspěvku ze14:14:16 nezmínila o knihách s A. poselstvím - když už si někdo tu knihu koupí, taky si ji přečte nebo při nejmenším aspoň trochu víc prohlídne, za ty peníze, a postupně pochopí, v jakém smyslu A. míní slovo "sobectví."

Je to trochu jasnější?
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 614
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 146
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Lída » čtv 29. říj 2009 19:18:10

mezi mnou a tím ostatním není rozdíl

Vidím, že máme stejnou zkušenost. No a když tohle člověk začne vnímat, reaguje úplně jinak než předtím, kdy platilo "buď já, nebo ty." Což se předtím projevovalo i v podobě všech možných snah dělat to, co se "má" ... ve skutečnosti člověk dělal sám sobě poručníka nebo spíš drába. Proč se vlastně člověk snaží vyhovět nějaké představě o tom, co by on sám měl kvůli druhým (nebo kvůli nějakému "duchovnu", ono je to v podstatě jedno) správně dělat? Protože si chce zajistit přežití, aby byl lidskou smečkou přijatelný, aby byl Pánembohem přijatelný a získal tohleto spasení nebo Osvícení, aby ho prostě nevyhnali na mráz - a tak nedělá, co sám potřebuje, ale to, o čem si myslí, že mu zajistí bezpečí mezi ostatními, popřípadě v ráji. Když bude, jaký "má" být. Tohle funguje i dlouho potom, co si člověk tyhle mechanismy nevědomky do mysli nainstaloval - a trvá hodně dlouho, než si je postupně uvědomí a nechá je rozplynout.

Pokud jde ještě o otázku, jestli jsem sobecká nebo nesobecká - no řekla bych, že sebeobranná reakce útok-útěk (kdy se člověk cítí ohrožený něčím nebo někým) se mi objevuje stejně jako každému, ale většinou se během určité doby rozpozná jako obsah vědomí, jako tvar energie, takže nepokračuje a už se dál nerozvíjí. Jeden mudrc tomuhle říkal "nepřevzetí dodávky". V té chvíli vyvstání tu tedy "já" x "nejá" je, ale rozpoznáním se to zas vrátí do celkového "my". Takže s tou sobeckostí nebo nesobeckostí fakt nevím :donknow:
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 614
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 146
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Petr » čtv 29. říj 2009 21:15:49

Ahoj Moniko,
diky za tvou cast expanze :D ;)

Osobne se ztracim ze zacatku u vety:
sobectví, které ubližuje druhým považuji egocentrismus, vycházející ze zúženého vědomí k prožívající entitě, je to štěstí a libost na úkor druhých

protoze si nejsem jist, jak presne vzdy poznat, co ublizuje druhym (kdyz opomeneme nektere pro nas osobne zrejme pripady)

u souladu jsem se uz zase chytl ;)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Petr » čtv 29. říj 2009 21:22:58

jestli jeste muzu chvilku k sypani chodniku :) tak bych to tedy jeste dorozebral..

protoze pokud je fajn chodit po posypanem chodniku, tak kde je ta hranice, ktere chodniky jeste posypu a ktere uz ne? Neni to prave ta sobecka hranice, kde si reknu, tak toto uz mi stesti neprinasi cely den sypat nekomu chodniky? Neridime se pak zase nakonec (vlastne i ze zacatku :) sobecky nasimi pocity, nasim blahem?
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Lída » čtv 29. říj 2009 21:52:03

To je zajímavá otázka, kde je ta hranice :)

Musím si to představit...
U nás na sídlišti jsou to majitelé jednotlivých bytů (jde o paneláky), kdo má na starost v zimě očistit příslušnou část chodníku před domem (i když podle zákona je prý chodník obecní majetek a mělo by se o to starat město). My to v baráku máme rozdělené, každý týden jedna partaj... akorát že někdy (když je pořádný příval sněhu) člověk dá do pořádku - pokud má na to energii - i ten kus vedle, podle baráku dolů, co vede k prodejně potravin a kde úklid nepřísluší žádné partaji; sice tam už projel městský motorizovaný seškrabávač, který to má na starost, jenže mezitím zase připadl sníh; jindy přijdu a zjistím, že sousedka to před barákem už vymetla za mě, jak kdy...

Bez uvažování každý občas uděláme něco, co přesahuje naše povinnosti - pokud jde o mě, řídím se přitom stavem těla a energie. Když nejsem fit, nebo jsem v časové tísni, dělat něco navíc mi nenapadne. Ten nápad vznikne jako okamžitý podnět, když se sejdou všechny podmínky pro to, vnitřní i vnější. Kdy mám chuť to udělat. Myslím, že je to docela normální, že to tak má víc lidí - nijak o tom nepřemejšlím.

Tomu podnětu udělat něco pro druhé s radostí a s chutí se obecně říká altruismus, což je opak sobectví. ;)

Kuriózní příklad by možná byl, že jsme jednou nezávisle na sobě zjistili, že malá zahrádka jedné sousedky, kterou si udělala u našeho domu a stará se o ni, nějak začíná vadnout. Bylo ten týden vedro, tak jsme jí to - nevědouce o sobě - začali zalejvat, bylo nás zřejmě několik; no, bylo to zalitý, jako nikdy předtím :lol: Ukázalo se, že byla na dovolené a žinýrovala se někomu o to říct. Vlastně jsme si o tom zalejvání vzájemně řekli až dodatečně, postupně vycházelo najevo, kdo všechno zalejval :P

Bylo to dost neobvyklé, protože se nijak vzájemně nekamarádíme, nešlo o samozřejmou přátelskou výpomoc jako mezi příbuznými nebo přáteli. Ale občas lidi začnou vnímat "my", pak není potřeba nijak moc o tom uvažovat, řekne si to samo. Priority se seřadí samy, podle okolností a našich možností.

:)
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 614
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 146
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Lída » čtv 29. říj 2009 22:26:52

Mimochodem - asi bychom se shodli, že dělat něco s chutí a radostí (ať pro sebe, nebo pro nás pro všechny) vzniká díky spojení s Zdrojem. Protože právě tehdy jsou tu podle mé zkušenosti radost a spokojenost.

Spojení se Zdrojem, to je splývání vlny s mořem... Jak by v tom mohlo být něco sobeckého, když jedinec se přitom vnímá jako součást celku?
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 614
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 146
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Petr » čtv 29. říj 2009 22:49:53

Diky za odpoved Lido :)

myslim, ze ta hranice je prave v tom, co nam prinasi jeste radost a co uz ne. Vidim to jako kombinaci toho jak se citime, kombinaci nasich osobnich presvedcenich.. apod.. je to docela slozite, ale vnimani nasich pocitu nam to zjednodusi :).

Altruismus.... muze byt pro me obojim.. obetovanim se pro druhe i sobectvim.. takze bych se drzel v zakladu toho sobectvi...to mi prijde jako jasnejsi kompas :)

Pokud rikam sobectvi, tak myslim jednani v souladu se svymi osobnimi pocity a s ohledem pouze na sve pocity a bez ohledu na vnejsi pozadavky, nazory, doporuceni a pocity nekoho jineho. :star:
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Lída » čtv 29. říj 2009 23:24:05

Petr píše:Pokud rikam sobectvi, tak myslim jednani v souladu se svymi osobnimi pocity a s ohledem pouze na sve pocity a bez ohledu na vnejsi pozadavky, nazory, doporuceni a pocity nekoho jineho. :star:

Já Ti rozumím, Petře. I když to nemá se sobectvím - tak jak se obecně chápe - vůbec, ale vůbec nic společného :happyturn:

"Nenechat se nevědomky ovlivňovat snahou podřídit se vnějším požadavkům, názorům, doporučením a pocitům někoho druhého" se prostě jedním slovem vyjádřit nedá. A přitom je to v podstatě jen stav beze strachu, že si to někde polepím. Protože ten je důvodem, proč se poohlížíme po tom, co "bychom měli, aby..."

Když tu není strach a snaha se něčemu podřídit, člověk vyjádří bez obav svůj pohled, formou, která odpovídá jeho vnitřnímu vybavení. Je pravdivý, nic víc, nic míň.

Altruismus je pro mě rozšíření pocitu "já jsem vlna" na vnímání "my jsme voda", žádné sebeobětování v tom necítím. Natož sobectví, které odděluje člověka od Zdroje v podobě "těch druhých".

Ale slova jsou koneckonců jen hodně neohrabané prostředky dorozumění; důležité je, že se snad příliš nelišíme
v tom, co vnímám jako podstatné, co žijeme - nebo se snažíme žít.

Měj se pěkně :)

:ahoj:
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 614
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 146
Poděkováno: 439-krát v 261 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Monika » pát 30. říj 2009 9:35:03

takže jsme si tu mohli názorně ukázat, jak lze pojem sobectví vnímat :) a je vidět, že pojem je pojem tedy výraz a je podstatné to, co kdo pod tím vnímá. a je inspirující se pustit toho svýho ... je to takový bourání zajetého Metrixe :happyroll:
Uživatelský avatar
Monika
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » pát 30. říj 2009 11:01:45

dobrý den všichni, díky za Vaše příspěvky :) každý tu máme nějaký svůj záměr, a podle toho máme i své názory na svět, takže je to opravdu zajímavé, jak se nám to hezky různí i slučuje :) ale myslím, že to může být možná i generační záležitost...

ještě bych se vrátila k tomu, co píše Lída:

Lída píše:Když místo "já" uvažuješ automaticky "my" (a to si nevybereš vědomě, prostě se to nějak postupně stane), zajímáš se o to, co by nám mohlo prospět, pomoct, a co naopak může někomu z nás ublížit. Asi jako když jde rodinka na vejlet a někdo z účastníků zůstává až příliš dlouho před hospodou, i když už se podává oběd ...někdo z nich se prostě zvedne a jde se mrknout, jestli se náhodou něco neděje, jestli něco nepotřebuje...


opravdu si, Lído, myslíš, že to funguje takhle? opravdu si myslíš, že je tady nějaký nebohý sám-sobě-nevládnoucí člověk - třeba dítě, puberťák atd. a stojí a čeká, až SE MU NĚCO STANE? až se k němu někdo nějak zachová a tím změní jeho osud? až se na něj někdo přijde nebo nepřijde podívat? až se všichni ostatní dohodnou, cože mu teda v tom životě provedou? až se na něj špatně podívají, aby z toho získal špatnou zkušenost a dopadl v životě špatně? opravdu si myslíš, že se svět rozděluje takhle na ty, které míchaji kartami osudů těch ostatních a na ty, kteří si jimi nechají míchat? a kdo je tak rozdělil? a proč?
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » pát 30. říj 2009 11:10:14

Lída píše:Tomu podnětu udělat něco pro druhé s radostí a s chutí se obecně říká altruismus, což je opak sobectví. ;)


tady se právě dostávám k bodu, který mě utvrzuje v tom, že se může jednat o generační rozdíl. myslím, že dnes si málokdo myslí, že existuje jistý čistý altruismus, který je opakem sobectví. opak sobectví nebyl jaksi nalezen :)

asi nemá cenu, abych sem linkovala pojednání o altruismu uprostřed šimpanzů atd. atd. ... pokud ale někdo chce mít pocit, že je altruistický, tak budiž. ale dost bych se ohrazovala proti tomu, aby kdokoli, kdo si náhodou vymyslí, že je altruista - z jakéhokoli důvodu - vztyčil prst a začal celému světu ukazovat, že BÝT ALTRUISTICKÝ JE DOBRÝ (zatímco být sobecký není dobrý), proti tomu, aby kdokoli vyvyšoval altruisty, tyto převlečené či nevědomé sobce, nad ostatní - a také ještě konkrétně jak to má vypadat na světě a co mají ostatní dělat. není to nic jiného, než oblečená touha mít svět takový, jaký ho chci já. proč by tato touha měla být lepší, když ji zabalím do růžového balíčku? proč se potřebuji cítit lepší než ostatní? proč potřebuji ukazovat na ostatní svět a říkat - "oni nejsou takoví, to je zlé."

a to je také i to, na co jsem narážela ve svém předcházejícím příspěvku:
co se týká ostatních, to se týká ostatních. k čemukoli se rozhodnu, rozhoduji se sama za sebe, pro sebe. mohu se rozhodnout být čím chci. třeba altruistou, třeba svatým. ale nemohu chtít, aby se tak rozhodl - stejně jako já - kdokoli další. nemohu chtít rozdělovat svět na špatné - ty, kteří se rozhodli jinak než já - a ty dobré - ty, kteří se rozhodli stejně jako já. tedy mohu - ale jediné, k čemu mě to zavede, bude bol, naříkání, smutek...

petře - tvoje definice sobectví mě připadá naprosto úžasná! :)
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » pát 30. říj 2009 11:19:49

ještě bych to řekla trochu jinak:

moje zkušenost je taková, že když se budu starat o to, co dělají ostatní a proč, tak mi to fakt štěstní nepřinese (mám na mysli, jestli jsou sobečtí, altruističí, prostě JACÍ JSOU). já si samzozřejmě vyberu ty lidi, mezi nimiž je mi dobře. ale svět je nás všech. a je myslím k tomu dostatečně velký. klidně tady může být třeba 365 světů. nebo 144 000 světů. nebo 1856563 světů... nikdo mi nikdy nemůže vzít to, abych si mezi nimi mohla vybrat. jakmile se začnu starat o to, proč ostatní dělají tohle a né támhleto, co by se mi líbilo, tak z toho vzniká jaký pocit? a není snad pocitový navigátor právě to, co mi říká, co je - pro mě - dobré? čili vhodné?

tohle je myslím to, o čem mluví abraham jako o "sobectví".
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Petr » pát 30. říj 2009 11:47:18

watta píše:moje zkušenost je taková, že když se budu starat o to, co dělají ostatní a proč, tak mi to fakt štěstní nepřinese (mám na mysli, jestli jsou sobečtí, altruističí, prostě JACÍ JSOU). já ...
... nikdo mi nikdy nemůže vzít to, abych si mezi nimi mohla vybrat. jakmile se začnu starat o to, proč ostatní dělají tohle a né támhleto, co by se mi líbilo, tak z toho vzniká jaký pocit? a není snad pocitový navigátor právě to, co mi říká, co je - pro mě - dobré? čili vhodné?
tohle je myslím to, o čem mluví abraham jako o "sobectví".


jj :) toto starani se o ostatni, muze byt velkym zavazim.. a naopak vedomi, toho, ze vse se deje tak jak ma , ze muj svet je (ne)omezen pouze mnou samym, nam zase tu svobodu dava..

Kdyz se ted zamyslim nad tim pocitovym navigatorem a uz jsem to tu vecer nakousl (...Vidim to jako kombinaci toho jak se citime, kombinaci nasich osobnich presvedcenich.. apod.. je to docela slozite, ale vnimani nasich pocitu nam to zjednodusi...)
Opravdu vse vyhodnocovat podle nasich zkusenosti, podle nasich presvedceni, treba i podle zkusenosti z nasich minulych zivotu....je taaaaaak ukrutne komplikovane... ze diku Bohu za nase pocity.. genialni napad :thumb:
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Monika » pát 30. říj 2009 12:13:26

watta píše:
moje zkušenost je taková, že když se budu starat o to, co dělají ostatní a proč, tak mi to fakt štěstní nepřinese (mám na mysli, jestli jsou sobečtí, altruističí, prostě JACÍ JSOU).

... jakmile se začnu starat o to, proč ostatní dělají tohle a né támhleto, co by se mi líbilo, tak z toho vzniká jaký pocit? a není snad pocitový navigátor právě to, co mi říká, co je - pro mě - dobré? čili vhodné?

tohle je myslím to, o čem mluví abraham jako o "sobectví".


k těmhle zkušenostem se taky hlásím jo :) trvalo velmi dlouho, než jsem konečně začala věnovat pozornost sama sobě v sobě *** napomohla mi v tom i mimo jiné práce v systémových konstelacích, kde je právě na toto kladen mimořádný důraz a nebo například s tím pracuje, již na inspiruj jinde zmíněná metoda a další.

mého přítele zase oslovila a doslova způsobila revoluci v jeho postoji k životu i k sobě (jako by to nebylo to samé že jo :lol:) slova moudrého rabína, který promluvil k blízkým v hodině smrti v tomto smyslu :

Když jsem byl mladý, chtěl jsem změnit celý svět. Přišel jsem ale na to, že na to nemám dost sil. Tak jsem chtěl změnit aspoň svoji vlast, ale ani na to se mi sil nedostávalo. Pak jsem tedy zaměřil pozornost na své blízké a rodinu, ale ani tady jsem neuspěl.

Když se teď ohlížím zpátky, poznávám, že jsem síly napíral nesprávným směrem. Stačilo abych změnil sám sebe a tím by se změnil i celý svět.
:)
Uživatelský avatar
Monika
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Monika » pát 30. říj 2009 12:26:17

Petr píše:

jj :) toto starani se o ostatni, muze byt velkym zavazim.. a naopak vedomi, toho, ze vse se deje tak jak ma , ze muj svet je (ne)omezen pouze mnou samym, nam zase tu svobodu dava..



velmi podobně hovořil Maharadž Nisargadatta s lidmi co za ním přijížděli z celého světa:

"Maharadž Nisargadatta: Proč se staráte o svět místo toho, abyste se staral sám o sebe? Vy chcete spasit svět, že je to tak? Můžete spasit svět dříve, než spasíte sám sebe? A co to znamená něco spasit? Spasit před čím? Před představami. Vysvobození je v tom, že vidíte věci, takové jaké jsou.

Svět mimo vás neexistuje. V každém okamžiku je to jenom odraz vás samého. Vy ho tvoříte a vy ho ničíte
."
Uživatelský avatar
Monika
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » pát 30. říj 2009 12:38:36

ano, moniko, i mě to trvalo velmi dlouho, než jsem stanula tam, že jsem si řekla - safra, TOLIK zbůhdarma nasměrované energie, tolik ztraceného času! STOP :)

tak dnes už samozřejmě vím, že to ztracený čas nebyl, protože jsem si cíleně dávala vše, čeho jsem se chtěla zúčastnit, co jsem chtěla. rozhodla jsem se opravdu pro značnou šíři kontrastu, takže jsem si rychle proplouvala vším a teď aspoň vím, o čem mluvím.

dokonce si pamatuju, jak jsem se k tomu rozhodla naprosto vědoma jako dítě - jako bych si i v tomhle omezeném lidském vědomí potvrdila svoji již předtím učiněnou volbu :)

kdyby mě někdo před deseti lety psal či říkal například o sobectví to, co tady teď píšu a říkám já, tak bych se durdila jako malé dítě, vím jistě, že bych to nepřijala a přišlo by mě to jako alibismus. a on to také alibismus být může, samozřejmě. ale co je mi do lidí, kteří by to vzali jenom jako alibismus?

:)
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod watta » pát 30. říj 2009 12:39:47

vlastně, opravdu, všichni ti "moudří učitelé" - říkají opradu totéž :) :) :) :poklona:
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1050
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Sobectví

Příspěvekod Petr » pát 30. říj 2009 14:03:46

Jeste me napada jedna vec.. uz vicemene mozna nepodstatna filosoficka otazka :))))

Je Buh sobec? Jedna Zdroj sobecky? (V tom smyslu pochopeni sobectvi, ke kteremu jsme zde tedy nejak dospely) :)

Trochu to naznacoval Abraham v techto vyrocich:

- ... potřeby Vědomí jsou uspokojovány, takže to nemůžete nazývat sobectvím. Pak to musíte nazývat stvořením. Pokud každý může žádat a každý je uspokojen, může to být nazýváno sobectvím, nebo ne? Musíte se přestat cítit špatně, když žádáte to, co chcete, protože nemůžete přestat žádat o to, co chcete.

- ...znali jste sobeckou podstatu každé částečky Vědomí. Sobeckou ve smyslu, že si nemůžete pomoci, než vše vidět jen svýma očima, a jak se díváte svíma očima, tak si nemůžete pomoci, než žádat o více...

- Vzhledem k tomu, že každá částečka Vědomí má tento sobecký úhel pohledu (sobecký, znamená jediný úhel pohledu, který část Vědomí má), a tak jak máte sobecký úhel pohledu, tak si nemůžete pomoci, než žádat o situaci, která je pro vás lepší. A když se nad tím zamyslíte, tak to musí být ten nejlepší záměr.

- ..každé Vědomí, včetně vaší lidské formy, a dokonce i včetně každé buňky ve vašem těle - každé Vědomí je, a musí stále být, sobecky orientované. Protože dokud pokud nejdete za tím, co je pro vás osobně nejlepší, nemůžete zůstat připojeni ke Zdroji.

- ... vaše nefyzické Vnitřní bytosti jsou také sobecké. Sobectvím, nemyslíme odpírání ostatním věcí, které chtějí, protože to nemůže nastat. Přemýšlejte o tom. Pokud jsou všichni sobecky orientovaní, tak Zákon přitažlivosti bude reagovat na každé já, tak bude pak možné, aby někdo dostal něco jiného, než jeho spravedlivou část?
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2826
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 587
Poděkováno: 1276-krát v 712 příspěvcích

PředchozíDalší

Zpět na Diskuze k Abrahamovi a zákonu přitažlivosti

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 1 návštěvník