tož se taky přidám, když je tu ta expanze
sobectví, které ubližuje druhým považuji egocentrismus, vycházející ze zúženého vědomí k prožívající entitě, je to štěstí a libost na úkor druhých
čiré "sobectví" je stažením pozornosti z probíhajících a prožívaných jevů přímo ke Zdroji ze kterého vše vychází a ten zdroj je přímo v nás a to považuji za velmi užitečné "sobectví"
pokud jsem sladěná sama v sobě se Zdrojem nebo s tou esencí, jak to nazývá Bhagat, tak se ta "harmonie" šíří skrze mne přirozeně a automaticky na to lidé reagují, protože se jich přímo dotýká. a harmonizují se nejen vztahy ale i všechno, celý prostor ve kterém se děje je tím prosycen (není vyčtenina).
stejně tak jako když jsem v sama se sebou v nesouladu, tak se to promítá na vše ostatní a zároveň to formuje vše ostatní, protože
mezi mnou a tím ostatním není rozdíl (pozor to je u mne naprosto nový poznatek z posledních pár dnů
). a také jsem přišla na to, že když nedokážu milovat sama sebe, tak ve skutečnosti nedokáži milovat druhého. nemám proto prostor, když jsem sama plná sebe-odmítání.
takže s tím, že nejdříve dáváme do pořádku sami sebe, abychom byli skutečně co platní druhým a světu, naprosto souhlasím.
jsem-li v souladu sama se sebou, tak mi to co je třeba dělat (například provádět složité rozbory zaúčtovaných dat, nebo vaření, úklid...) cokoliv co je třeba - nepřipadá na obtíž, ... postupně odpadá odpor a to neeeee, nechce se mi a tak ... tak to zatím u mne je a jen s údivem pozoruji, jak se to vyvíjí a že i dejme tomu něco z jídla co mi dříve nechutnalo, přestává vadit. není to o tom, že bych se nějak upínala na činnosti co jsou mi libé na úkor dělání toho co je potřebné nebo se dotovat ke spokojenosti skrze někoho nebo něco. protože jaksi to není potřeba
když jsem spokojena tak jak jsem .
a tohle všechno mne včera přišlo v tom co řekl kůň Bajajovi, úplně mne to třesklo ve vědomí:
"štěstí je tvoje radost, která nezpůsobuje druhým smutek a trápení , všechno ostatní je sobectví. "
a taky si uvědomuji, že lidská bytost má v sobě přímo část sobectví zakódováno v podobě zákona přežít, což je v přirozené a je to dáno zákonem přírody, má však v sobě i tu úžasnou touhu po tom co toto přesahuje a tím je nám dána možnost kvalitativní transformace. moc pěkně o tom píše již zmiňovaný Tibeťan Mingyur v knize Štěstí jako vědecká disciplína. záleží tedy na tom zda to bude rozvíjeno.
jinak souhlasím s Lídou, že lze téže scelenost vyjádřit formulací plného sebepřijetí
na úplný závěr expanze - bych ještě dodala, že stačí dělat nejlépe co umím a jak umím a ostatním si nelámat hlavu, včetně toho co je či není sobeckost
což už tady také bylo zmíněno
Ukázalo se, že byla na dovolené a žinýrovala se někomu o to říct. Vlastně jsme si o tom zalejvání vzájemně řekli až dodatečně, postupně vycházelo najevo, kdo všechno zalejval 
