Sobectví
Napsal: stř 02. zář 2009 9:48:49
Rad bych rozvinul myslenky o sobectvi, o kterem jsme se ted bavili zde: viewtopic.php?f=64&t=452&start=40
Psal jsem o tom, ze je rozdil mezi sobectvim cloveka sebe-vedomeho a sobectvim cloveka ne-sebe-vedomeho. To je myslim jasne. Nicmene nechci, aby to bylo chapano tak, ze ne-sebe-vedomy clovek nema pravo byt sobecky a neni to pro neho dobre . Protoze pro koho to neni dobre, kdyz je nekdo sobecky? No prece pro nas, ne pro neho. Pro neho je to vetsinou velmi dobre. A nejsme my vlastni tim padem sami sobecti pokud po nekom jinem chceme, aby byl nesobecky vuci nam, nebo okoli?
Takze si myslim, ze vsichni maji pravo byt sobecti, at maji siroke nebo uzke vedomi jakkoliv. Vysledek bude jiny. Ale nebude to prave pro toho jedince ta spravna cesta? Nez aby konal neco sice nesobeckeho, ale k cemu nebyl osobne vnitrne inspirovan? Aby to konal pouze proto, ze to od nej spolecnost ocekava? Nevznikne tim v nem jen dalsi rezistence, ktera pak je treba pricinou daleko "spolecnosti odsouzenihodneho" chovani nez to puvodni sobecke chovani?
Jeste jednou zde radeji napisi, ze pred jakymkoliv konanim, je velmi prospesne pro toho cloveka si projit v mysli tu emocni cestu k radosti a stesti (pokud je zrovna neciti) a teprve z tohoto inspirativniho stavu si tu "spravnou" akci zvolit.
Zdaleka jsem timto to tema nevycerpal , spise jsem chtel jen dat impuls k dalsimu zamysleni a diskuzi.
Pokud treba nekdo mate ten osviceny uceleny nadhled nad timto tematem a chteli byste ho sdilet, tak budu jen rad
Jinak jakakoliv diskuze je vitana
Psal jsem o tom, ze je rozdil mezi sobectvim cloveka sebe-vedomeho a sobectvim cloveka ne-sebe-vedomeho. To je myslim jasne. Nicmene nechci, aby to bylo chapano tak, ze ne-sebe-vedomy clovek nema pravo byt sobecky a neni to pro neho dobre . Protoze pro koho to neni dobre, kdyz je nekdo sobecky? No prece pro nas, ne pro neho. Pro neho je to vetsinou velmi dobre. A nejsme my vlastni tim padem sami sobecti pokud po nekom jinem chceme, aby byl nesobecky vuci nam, nebo okoli?
Takze si myslim, ze vsichni maji pravo byt sobecti, at maji siroke nebo uzke vedomi jakkoliv. Vysledek bude jiny. Ale nebude to prave pro toho jedince ta spravna cesta? Nez aby konal neco sice nesobeckeho, ale k cemu nebyl osobne vnitrne inspirovan? Aby to konal pouze proto, ze to od nej spolecnost ocekava? Nevznikne tim v nem jen dalsi rezistence, ktera pak je treba pricinou daleko "spolecnosti odsouzenihodneho" chovani nez to puvodni sobecke chovani?
Jeste jednou zde radeji napisi, ze pred jakymkoliv konanim, je velmi prospesne pro toho cloveka si projit v mysli tu emocni cestu k radosti a stesti (pokud je zrovna neciti) a teprve z tohoto inspirativniho stavu si tu "spravnou" akci zvolit.
Zdaleka jsem timto to tema nevycerpal , spise jsem chtel jen dat impuls k dalsimu zamysleni a diskuzi.
Pokud treba nekdo mate ten osviceny uceleny nadhled nad timto tematem a chteli byste ho sdilet, tak budu jen rad
Jinak jakakoliv diskuze je vitana