"sobecký" a "nesobecký" jsou sice slovíčka ze slovníku s obecnou platností, ale znaménka (ale tím i konkrétní významy) jim dáváme my sami. sobecké je pouze to, co si myslím já, že sobecké je.
Problém je právě v tom, že pojmy "sobecký" a "nesobecký" zdaleka nejsou jenom slovíčka ze slovníku, kterým každý může přisoudit význam, jaký je mu blízký a jaký se mu zachce – a může podle toho klidně jednat. Slovům přisoudili jejich významy kdysi dávno naši předkové a v tom významu je používaly celé generace lidí, které ho tak vnímaly. Vyrůstali v tom, mámy jim říkaly "No tak, nebuď sobec! Rozděl se s bratříčkem!" Lidi se často vymlouvají a pracně zdůvodňují, proč jejich jednání nebylo sobecké, že to naopak bylo rozumné a jediné správné - proč asi to dělají? Chtějí se ospravedlnit, protože hluboko v sobě mají uložené vnímání významu slov "sobectví, sobec, egoismus", vnímají to už bez přemýšlení jako jednání na úkor druhého, jednání na úkor ostatních. Vnímají to tak automaticky, jako významy ostatních běžně používaných slov.
Málo se to obecně ví, ale zaslechnutí nějakého slova, které se nás týká, spustí v našem mozku reakci, která přesně odpovídá našemu vnímání jeho obecně chápanému obsahu, tomu, které jsme automaticky kdysi převzali a vzali za svůj. Když nám někdo řekne, že jsme ohromně šikovní, náš limbický systém zareaguje přílivem endorfinů, které způsobí, že se najednou cítíme moc příjemně. Když nám druhý člověk řekne "jsi sobec", zaplaví nás různě silná sebeobranná nebo útočná reakce v podobě emoce, kterou vědci pojmenovali "útok nebo útěk". Vznik těchhle reakcí nemůžeme vědomě ovlivnit – máme je společné se zvířaty coby součást obranného systému organismu - vytrysknou asi o 1/4 vteřiny dřív, než zareaguje naše mozková kůra. A všechny odpovídají bezděčnému chápání významu slov, jaké jsme automaticky kdysi přejali od svého okolí.
Obecné chápání významu slov se přirozeně mění, ale ne způsobem, jakým se o to teď pokouší Abraham. Kdo se zabývá lingvistikou a obecnými významy slov, ví, že významy slov se mění velmi velmi pozvolna, trvá to mnoho desetiletí a obměňují se jen mírně – ne tak, že by jejich význam začal být najednou opačný než ten původní. Jen se zkusme ve skupině dohodnout, že od teďka pro nás zaplatit za zboží znamená totéž jako nezatěžovat se placením… a uvidíme, jaký úspěch s tím budeme mít v praxi při nákupech – když nám řeknou „zaplatíte tolik a tolik“ a my pochopíme, že platit nemusíme, protože naše skupina si zvykla požívat to slovo v opačném významu
Kdyby se změněné chápání slova "sobecký" zavedlo uvnitř nějaké uzavřené skupiny, která se na tom dohodla a vnímá tedy význam toho slova jinak, než ho chápe většina ostatních lidí na zeměkouli, o nic by nešlo. Jenže jakmile je to dostupné na webu, je dost pravděpodobné, že řada lidí, kteří surfují po webu a objeví tyhle stránky, si tady z A. učení sem tam něco přečtou a (aniž by to nějak hlouběji studovali) potěšeně zareagují – "Konečně!!! Takže není nic špatného na tom, když člověk jedná sobecky, jak to teď vidíme u politiků a všude kolem sebe!"
Spokojeně ztratí jakékoliv zábrany, ačkoliv to zdaleka nejsou lumpové, kteří by se už předtím klidně chovali
k druhým sobecky – a řeknou si: "No bezva, proč tedy nebýt hrubý, když se mi zachce, proč si prostě nevzít, co potřebuju, abych byl spokojený? Vždyť i ten Abraham říká, že máme jít jen za svými touhami a o nic jiného se nestarat, že je to ten nejlepší způsob, jak se dostat natrvalo do pohody! Cílem je dobrý pocit… OK, tak to konečně těm odnaproti večer nandáme, že dělají kravál a my nemůžem spát! To bude pak pocit přímo skvělý!"
Proto když vyjadřujeme nějaké ideje veřejně, je důležité dělat to způsobem, který ty ideje nepřekrucuje použitím nesprávných pojmů. Jinak na sebe bereme odpovědnost za poskytnutí alibi pro jednání, které člověka od Zdroje naopak vzdaluje.