Stránka 1 z 1

Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 10:12:25
od Petr
Odpuštění je hezká věc, ale má jednu chybu.. v tom, že v základu odpuštění je stále to, že je někdo vinný, že je co odpouštět. Opravdové odpuštění sice pomáhá, protože je to protijed proti vinně, je to lék na otravu, ale efektivnější než otravovat naši mysl a tedy i tělo, a pak ho následně léčit, je vůbec nevinit, abychom pak nemuseli těžce odpouštět. :)

Ono je to celé trochu složitější, protože i obviňování někoho z něčeho je po proudu z určitých našich stavů, třeba z deprese, bezmoci, sebeobviňovanání (když už tak, je lepší obvinit někoho jiného, než sebe)... ale je to jen krátká zastávka, kterou potkáme na naší emoční cestě k vyrovnanosti, štěstí, neměli bychom se u ní zastavit, ani u ní déle setrvávat.

V základu tohoto neobviňování je vědomí, že zákon přitažlivosti mi doručuje pouze to, co je se mnou kompatibilní. Tj. zasloužil jsem se o toto setkání s touto událostí především já. Ten druhý člověk, který v tom hraje roli a který se nabízí k obvinění, má samozřejmě na tom stejný vibrační podíl, ale jakoby pouze z jeho strany, on si také přitáhl tuto událost a ta událost odpovídala jeho vibracím. Ale klidně se mu ta událost mohla stát na jiném místě, v jiném čase, s někým jiným. To, že se to přihodilo právě vám a jemu, znamená, že jste byli v perfektní vibrační shodě a Vesmír vám sjednal schůzku.

V tento moment, se nabízí, že se někdo může začít obviňovat z toho, že za všechno špatné, co se mu v životě děje si může sám a propadnout tak ještě větší depresi :). Což je sice pravda :), ale není to to, co si z tohoto chceme odnést. :) Chceme se na to celé podívat s větší lehkostí, s větším nadhledem. Chceme vědět, že to co se nám stalo, odpovídá našim vibracím, je to indikátor toho, kde se momentálně nacházíme. Chceme také vědět, k čemu novému nás ta událost inspirovala, chceme vědět, že náš stav, bod přitažlivosti, zaleží pouze na nás, neustále se mění a jeho změnu řídíme našimi myšlenkami. Chceme vědět, v ten moment té události, že tento určitý kontrast již byl touto událostí zažit, a my se nyní můžeme pootočit k tomu novému já, které z toho vzešlo. Chceme se zaměřit na tu krásu toho nového já a chceme si začít užívat co nejdříve tuto novou vizi.

Místo obvinění můžete tomu člověku poděkovat, že s vámi sehrál tuto událost, že se zúčastnil vaší reality, že byl na chvíli tím prostředkem, skrz který jste zažili tento kontrast, který byste stejně prožili, protože jste s ním byli kompatibilní a skrz který jste expandovali.. skrz který jste si zase uvědomili určité věci, který vám pomohl získat více jasnosti myšlenek.
Přejte jemu a sobě, co nejrychlejší odpoutání se od tohoto kontrastu a co nejrychlejší se dostaní do souladu s tím, co z toho vzešlo, do souladu se sebou, se svým novým já, které by bez toho takto nevzniklo.

:sek:
:ohynek:

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 13:11:56
od vostalpetr
V základu tohoto neobviňování je vědomí, že zákon přitažlivosti mi doručuje pouze to, co je se mnou kompatibilní. Tj. zasloužil jsem se o toto setkání s touto událostí předeším já.
..........................................................................................................................................................................

Nevím, nevím,
podle mě se při výkladu této teorie zapomíná na jeden podstatný faktor:

na boží smysl pro černý humor :lol: :D :P :) :happy: :netusim: :( :o :help2:

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 13:24:38
od Petr
na bozi duvtipnost a humor dojde pri te organizaci toho rande tech dvou lidi. :lol:

no jinak pojdme se vykaslat na to psani o Bohu, jako o nekom tretim, nekom kdo rozhoduje, navic s lidskyma vlastnostma. Sice se o tom mozna pak asi lip pise, ale ............ Jak o tom pisete v advaite?

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 16:48:46
od vostalpetr
Jak o tom pisete v advaite?
..................................

Tam se o tom píše ne-dvojně,
tedy podobně jako katolíci popsali Ježíše,
že jsi plně člověkem a zároven plně Bohem (lépe součástí Boha)

Tam nějak to řešení situace, proč a jak se co děje a kdo to tvoří naprosto chybí,
všechny pozorované jevy, jsou jen jevy ve Vědomí a podkladem či základem těchto jevů je Vědomí...

Samozřejmě, že je zde nutná (snová) osoba, která pozoruje ten sen, protože bez ní by ten sen nemohl být pozorován,
(jde tedy o probuzení do snu)
ale není zde osobní uvědomění, je zde spíše to "božské" uvědomění...


V advaitě se tyhle věci, jako kdo co dělá a proč se děje tohle a ne tamto nějak moc neřeší,
jsou to prostě jen (snové) jevy ve Vědomí...

PS. proto já taky o tom nemám takovej přehled jako vy,
a z pohledu omezený osoby mi to celý dění přijde jako boží černej humor, taknějak jako když se nám zdá nějakej romanticko- dramaticko- sadomaso- dobrodružný sen...

:sleep2:

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 17:31:24
od amp
vostalpetr píše:
V advaitě se tyhle věci, jako kdo co dělá a proč se děje tohle a ne tamto nějak moc neřeší,
jsou to prostě jen (snové) jevy ve Vědomí...



no resi, neresi...ked sa clovek odosobni od tych slovicok a veticiek ( ako napr. brahman/energia/zdroj/boh... ), ktorymi sa ludia snazia zaobalit a dat nejaku fyzicku tvar nefyzicnu, tak zisti, ze vecsina nabozenstiev/filozofii/nauk/... hovori plus minus o tom istom :svatozar:
:kvetina:

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 23. dub 2010 21:38:51
od Petr
vostalpetr -> diky za osviceni, no vidis a ja mel za to ze mezi pojmutim Boha v katolicke cirkvy a v advaite je obrovsky rozdil :) ze katolicka cirkev to ma vice oddelene, hiarchizovane, kdezto v advaite to mate vsechno v jednom a v jednom vse.

amp -> jj, urcite mluvi o tom samem, jen asi z ruznych stupnu, resp. myslim si, ze v jadru kazdeho nabozenstvi je ten samy zaklad, ktery byl mirne jinak interpretovan "avatarem" toho nabozenstvi a pak hodne zkreslen jeho nasledovniky. :)

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: sob 24. dub 2010 9:38:38
od vostalpetr
vostalpetr -> diky za osviceni, no vidis a ja mel za to ze mezi pojmutim Boha v katolicke cirkvy a v advaite je obrovsky rozdil
.........................................................................................................................................................

no určitě je tam dost velký rozdíl,
křestanství je dualitní náb.
jen Ježíš stojí jaksi trošku mimo, nebot je jak bohem tak i člověkem...

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: sob 24. dub 2010 9:47:05
od vostalpetr
tak zisti, ze vecsina nabozenstiev/filozofii/nauk/... hovori plus minus o tom istom :svatozar:
...................................................................................................................

no ruku do ohně bych za to nedal,
ale já nemám moc přehled o tom všem,

křestanství mi přijde jako cesta lásky, tedy bhakti, takže zde je poněkud jinýá technologie než v džnáně

ale advaita mně přijde naprosto stejná jako zen (nebo zazen)

o budhismu toho moc nevím, nikdy mě to netáhlo přečíst si něco budhistickýho


jako opravdu hodně přímá cesta mi přijde ten zazen (zen) není to komplikovaný a i ta advaita je zde podána tak jednoduše, že to člověku nepřijde jako nějaká filozofie,
možná že je to až moc jednoduchý a člověk tak přeskočí ty intelektuálnější roviny, takže mu pak možná uniká ta geniálnost jednoduchosti,
většinou lidé jdou od toho složitějšího k tomu jednodušímu (od nižšího k vyššímu)

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: ned 02. kvě 2010 20:19:32
od Jana
Obrázek
Jedno nové duchovní téma pro Vostálpetra: Jak odpustit a nevinit?

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: pát 14. kvě 2010 7:16:43
od Petr
Nebo staci uplne otazka Jak nevinit? :D

nebo Jak nevinit a pritom zit plnym zivotem?

i kdyz ono to prvni hodne implikuje to druhe :)

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: stř 14. črc 2010 21:24:50
od Ida
Petře, nemohu najít kapitolu 5 - 16 :cry: ?? díky :P

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: čtv 15. črc 2010 0:58:29
od Petr
Ida píše:Petře, nemohu najít kapitolu 5 - 16 :cry: ?? díky :P

momentálně si lítají ve vesmíru a čekají na zachycení :)

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: čtv 25. lis 2010 21:18:49
od Ludmila Šimonová
Tak mě napadá s tím slovem odpuštění, že když ho rozdělím na od a pustit, je to jako odpouštět něco třeba z nádoby. Tím vzniká volný prostor, který mohu zaplnit něčím jiným. Připomíná mi to emoční stupnici, kde to co nechci odpouštím /doslova/ a naplním tím co chci. Pocit který nechci opouštím a nahrazuji /dopouštím/ tím to chci.

Re: Kapitola 17: Odpuštění a nevinění

PříspěvekNapsal: čtv 25. lis 2010 23:40:21
od Petr
jj a neco podobneho rika i Jarda Dusek v tech 4 dohodach, ktere sem dal dnes Martines :).

"Pokud mame v sobe pretlak, tak (si) musime odpustit, aby se ten tlak zmirnil, aby se mohlo lepe dychat zase. Kazdy z nas si nekolikrat denne odpousti na zachode. To kazdy dela rad..malokdo si necha prasknout mocovy mechir. Ale emocionalne jenom naplnujeme, nic neodpoustime. Tam to porad jenom pribyva,.. tam jsou tolikrat stare veci.. Tehdy tvuj tata nemel rict memu dedovi... 20 let...mame preplneny obrovsky emocionalni mechir a jeste se ho snazime dotahnout co nejdal. Neni divu, ze jsme pak casto unaveni, bezmocni, ..."

Konec casti osm a zacatek casti devet.