podívejte se třeba tady na tu diskuzi, kolik agrese (i když tedy tiché, asi tak jako to slunce
) se tady občas objeví. tedy nepovažuji nikoho z nás tady za krvežíznivé misantropy, kteří by si libovali ve vzájemných smečích
, ale ta agrese (vpodstatě jistý druh mírumilovné a přátelské agrese
), jako takový čertíček, občas, chvílemi, z té krabičky opravdu nenápadně na chvíli vyletí. a proč? proto, že si všichni nemyslíme totéž? je to pro nás praktické? neptám se, jestli je to nutné, protože to je hloupá otázka. otázka vhodná je, co nám to přinese...
jinak evi, pochopení je samozřejmostí...
jeho součástí je i to, že každý názor je někde na svém místě.
a to lze prezentovat i bez čertíka vyletujícího z krabičky
je to ale trochu jako kdybys jakožto volič ČSSD přišla na předvolební agitku ODS.
ty se cítíš podrážděna něčím, co říká abraham, protože ti to nevoní a je ti to nesympatické. na to máš naprosté právo. nikdy jiný ti tu určitě neřekne nic jiného.
pokud někde existuje nějaká rozepře, nebo spíš nesoulad názorů, máš dvě možnosti:
1. buď ji podpořit (tzn. zdůraznit ji, zdůraznit svoji jinakost, zabývat se tím ještě dále v myšlenkách atd.)
2. nebo ji nechat být a pokusit se tvořit a najít svůj svět, kde taková rozepře není.
a když každý poctivě pozoruje a vnímá, co se děje při tom, co dělá, může še řídit jako dobrým komapsem SVÝM POCITEM, který z toho má. a když potom děláš věci, z nichž máš dobrý pocit, víš, že přinášíš lidem v okolí tu pravou pohodu, kterou z tebe pak mohou sdílet a kterou s tebou pak mohou cítit.
tohle je taková malá praktická ukázka abrahama v praxi, ale nemusíš ji za ni považovat...