Stránka 1 z 1

Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: čtv 24. čer 2010 10:54:13
od Petr
Obrázek

Anthony Paul Moo-Young se narodil 29.ledna 1954 v Port Antoniu na Jamajce. V roce 1969 se přestěhoval do Velké Británie, do Londýna. Pár let pracoval jako pouliční malíř, portrétista. O několik let později začal učit na Brixton College. Po dlouhou dobu byl znám jen jako Tony Moo, dnes mu však většina lidí neřekne jinak ne Mooji.

Mooji je přímým žákem Sri Harilala Poonji, mistra advaity, jemuž žáci a následovníci neřeknou jinak než Papaji. První věcí, která Moojiho změnila, bylo setkání s křesťanskou mystikou. Modlitby mu zprostředkovaly přímý zážitek duchovna (nebo něčeho božského) a během krátké doby zaznamenal výrazný posun ve svém uvědomění, tak výrazný, že se mnoha lidem jež ho znali zdál jako úplně jiná osoba. Jak narůstalo jeho duchovní uvědomění, prohlubovala se i jeho víra. Velice záhy přestal učit a začal se více věnovat sobě, jednoduchému životu ve víře v Boha. Jak sám říká "jeho bytí prostoupil mír".

Následujících šest let se Mooji nechal únašet ve stavu spontání meditace, nedbajíc na okolní svět který normálně znal. Během těchto let žil sice bez peněz, ale zato naplněn klidem a radostí a to i za pomoci meditací v přírodě. Mooji mluví o těchto "letech samoty" jako o době kdy cítil jako by seděl "na klíně Boha".

Roku 1993 Mooji odcestoval do Indira Nagar v Lucknow, aby se zde setkal s Papajim. Jeho velkým přáním bylo navštívit Dakshineswar v Kalkatě kde velký Bengálský svatý muž Sri Ramakrishnažil a učil. Jeho život a učení byly Moojimu inspirací v době, kdy se začínal zajímat o tuto cestu.

V roce 1994, s požehnáním svého mistra odcestoval dolů do Sri Ramanasramam v Tiruvannamalai. Zde na takzvaném "Hill of Fire", žil a učil Sri Ramana Maharshi*, Papajiho Guru. Mooji se v Tiruvannamalai cítil, jak sám říká, opravdu šťastný. Zůstal zde něco přes tři měsíce a poté se opět vrátil za Papajim. Týden po návratu k Papajimu dostal Mooji dopis z Londýna, z něhož se dozvěděl, že jeho starší syn zemřel

O tři roky později, roku 1997, Mooji opět odcestoval za Papajim. Byla to jeho poslední návštěva obdivovaného mistra, který dal směr jeho krokům. Měsíc po návratu domů do Londýna obdržel Mooji dopis, ve kterém stálo, že jeho mistr zemřel. Nato Mooji údajně jen řekl: "Můj mistr je nyní všude kolem. Pravý mistr nikdy nezemře, pouze opustí realitu tohoto světa".

Od roku 1999 se Mooji snaží šířit učení Satsang v Brixtonum v Londýně, kde žije. A nejen tam. Velice často cestuje do Irska, Walesu, Itálie a Indie. A vždy je ochoten přijmout a naslouchat lidem, hledajícím pravdu.


Satsang - volně přeloženo do čj znamená "Společenství pravdy".



pozn. autora: Jde o volný překlad nejdůležitějších událostí ze života Moojiho, jež je příkladem toho, že ne každý kdo má dready musí být nutně rastafariánem. A to i přesto, že jako Jamajský rodák měl s největší pravděpodobností inklinovat spíše právě k rastafariánství.

Zdroj: http://www.onelove.cz/view.php?nazevcla ... 2008080005

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: pon 17. říj 2011 15:18:37
od Lída
Obrázek Obrázek

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: pon 17. říj 2011 16:31:59
od vostalpetr
No kdyby šlo o pracovní životopis,
no tak to by ho s takovým životopisem nepřijali ani do Lídlu na doplnování zboží do regálů....

Ale asi je fakt osvícenej,
například mě by asi z těch jeho duchovních fanynek brzo drblo v bedně...



A to i přesto, že jako Jamajský rodák měl s největší pravděpodobností inklinovat spíše právě k rastafariánství
...........................................................................................................................

No to je zajímavej názor,
podle autora bych pak coby český rodák měl asi inklinovat k pivařství...

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: pon 17. říj 2011 17:31:33
od rosada
Mooji vyrůstal v křesťanském prostředí (asi na Jamajce nejsou všichni Rasta) a svůj první zážitek měl po křesťanské modlitbě. A po několika letech si jel do Indie pro vysvětlení.

Tak teď nevím, jestli se mám hrdě přiznat ke svému fanouškovství. :roll:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: pon 17. říj 2011 17:33:11
od rosada
Obrázek

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: pon 17. říj 2011 22:56:57
od Radek
vostalpetr píše:Ale asi je fakt osvícenej,například mě by asi z těch jeho duchovních fanynek brzo drblo v bedně...


No vidíš, a on přitom jenom říká to samý co ty. :)

Nedělějte nic, není třeba dělat vůbec nic... :)
Zapomeňte spiritualitu, zapomeňte osvícení, zapomeňte sami sebe...

http://youtu.be/k90ACXCZ0JI

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: úte 18. říj 2011 6:05:04
od vostalpetr
No vidíš, a on přitom jenom říká to samý co ty. :)
........................................................
No bodejt by to neříkal,
když to má okopírovaný ode mne a mého kamaráda Madara,
mnohokrát seděl vedle nás v čajšopu naproti Ramanašrámu v Tiruvanamalai a uši nastražený a naslouchal našim duchovním spekulacím,
ale my jsme jej nechali být, nebot máme rádi dredaře a vůbec všechny lidi,
a navíc duchovno patří všem...

Je jasný, že to má od nás, protože tohle Pundža neučil....

Jenže na rozdíl od nás dvou se asi nudil, takže si sehnal krabici od bot na příspěvky,
tužku a pero na plagáty že prý pořádá satsang,
a začal mluvit k lidem

Mně osobně to přijde zbytečně namahavý,
mnohem lepší je si jen tak sedět,
popíjet čaj či kafe, kouřit bidi a cigára
kecat
a jen tak pozorovat ten indickej frmol...

:yes:


Tak teď nevím, jestli se mám hrdě přiznat ke svému fanouškovství. :roll:
..............................................................................

No proč ne,
já například taky fandím Slavii, a vůbec nevím proč.... :happyroll:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: úte 18. říj 2011 7:49:23
od rosada
vostalpetr píše:
Tak teď nevím, jestli se mám hrdě přiznat ke svému fanouškovství. :roll:
..............................................................................

No proč ne,
já například taky fandím Slavii, a vůbec nevím proč.... :happyroll:


Těď si na to kápnul, nevím proč, ale je to tam. Takže se hlásím :ahoj2:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: úte 18. říj 2011 8:35:24
od vostalpetr
No asi to má nějakou archetypální rovinu,
nebot Slávie hraje dost šílenej fotbal na kterej se nedá dívat,
nejspíš to bude v dresech,
prostě maj takový jing jangový dresy,
bílá a červená,
a já jsem zatíženej na paradoxy, takže mě to oslovuje

Navíc ta hvězdička co mají na prsou mě vždycky připomene Kanta:

HVĚZDNÝ NEBE NADE MNOU A MRAVNÍ ZÁKON VE MĚ...

Mooji taky vypadá archetypálně,
jakoby právě slezl ze stromu,
takže to bude asi tím....

:roll:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: úte 18. říj 2011 9:39:37
od Ladislav
mám ho rád :srdce:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: úte 18. říj 2011 11:47:06
od Monika
Obrázek

"Mooji: Opravdové já je neměnné pozadí, podkládající měnící se svět jevů. Je to jen neosobní Vědomí, neměnné a blažené. V zakusitelném stavu září jako čistý, subjektivní, vědomý pocit "já jsem". Tato "já jsem-nost" je neosobní a je totožná s vědomím - polem uvědomování. Je to přímé vyjádření čisté subjektivity. Šri Nisargadatta Maharadž, velký mudrc, to popisuje jako dveře, které se houpají jedním směrem do projevu a druhým směrem do nekonečnosti. Toto to krásně vyjadřuje. Všechny události se zjevují jako pohyby ve vědomí a jsou v něm rozeznávány touto vědomou přítomností "já jsem", toto je "svědek" neboli uvědomovací princip, kterým jsme, zatímco zde je tělo.

Otázka: Takže jsme tělem nebo v těle nebo něčím odděleným? Protože... (tazatel začal rozebírat nějaké zkušenosti a pozorování...)

M: Ponech to prosím teď být, prostě zůstaň otevřený, dovolující nechat ve vědomí slyšet to, co je říkáno, bez snahy spojovat kteroukoli konkrétní myšlenku nebo představu s tím, co je slyšeno - nech jednoduše poslouchání ať se prostě "stane", tak jak je. Ty jsi ZA poslouchající myslí. Sleduj myšlenku "já" - toto není pravé "já jsem". Ta se objeví, když se neosobní "já jsem" ztotožní s tělem, což je zpravidla nástroj, skrz který se toto "já jsem" s pomocí vitální (oživující) síly projevuje. Tato identifikace dává vzniknout egu neboli individualitě - pocitu "já". Čili jak vidíš, pocit individuality nemůže existovat bez podpory neosobního vědomí a ego tudíž musí být samo také proměnlivým vyjádřením tohoto tvůrčího vědomí. A v tuto chvíli se pouze chová jako podmíněné vědomí, které věří, že je tělem a myslí. Dále vyvstává znalost "jinakosti" (něčeho druhého, od nás odlišného) a základní pud se bránit nebo chránit se... vyvstává pocit "tohle mám rád", "tohle nemám rád" společně s hodnoceními, strachy, touhami, připoutanostmi a celá ta hra vzájemných vztahů a protikladů. My, jakožto individualita/bytost jsme fascinováni zakoušením a jsme na něm závislí, což je přirozené a samo o sobě to není nic "špatného", pokud je to viděno jako hra či vyjádření vědomí v projevu, kterým jsme. Ale viděno z perspektivy individuality, s celým jejím osobním soukromým programem - Velký problém ! (Smích...)

Teď poslouchej, není tu vůbec nic, co by se mělo "udělat" a nikdo, kdo by měl něco udělat nebo změnit. Pouze se musí stát změna v porozumění a vše bude v pořádku. Vše je Jedno. Vezměme si jako příklad třeba vysunovací anténu od rádia, je to jedna věc - to reprezentuje Absolutno. Povytáhni nebo vysuň jednu část - objeví se neosobní "já jsem"; je to ale stále jedna věc. Povytáni ji víc - vyraší myšlenka "já"/individualita a zároveň se zapojí do hry zosobněný projev/svět. Jednota projevující se jako projev a neprojev, dva aspekty jedné Skutečnosti. Taková je hra v divadle vědomí. Jsi konečný svědek; Šťastný, nedotčený a úplný. To jsi Ty! Není to nic osobního. Není to kompliment, věř mi.

O: Prosím mohl bys zopakovat tu část o "divadle vědomí"?

M: Ne! Nebudu to opakovat. Právě teď, buď pozorný, otevřený a přítomný ale zároveň neutrální, bez toho aby se tvá pozornost hnala za nebo skončila u nějaké jednotlivé myšlenky. Toto je pozice, kam tě zvu. Důvěřuj svému intuitivnímu poslouchání. Je to tvá mysl, objevující se jako bdělý hledající, který usiluje o dosažení přesnosti a pak je chycen s pocitem, že propásl něco zásadního. V tomto případě to je jemná forma odporu či vyhýbání se. Má rada je: pokud to propásnete, tak to prostě nechte být. Vše je nyní v pořádku. Opravdové "ty" je zde za tím vším, bezúsilně pozorující; odtamtud je pociťováno vyvstávání pocitu ztrácení a nacházení a je odloženo jako "ne-skutečné" - "neti neti", jak říká mudrc. Ty, jakožto vědomí nejsi nějaký konkrétní pocit.

Myšlenky a pocity přicházejí a odcházejí jako vlny hrající si na hladině oceánu. Nech ať vše přichází a odchází samo od sebe, to je pro vlny přirozené. Oceán, voda, vlny - vše jedno a to samé. Zůstaň pouze jako svědek. Pro vědomí není nic ztraceno nebo nalezeno nebo dobré či zlé. Je to neposkvrněný základ oproti kterému tančí stín mysli/světa jmen a tvarů tanec své zdánlivé existence.

O: Ale Mooji, zcela jistě je to bdělost, která nás ujišťuje, že to chápeme správně, díky které se můžeme vyhnout neporozumění; obzvlášť když toto vše je pro mne nové, stejně tak spousta knih a učitelů poukazuje na bdělost jako nutnou kvalitu nebo schopnost pro duchovní růst.

M: Toto je pravda, jen pokud zde opravdu je "někdo", kdo bude používat toto pochopení. Ale pokud budete opravdově pátrat, tento "někdo"; "osoba" či "individualita nebude nalezena! Vše je pouze vědomí - "ty", "já", mluvení, poslouchání, satsang, každý zde, vše - vše je vědomí; toto je nádherné odhalení! Vědomí hovořící s vědomím o vědomí skrze vědomí. Jak jednoduché! Ale jak matoucí to je, pokud je to hledáno skrze ego-mysl. Podívej se, poukazuji tam, kde jsi právě teď, zůstat s tím, nic víc, ale tvá mysl přistála v nějakém bodě, kde jí to fakt moc zajímá. Ve chvíli kdy si byl zaneprázdněn snahou to uchopit, prošvihnul si všechno ostatní - toto je nazýváno hrou zvanou "mája" (kosmická iluze). Je to jako když si čteš knihu o exotickém ovoci a reggae hudbě běhěm toho, co kráčíš jamajským ovocným trhem! (smích...) Jeden zenový mistr, který se jmenoval Bankei řekl: "Je to jako muž, kterému upadl do moře meč přes palubu lodi a on si označuje na boku lodi místo, kde mu meč spadl do vody." (velký smích...)

O: Právě teď, jak to říkáš, vše se zastavilo. Nemohu myslet. Nejsou zde žádné myšlenky. To je úžasné!

M: A co je tím, co si to uvědomuje?

O: Nic...Já.

M: Já - nic, pozorující zastavenou mysl. Když se mysl zastaví, dá se tomu ještě vůbec říkat mysl?

(pauza...)

M: A teď?

O: Ticho a klid.

M: Pro koho?

O: Zde...pro mne.

M: Pro tebe? Jsi si jistý? Co, kde a jak přesně v tom "ty" vypadáš?

O: Ne já; jen ticho a hluboký klid a opravdový pocit vděčnosti. Je to správně?

M: Ty mi to řekni.

O: Ano. Vděčnost za to, že jsem to slyšel a viděl tak jasně. Děkuji ti.

M: Nemáš zač. Já děkuje samo sobě. Nádhera!

Originál najdete na webu http://www.mooji.org - překlad: Guarada"

převzato z http://aishwarya.wz.cz/14mooji.htm

:kvetina:

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: stř 19. říj 2011 6:55:33
od vostalpetr
M: A teď?

O: Ticho a klid.

M: Pro koho?

O: Zde...pro mne.

M: Pro tebe? Jsi si jistý? Co, kde a jak přesně v tom "ty" vypadáš?

O: Ne já; jen ticho a hluboký klid a opravdový pocit vděčnosti. Je to správně?

M: Ty mi to řekni.

O: Ano. Vděčnost za to, že jsem to slyšel a viděl tak jasně. Děkuji ti.
....................................................................................................................


Fakt se vám tohle líbí ?

Opravdový pocit vděčnosti

PříspěvekNapsal: stř 19. říj 2011 8:27:14
od Lída
Vděčnost Jedinému - Tvůrci her na sebe-zapomínání i Cest návratu -
ve všech Jeho podobách
rozpouští iluzorní ego
jako teplý proud slunečních paprsků
rozpouští ledovou krůpěj
ve Vodu

:poklona:

Obrázek

I zamrzlý vodopád
jednou roztaje

Re: Mooji - krátký životopis

PříspěvekNapsal: stř 19. říj 2011 9:13:08
od vostalpetr
Tak to jo,
já už myslel že vděčnost je jedním z aspektů Skutečnosti...