Martin

[Nic]

Mysl, když opustí svůj Zdroj, kde je Doma, musí být vždycky bláznivá. Jen blázen by opustil místo, kde je osvícený, šťastný, dokonalý, kde mu nic nechybí a vydal se do temnot nevědomosti, do iluze oddělenosti, ve které nalézá špatnost, zlo, ohrožení, nedostatek, bolest, touhy, trápení a smrt.

Ale nejspíš to dobrodružství za to stojí, snad pro tu možnost návratu.

[Trini]

Mysl, když opustí svůj Zdroj, kde je Doma, musí být vždycky bláznivá. Jen blázen by opustil místo, kde je osvícený, šťastný, dokonalý, kde mu nic nechybí a vydal se do temnot nevědomosti, do iluze oddělenosti, ve které nalézá špatnost, zlo, ohrožení, nedostatek, bolest, touhy, trápení a smrt.

Ale nejspíš to dobrodružství za to stojí, snad pro tu možnost návratu.

Neosvícené, nevědomé, sebestředné, nepročištěné mysli to tak může připadat. Má strach ze smrti, bolesti, trápení atd., a proto si vymyslela únik od toho, co posuzuje jako nežádoucí. Pokaždé když z něho vypadne, hledá horečně jak tomu zabránit.

[Trini]

Má strach ze smrti, bolesti, trápení atd.,

Kdo má strach ze smrti, bolesti, trápení a chce se toho natrvalo zbavit - malé osobní já. Má smůllu, protože smrt, bolest, trápení atd. jsou trvalou součástí manifestace Nadjá, Absolutna. To si může milionkrát namlouvat, jak je nesmírně blažené, tohle nemůže změnit.

[Nic]

Mysl, když opustí svůj Zdroj, kde je Doma, musí být vždycky bláznivá. Jen blázen by opustil místo, kde je osvícený, šťastný, dokonalý, kde mu nic nechybí a vydal se do temnot nevědomosti, do iluze oddělenosti, ve které nalézá špatnost, zlo, ohrožení, nedostatek, bolest, touhy, trápení a smrt.

Ale nejspíš to dobrodružství za to stojí, snad pro tu možnost návratu.

Neosvícené, nevědomé, sebestředné, nepročištěné mysli to tak může připadat. Má strach ze smrti, bolesti, trápení atd., a proto si vymyslela únik od toho, co posuzuje jako nežádoucí. Pokaždé když z něho vypadne, hledá horečně jak tomu zabránit.

A úžasná je odvaha té dokonalosti, kterou to všechno je, vstupovat do snu o nedokonalosti a zakoušet strach a trápení jako skutečnou realitu.

[Trini]

Běžná lidská mysl neustále posuzuje - něco jako dokonalé, něco jako nedokonalé, něco hodnotí jako sen, něco jako realitu - a vůbec s tím nedokáže přestat.

Dokud jsou jí tato posuzování důležitá, tak se nemůže rozpustit v nepojmenovatelném - mimo dokonalost a nedokonalost, mimo sen a realitu. Zatím po tom ještě netouží. Sebestřednost je jí důležitější.

[Nic]

Běžná lidská mysl neustále posuzuje - něco jako dokonalé...

A některé myšlenky jsou i krásné.

". .v jakékoliv roli se objevím, a jakoukoliv činnost dělám – zůstávám tím, čím jsem. Já jsem nehybným, neotřesitelným, nezávislým.
Když říkám "já jsem", nemyslím tím oddělenou entitu s tělem a jeho svaly. Míním tím celistvost Bytí, oceán vědomí, celý vesmír všeho, co je a co ví. Není nic, po čem bych toužil, protože jsem neustále dokonalý."
Šrí Nisargadatta Maharadž - Píseň o Já jsem

[Trini]

Proto Nisasrgadatta doporučil, at se všechno zapomene, co řekl - jinak si posuzující mysl z toho vybere jen to, co se jí líbí, a ulpí na tom.

[Nic]

A nejkrásnější na tom celém je to, že Tvé skutečné samotné čisté nijak neztotožněné JSEM - bez jakýchkoliv přívlastků - je stejně Boží, krásné a dokonalé, jako Nisargadattovo.



Což se skrz tu mentální iluzorní projekci oddělenosti může jevit jako narcismus.

[Martin Danes]

Jsem šťastný. Martin

[Martin Danes]

Život je jen láska pro Tebe. Martin

[Nic]

JÁ JSEM život, láska a to všechno, pokud je jasné, kdo JSI.

[Martin Danes]

Co vám drogy dnes dají, to vám zítra seberou. Co vám světlo dá dnes, poskytne vám i zítra. Bez ztráty kytičky můžete drogy brát, až když jste osvícení, ale když jste osvícení a blažení, proč byste užívali drogy? Martin

[Martin Danes]

Pokud o svobodě přemýšlíte podmíněně, tohle je svoboda a tamto už není svoboda, pak nevíte nic o svobodě. Sám život je svoboda. Být a prožívat cokoli, třeba pocit nesvobody, to je svoboda. Martin

[Martin Danes]

Lidé jsou úžasní a ani to neví. Vše v přírodě prochází transformací, to, jak se květ změní v pomeranč, nebo jablko. Jak se trocha mouky, smíchané s vodou, změní v chléb. Transformace jsou fascinující. A člověk si myslí, že je z tohoto fenoménu vyjmut. Myslí si, že se narodí jako člověk, umře jako člověk a to je vše. Člověk je jednou z nejvelkolepějších transformací, protože člověk se mění v boha, člověk se rozpoznává jako bůh. Ne intelektuálně, ne ve fantazii a představách, ale skutečně projde transformací, tak jako housenka se stává motýlem, člověk se transformuje v boha. Martin

[Martin Danes]

Lidé hovoří o magii. Jak někoho uhranout, proklít, či na dálku zabít. Ti inteligentnější hovoří o zpětném nárazu, protože, co zaseješ, to sklidíš. Jenže skutečná inteligence si uvědomuje, že člověk je vtělení lásky, že za vším je božství, že všichni jsme jedno, není tedy koho trestat. Projev temnoty je tedy příležitost k projevení světla. Když už tady máme tedy nějakého padoucha, kterého by všichni nejraději ukřižovali, místo trestů a likvidace můžeme meditovat na to, jak je ten člověk zaléván světlem, můžeme si ho představit před naším srdcem, jak k němu proudí naše láska, můžeme si představovat, jak se na něj snášejí okvětní plátky růží, jak se ten člověk proměňuje na světlo, jak s každým naším nádechem roste světlo v jeho srdci. Ve svém srdci a v našem vědomí můžeme toho člověka doslova proměnit na světlo. To je ta správná reakce na takovou situaci. Ten člověk, kterého chtějí trestat je také jen vtělení lásky a jen láska ho může přivést k vědomí té lásky. Tresty určitě ne. Trest ho buď zablokuje, nebo z něj udělá ještě většího a bezohlednějšího a rafinovanějšího padoucha. Jen světlo tvoří více světla a vy jste tvůrci. Můžete tvořit temné nesmysly, nebo lásku. Buď podpoříte utrpení a bolest, nebo světlo a lásku. Martin