Samarpan (odevzdaný)

Samarpan (odevzdaný)

Příspěvekod Monika » pon 10. zář 2012 14:15:00

Obrázek

jeho hledání začalo brzy v mládí a zodpovídání otázek smyslu života se pokoušel nejprve najít na teologickém semináři. Záhy si ale uvědomil, že kněžství není ten nejsprávnější způsob jak se sblížit s Bohem. Dále studoval psychologii a nějakou dobu pracoval v poradně. Poté vystřídal řadu zaměstnání. Nakonec se odstěhoval do Oregonu a usadil se poblíž mystika Osha a přijal jméno "Samarpan" (odevzdaný).

Během retreatu s Gangaji si Samarpan jasně uvědomil, že tu nikdo není, žádná osoba, žádný Samarpan, nikdo, kdo by mohl být osvícený či neosvícený a že to, co lze považovat za jeho individuální osobnost, jsou jen koncepty, představy a názory, ale že skutečně nikdy neexistovala. Uvědomil si, že nepřítomnost této entity je klidem, který tak dlouho hledal.

Od roku 1996 pořádá satsangy v Německu a několika zemích Evropy. S citlivostí a humorem provází návštěvníky skrze jejich procesy. Každému přitom připomíná, že jde pouze o odtažení pozornosti od mysli, až se odhalí sama pravda a dojde ke klidu – míru, který tu vždy byl a stále bude, nezávisle na daných životních okolnostech. Během satsangů, Samarpan jednoduchým způsobem lidem ukazuje, že je to možné bez jakékoliv úsilí.

Odkaz:

„Žádání či přání něčeho, co není zde, znamená utrpení. Po celé životy se honíme za sny, ale k cíli hledání dospějeme pouze když jsme v klidu a tichu.

A takový je nyní i můj život – život v míru, bez přání, beze snů a dychtění, rovněž bez duchovních ambicí. Vše je pryč. Zůstalo jen TO. Po tom jsem toužil. Každý po tom touží. TO je naplněním.“
Naposledy upravil Monika dne čtv 13. zář 2012 12:12:53, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1134
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Samarpan (odevzdaný)

Příspěvekod Monika » pon 10. zář 2012 14:16:28

Z citací:

• Nezáleží na tom, co děláš... tvůj život bude vždy probíhat, jak probíhá.

• Nezáleží, jaké pocity užívá mysl aby tě udržela u kontroly. Dokud jsi ochoten pociťovat, co cítíš, myšlenky nemají moc.

• Jedinou prací mysli je pomáhat nám s navigaci v tomto světě.

• Nechte být každou představu o tom, že by jste měli dělat něco jiného, než zrovna děláte. Prostě jen dělejte to, co zrovna děláte, aniž by jste o tom přemýšleli.

• Náš program je podivný. Ale jakmile zcela přijmeme způsob jakým probíhá a nebojujeme s ním – ztrácí sílu.

• Mysl nemůže vyřešit (pochopit) jak žít život.

• Když víte, že nevíte, život se stává dobrodružstvím.

• V okamžiku řekněte "Ano" všem pocitům a jste osvobození od mysli.

• Nikdy to není ten "spravný" či špatný způsob. Ať již je to snadné a zábavné nebo obtížné a plné učení.

• Nemusíme vědět jak žít – život se o detaily postará.

• Dokud neotevřete ruce a nenecháte vše jít, nezakusíte odevzdání.

• Život plyne svým způsobem. Jelikož nemáte žádnou kontrolu, netřeba se znepokojovat.

• Já nikam nejdu. Jsem vždycky tady, jen scény kolem mě se stále mění.
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1134
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Samarpan (odevzdaný)

Příspěvekod Monika » pon 10. zář 2012 14:18:07

Ze satsangu

Otázka, která dnes vyvstala zní:

"Co musíme udělat aby jsme se stali osvícenými?"


Odpověď:

O tomto tématu existuje mnoho mýtů...
a konfliktních doměnek,o tom, co je třeba dělat
co když ale není nic třeba dělat?
Mluvíme zde o naší přirozenosti
co je třeba učinit aby jsme uskutečnili svou pravou přirozenost?

Pokud si přestaneme představovat, že něco chybí...
když přestaneme usilovat o nějaký nedosažitelný cíl...
pak budeme jen přirozeně relaxovat
a zde (teď a tady) je to fajn, je to míruplné
a jsme prostě šťastni bez jakéhokoli důvodu

ale vy potřebujete zůstat ve své mysli
a vracet se zpět do své hlavy... kde vám program říká "nejsi OK"
a že je něco potřeba, že něco chybí...

pak se znovu zastavíte a vejdete do tohoto momentu
a jasně vidíte, že nic nechybí, že nic nikdy nechybělo
že celé je to jen představa

představujeme si, že jsme odděleni od Boha¨
což ale není možné, ale je to zajisté možné si to představovat
což je docela komické, nejprve si představujeme, že jsme odděleni
pak děláme spoustu podivných věcí, aby jsme se opět sjednotili
nikdy jsme však nebyli odděleni, nikdy nebudeme odděleni
není to prostě možné

občas se ale cítíme odděleni, někdy se necítíme OK
občas odsuzujeme své pocity, když se ale se svými pocity spřátelíme
a přestaneme věřit, že něco znamenají

ano... samozřejmě mysl potřebuje mít vždy přehled o programu...
a na programu bývá: "nejsi OK, jsi oddělen, jsi posuzován...
a to, že máš stále nějaké nepříjemné pocity, je důkazem, že program funguje správně...
ale pokud jsi ochoten cítit to, co cítíš bez posuzování...
spatříš, že tě to opět vtáhne do Teď, do Míru...
opět se staneš bezdůvodně šťastným...

http://www.samarpan.de/

přeložil

Dan (koan)

(uveřejněno v knize Mozaika Nedvojnost sama 2.díl)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1134
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Samarpan (odevzdaný) o depresi

Příspěvekod Monika » pon 29. říj 2012 11:25:11

"Zemřít v pocitu deprese

Tazatel: Doktoři si už zoufají, že nechci brát jejich antidepresiva. Myslíš, že ty léky by opravdu usnadnily můj život? Mně připadá, že kdybych je bral, tak bych podváděl sám sebe. Chci cítit všechno, co chce být cítěno a ne to, co je vyvoláno léky. Je tu také strach nepoznat už, jestli se jedná o pocity z léků nebo o moje vlastní.

Samarpan:

Pro lékaře je deprese dost závažná. Pro mě ne, protože jsem připraven se kdykoliv cítit depresivně. Deprese není nepřítel, je to jen zkušenost. Pro mě je každá zkušenost - jedno jaká -v pořádku - třeba se to právě cítí strašlivě, jako kdybys měl umřít nebo jako že to v žádném případě nevydržíš, ale to je jen mysl/rozum, kdo to tvrdí. Ve skutečnosti žádný problém není.

Proto je moje rada, aby ses cítil depresivně.

To mi doporučil před mnoha lety Osho.

Osho řekl: "Cit se depresivně."

Já řekl: Jé, to je ale zajímavé. Všichni ostatní říkají, abych se depresivně necítil. Lékaři říkají: necit se depresivně. Sousedi říkají: necit se depresivně. Osho říká: cit se depresivně. OK. Osho je jistě inteligentnější než mnohý z těchto lidí - proto jsem to vyzkoušel. Cítit se depresivně, totálně jak jsem mohl. Bez jakékoliv představy. To byla opravdu zkušenost dostat se přes depresi. Najít krásu veprostřed deprese.

Je to jako velmi hluboká pánev a v jejím středu je to velmi tiché. Někdy, když cítím, že přichází deprese - se to cítí, jakoby kdyby mne Bůh volal dovnitř.

Vyrážíme ven, jsme produktivní, zvládáme věci... a potom se cítíme depresivní. A co máme dělat? Potom se máme zastavit! Měli bychom jít dovnitř. Měli bychom se svinout do sebe a tak zůstat. Chceme jít do postele a přetáhnout si deku přes hlavu - perfektní! Udělej to. Užívej si depresi. To je tak důležité.

Na tabletách není nic špatného. Dají ti jen jiný pocit, ale "to" - tu zkušenost bys neměl propásnout. Neměl bys také vstoupit do té války s depresí, v které, jak se zdá, všichni jsou.

Chci být svobodný. To je to nejdůležitější na světě. Nemohu být svobodný, když jsem závislý na nějakém léku, který mění mé pocity.

Když jsem připraven v tomto okamžiku zemřít, když jsem připraven zemřít v pocitu deprese , tak z toho vznikne svoboda.

To je nevyhnutelné.
"

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.php?f=71&t=2165#p32448
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1134
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích


Zpět na Inspirativní osobnosti

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: honzam a 1 návštěvník