Marta Jansen

Marta Jansen

Příspěvekod Monika » úte 24. lis 2009 11:51:39

O Pravdě a Absolutnu


Pravda se nedá vyjádřit slovy, protože leží mimo lidskou představu a jejího popisu nelze


dosáhnout schopností lidských slov. Pravda je tedy mimo naše slovní koncepty i veškeré koncepty mysli.

Pravda je nepoznatelná, ale může být poznána. My víme o ni, protože jí ve skutečnosti jsme.

Pravda je Tady a Teď čekající na to, že bude objevena, připravena všechny lidi přijmout, ale bohužel ne všichni jsou připraveni přijmout Pravdu. Pravda je většině lidem nemilá, proto je počet těch, kteří poznali stále jen velmi malý.

Je jen jedna Pravda, ale mnoho různých popisů Pravdy. Pravda, která byla vyřknuta je jen částečná Pravda, nikdy nemůže být úplná, dá se na ni pouze poukázat, protože je nepopsatelná. To, co existuje nelze popsat a co lze popsat, neexistuje.

Proto můžeme o Pravdě jen lhát nebo mlčet.

Pravdivá je skutečnost, která říká, že mimo absolutní vědomí nic neexistuje. Vše co vidíme, jsou klamné obrazy, které jsou promítány prostřednictvím imaginární schopnosti absolutního vědomí na absolutní vědomí. Pravda je jen jedno jediné poznání, že ten kdo poznal, poznání a to, co bylo poznáno je jedno a to samé, věčné a nepopsatelné, kterému dáváme jméno absolutní vědomi.

Člověk, není tedy nic jiného než ono Samo, absolutní vědomí. Jediné, neměnné, nepomíjející, bez tvaru a beze jména, bez jakýchkoliv vlastností, existující nad všemi protiklady.

V neduální říši absolutna neplatí logika, ale paradoxy. Absolutní vědomi je jako takové nepopsatelné, ale může být druhým ukázáno tím, že jím člověk sám je.

Celý svět je iluze, jen představa v absolutnu, jehož jediná zdánlivá aktivita je produkce nových a nových myšlenek a představ.

Osoby, které se zjevují, nejsou nic jiného než jen klamné jevy, které jsou promítány prostřednictvím imaginární schopnosti absolutního vědomí, na absolutní vědomí, které člověk ve skutečnosti je. Osoby jednají, myslí a cítí tak, jak je chtěno absolutnem a absolutní vědomí je divákem na sebe promítané osoby.

Poznání iluzorního světa je dosaženo tím, že absolutní vědomí promítá poznávajícího prostřednictvím své imaginární schopnosti. Pokud promítá absolutní vědomí nevědoucího, není tento schopen tohoto poznání dosáhnout.

To, co vidíme, jsou neustálé změny - a pokud chtěno absolutnem - musíme nalézt TO, co nemůže být nalezeno, co tyto změny překrývá a co je neměnné. Naučit se rozlišovat mezi tím co nikdy nepřišlo a nikdy neodchází a co je skutečné a mezi tím, co přichází a odchází a ve skutečnosti neexistuje.

Pouze absolutní vědomí existuje. Neexistuje nic druhého. Proto může existovat jen jedna jediná vůle - a sice vůle absolutního vědomí - které toto vědomí zapůjčuje svůj výraz prostřednictvím své vlastní imaginace. To, co absolutní vědomí promítá, se děje, to, co absolutní vědomí nepromítá se nemůže stát. Vůle absolutního vědomí je jedinou příčinou zdánlivě odehrávajícího se dění.

Poznání skutečnosti je poznáni absolutního vědomí a neexistence relativního světa.

Jakmile je poznáno, že neexistuje nic mimo nepojmenovatelné, neměnné, nekonečné a věčné, je poznáno všechno.


- Marta -

převzato z http://bytismartou.blog.cz/0911/o-pravde-a-absolutnu
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod San » úte 24. lis 2009 12:00:38

Monika píše:Pravda je většině lidem nemilá,

proč to někerym nemilý neni ?
Uživatelský avatar
San
 
Příspěvky: 38
Registrován: čtv 05. lis 2009 8:05:13
Poděkoval: 114
Poděkováno: 8-krát v 7 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » úte 24. lis 2009 12:06:53

San píše:
Monika píše:Pravda je většině lidem nemilá,

proč to někerym nemilý neni ?


nevím ... možná proto, že už jsou ze všeho moc unavení a už by jen rádi prostě spočinuli :2in1:

ono opravdu záleží na tom jak to máme my sami, jak to mají druzí je sice nesmírně zajímavé a může to být velkou inspirací, ale v konečném důsledku je to jen a jen o nás samotných :star:
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod vostalpetr » úte 24. lis 2009 19:18:41

Je jen jedna Pravda, ale mnoho různých popisů Pravdy. Pravda, která byla vyřknuta je jen částečná Pravda, nikdy nemůže být úplná, dá se na ni pouze poukázat, protože je nepopsatelná. To, co existuje nelze popsat a co lze popsat, neexistuje.

Proto můžeme o Pravdě jen lhát nebo mlčet.
..........................................................................................................................

Já mám vcelku advaitu rád,
ale některý příběhy co se koldokola povídají mně přijdou vcelku zbytečný

Myslím, že je víc než dost popisů Pravdy na různých úrovních uvědomění,
samozřejmě, nikdo tyto popisy nepovažuje za Pravdu, ale za popis,
který je víceméně pravdivým popisem, nikoli ovšem Pravdou

Kdybych byl ale pedant, tak bych řekl, že že základem či podstatou každého popisu Pravdy je Pravda,
ale nebudu s tím prudit :)

PS. zase ale na druhou stranu je fakt, že každou chvíli slyšíme někoho, často i sebe,
jak říká: mám pravdu, v podstatě ovšem jediné co má je jakýsi osobní názor,
což bych nepovažoval za lhaní ale také ne za nějakou univerzální pravdu
Naposledy upravil vostalpetr dne stř 25. lis 2009 6:14:01, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod vostalpetr » úte 24. lis 2009 19:30:30

To, co vidíme, jsou neustálé změny - a pokud chtěno absolutnem - musíme nalézt TO, co nemůže být nalezeno, co tyto změny překrývá a co je neměnné. Naučit se rozlišovat mezi tím co nikdy nepřišlo a nikdy neodchází a co je skutečné a mezi tím, co přichází a odchází a ve skutečnosti neexistuje.
.............................................................................................................................................

co takhle zkusit pozornost ?

já vážně nechápu, proč na to přišlo tak málo lidí,
a přitom je to tak jednoduché...
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod vostalpetr » úte 24. lis 2009 19:38:22

Poznání skutečnosti je poznáni absolutního vědomí a neexistence relativního světa.
...................................................................................................

Myslel jsem, že se to má popisovat paradoxně,
aspon to bylo nahoře napsáno
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Jana » úte 24. lis 2009 20:11:48

San píše:
Monika píše:Pravda je většině lidem nemilá,

proč to někerym nemilý neni ?

Oh, Sane, Pravda je tak opojná, nádherná, krásná a v hloubi srdce to všichni víme.

Otázkou je spíš, proč Pravda je většině lidem nemilá. Proč se jí lidé brání?
Mnozí oddalují její poznání, jako rozbalení dárku od milovaného o Vánocích, vychutnávají si to napětí, očekávání, tajemsví.
Ale možná je to i jinak, kdo ví.

:)
Jana
 
Příspěvky: 1482
Registrován: pon 26. led 2009 20:46:53
Poděkoval: 978
Poděkováno: 351-krát v 226 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » čtv 25. bře 2010 13:07:39

O čistém Vědomí

Aneb o kotvení v bytí a konečném Svébytí

Podíváme-li se na tématiku života, tak vidíme, že život má dva aspekty, dvě stránky, relativní a absolutní. Absolutní aspekt života je nekonečný neměnný oceán čistého vědomí, který je bází všeho.

Je to aspekt věčné existence a tato existence nachází svůj výraz v relativním bytí. Abychom se dostali k absolutnímu čistému bytí musíme překročit veškeré naše myšlení. Teprve po té jsme schopni dostat se ke zdroji všech myšlenek, k čistému absolutnímu vědomí. Až když překročíme veškeré vrstvy reality, od hrubých přes jemnější, ale i ty nejsubtilnější, dostaneme se k tomu, co je substrátem všeho, věčné a neměnné. Po transcendování všech vrstev reality splyne náš duch se stavem blaženosti absolutního bytí, se svým vlastním původem.

Teprve překročením všech našich smyslů je možné se dostat do transcendentálního pole našeho bytí. Pokud ještě našimi smysly vnímáme, nacházíme se stále ještě v relativním bytí existence. Až tehdy, když je veškeré vnímání překročeno, dostaneme se do stavu čistého absolutního bytí; po té, kdy veškeré myšlení a cítění úplně zmizí, když půjdeme hlouběji a hlouběji do duchovního oceánu, až se dostaneme tam, co je za tím (to, co je nepopsatelné a za všemi relativními jevy, tj. pravá podstata věcí, absolutno)

Čisté vědomí je prvotní a přirozený stav našeho ducha, z tohoto pramene tvůj duch vyvěrá. Je to stav harmonie, klidu a míru ve statusu absolutního vědomí, stav který leží v transcendentálním poli a v čistém absolutním bytí. Tento stav nemanifestovaného (neprojeveného) čistého bytí je nejvyšší stav života. Čistá existence. Tady je naše báze, naše jediná stabilita, které se musíme držet, neměnné věčné absolutní bytí. Tady je tvůj duch jasný a nic nepřekrývá jeho pravou podstatu. V transcendentálním čistém bytí vyvstává neduální, absolutní blaženost, vyvěrající sama ze sebe, bez jakýchkoliv příčin, a nad veškerým cítěním a myšlením. Když jsi tady, tvůj duch je natolik krásou své pravé podstaty nasycen, že má naprosto přirozenou tendenci setrvávat i nadále v tomto naplněném a láskyplném stavu.

Síla absolutního bytí, která ducha plně prolne je tak slastná, že duch si již nic jiného nepřeje, než spočívat, ve svém absolutním původu harmonie a míru. Tento stav absolutní blaženosti se nachází mimo cítění a myšlení, a existuje nad všemi protiklady, a protože nepatří ke stavům duality, je nazýván blažeností absolutní. Tato absolutní blaženost bytí nemůže byt dosažena na úrovni ducha, ale teprve tehdy, až je duch se svým veškerým myšlením a cítěním překročen. Tady nejsou žádné myšlenky, žádné vnímání, žádný vnímající, ani nic, co by jsi mohl vnímat. Bytí je transcendentálního původu, proto se nedá vnímat žádnými našimi smysly. Naše smysly jsou schopny vnímat pouze relativní stavy. Proto tedy není ani možné tento stav vnímat na úrovni myšlení. Myšlení vzniká ve stavu relativního bytí.

Jsi, nebo myslíš, že jsi? Velkou módou se v poslední době stalo poukazovat na momentální okamžik, na bytí v Přítomnosti. Okamžik tichosti a její hloubka či kvalita přímo závisí od duchovního stavu vědomí toho, který nás do ní přivádí. Každý člověk, se kterým se setkáme, na nás automaticky vyzařuje stav svého vědomí.

V momentě, kdy se naše mysl zastaví, pokud se nám to vůbec podaří, ať už prostřednictvím učitele nebo ne, můžeme vnímat účinky. Veškerá energie, která byla před tím vázána na naše myšlení se uvolní. Neustalé myšlenky spotřebují obrovské množství mentální síly a když tyto ustanou, je systém natolik novou energií zaplaven, že to vede většinou k tělesným a psychickým fenoménům, kterými člověk může i nějakou dobu trpět. Tyty negativní efekty, které vyvstávají, v rámci transformačních čistících procesů, jsou vzorky a emoční témata, která byla doposud člověkem úspěšně potlačována a nyní se dostávají na povrch.
Když utichne mysl, a ty jsi Tady a Teď, ale nejsi za tím, nacházíš se v relativních vlnách duchovního oceánu. Pokud tě tvůj učitel, není schopen přivést do stavu čistého vědomí, tak pluješ pouze na jeho více nebo méně subtilních relativních vlnách, ale netranscenduješ a nedostaneš se na dno ke zdroji. Některé školy se zase snaží "prorazit" k bytí myšlením, tedy především koncepty mysli, někteří negují meditaci. Každý pokus vědomě být, bez toho, aby byl duch ponořen do transcendentálního absolutního bytí je pouze představa, myšlenkou nebo pokusem o bytí ve stavu myšlení, ale ne vlastním bytím. Myslet na to, abychom byli, neznamená skutečně být.

Samozřejmě, že je absolutno tady, ale jsi schopen překročit svého ducha natolik, aby splynul se svou podstatou? Nebo se tvá mysl pouze zastaví a ty se vznášíš na vlně relativního bytí v představě, že jsi? Když duch myslí, že je, tak se jedná pouze o myšlenku, ale ne o bytí jako takové, poněvadž mu stav bytí chybí, a myšlení o bytí není v žádném případě stavem bytí. Snaha neustále být a bytí udržovat během svého myšlení s nadějí dostat se k vědomému bytí vede pouze ke štěpení ducha, který potom není ani schopen být, ani myslet. Při neustálém myšlení na bytí dochází pouze k rozpolcení ducha, který se snaží během myšlení udržet představu bytí v mysli. Protože si duch musí stále bytí připomínat a k němu vědomě vracet, dochází tímto k dalším problémům, protože mysl je dodatečně zatěžována a není schopna jasně myslet.

Veškeré pokusy o bytí tím, že se jim budeme zabývat na úrovni mysli jsou ztrátou času. Stav bytí se nedá žít tím, že na něj budeme myslet. Pokud si myslíme, že jsme, nejsme, ale nacházíme se pouze v autosugesci mysli. Bytí, které je zakotveno v absolutním čistém bytí, je stav naprosto jasného ducha, který zcela přirozeně transportuje svoji absolutní kvalitu do relativnich sfér bez toho, aby na něj člověk musel myslet. Prostřednictvím myšlenek nikdy nebudeš schopen být, budeš si jen myslet, že jsi. Pokud si myslíš, že jsi, nacházíš se stále na úrovni relativního byti. Myšlení o bytí není stavem bytí a v žádném případě stavem čistého vědomí.

Když se duch ponoří do čistého vědomí, splyne plně se svoji podstatou a individualita se rozlije v čistém bytí. Duch je naplněn sám sebou bez jakékoliv objektivní zkušenosti. Naplnění ducha je natolik výživné, že tento již nehledá nasycení svými smysly, protože je naprosto naplněn absolutní blažeností bytí. Prolnutím absolutnem dochází u smyslů nejen k jejich zjemnění, ale hlavně k jejich zintenzivnění. Duch je natolik orgasmickou zkušeností absolutna plně nasycen, že pokud chce, je schopen užívat si menších relativních pomíjivých smyslových radostí bez toho, aniž by byl jimi ohromen nebo aby se na ně nějakým způsobem vázal či se dokonce stal jejich otrokem. Pokud absolutní blaženost neprotne cele tvé bytí a veškeré tvé smysly, nebudeš schopen nikdy dosáhnout veškerého naplnění. K pravému smyslovému uspokojení může dojít teprve tehdy, až je duch volný a jeho smysly taktéž bytím plně nasyceny.
Absolutní bytí zanechá takový dojem v duchu, že by v něm nejraději neustále přebýval. Bytí je původem veškerého myšlení, jeho zdrojem. Myšlení odtahuje ducha navenek, pryč od jeho vlastní povahy. To znamená, že myšlení a bytí jsou protikladné. Z tohoto důvodu je duch schopen bytí dosáhnout jen tehdy, pokud se nachází v transcendentálním poli. Když duch začne myslet, musí z tohoto pole zase vystoupit a vstupuje do duality a myšlení překryje jeho pravou podstatu. Prostřednictvím myšlenek, našeho jednání a okolí dochází k identifikaci v relativním světě a bytí a identifikace probíhají současně. I během této identifikace zůstává člověk s čistým vědomím nevázán a spočívá ve stavu bytí.

Často se klade otázka, jestli nemeditovat s otevřenýma očima či být v celodenní meditaci.Abychom se dostali do absolutního čistého vědomí je nutné, aby náš duch překročil veškeré vrstvy relativity, i tu nejsubtilnější. Při pohledu na své okolí se náš duch váže na určité dojmy, které vidí před sebou a tyto dojmy překrývají jeho pravou podstavu. Tento venkovní dojem je natolik silný, že převažuje a duch se s ním identifikuje a ztratí se v něm. Při vnímání navenek pravá podstata subjektu-pozorovatele zmizí a naprosto splyne s objektem a jediné co zůstává je sám objekt, tedy objektivní zkušenost. Když objekt jako takový zastiňuje vlastní povahu subjektu natolik, že jeho přirozená povaha zmizí mluvíme pak o vázanosti subjektu na relativní sféru.
Aby tato vázanost nenastala, je nutné naprosto zharmonizovat a zdisciplinovat ducha prostřednictvím čistého vědomí a poté zakotvit toto čisté vědomí v našem nervovém systému. Nejprve se tedy musíme dostat k tomu, co je zatím, a veškerá stádia relativních sfér natolik překročit, abychom se dostali k substrátu všeho, k čistému absolutnímu bytí. Teprve poté, až je duch absolutní blažeností plně nasycen je schopen pobývat neustále v bytí a vynést jeho pravou podstatu navenek, je to jako když střílíš lukem. Myšlenkový svět pak není překážkou meditace. Duch je tak naplněn sám sebou, že zrcadlí a vyzařuje své boží kvality ve všedním životě na lidské relativní urovni.

Čím víc se zaměřujeme na vnímání navenek, tím menší je naše vnímání pocitu blaženosti. Toto souvisí s tím, že se mysl zaměřuje na spoustu jiných věcí se kterými se identifikuje v relativním světě. Intenzita blaženosti se snižuje, čím víc jdeme do hrubších, venkovních sfér a blaženosti naopak přibývá, čím více se dostáváme do vnitřních a subtilnějších vrstev. Teprve prostřednictvím čistého vědomí je možné žít uvědomělý a naplněný život. Toto však předpokládá vnést veškeré hodnoty transcendentálního vědomí do našeho relativního života. To, co je věčné a neměnné, je jediné, co je stabilní. Všechno ostatní podléhá neustálým změnám a naše relativní bytí prochází stále se měnícími zkušenostmi a fázemi.
Pokud chceme tedy opravdu být, musíme zvrátit vědomí dovnitř a vést jej od hrubších vrstev k subtilním, až budou překročeny veškeré vrstvy i ty nejjemnější, a až dojde k jejich transcendováni a naše mysl se dostane na nulu.
Absolutní a relativní bytí jsou dvě fáze existence a je na nás, vnést blaženost absolutního bytí do relativních sfér a obohatit tak náš pozemský život a žít tak nebe na zemi.

- Marta –

viz http://bytismartou.blog.cz/1003/o-cistem-vedomi

Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Monika za tento příspěvek:
Lída

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » stř 04. dub 2012 10:50:36

"Miluj život takový, jaký je."

"Ty jsi Esence všeho, co je, a sice nezávazně na Tvých životních okolnostech. Tato Esence je jen překrývaná Tvojí mylnou identifikací s myšlenkami a emocemi.

Když budeš připraven přijmout sám sebe, takový jaký jsi, objevíš život jako lásku a mír v přítomnosti svého bezmezného bytí.

Poznej, kdo jsi a poznej, že není možné udělat žádnou chybu.

Všechno je dokonalé.

Buď si vědom iluze své osobnosti. Nikdo ve skutečnosti neexistuje, ty jsi jen Bůh, který dělá lidskou zkušenost."

:srdce:

Marta Jansen

http://www.satsang-mit-marta.de/
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » úte 21. led 2014 13:19:31

"Hovory s Martou

3. listopadu 2013 v 18:21

Dotazujici:

Nedávno jsem vedl akademickou debatu s jedním známým o tom, jestli máme nějakou svobodu. Petr tvrdil, že máme absolutní svobodu, já s ním polemizoval, že si myslím, že ne, že podle mých zkušeností naše vůle musí souhlasit s vůlí celku (všech duší, vůlí Boží).

Marta:

Z individuálního pohledu jedince se to tak sice jeví, že je tady nějaké "já", které má vlastní vůli, a to je smysl božské hry. Ve skutečnosti žádná individualita neexistuje a je pouze zdánlivá. Existuje jen jedna jediná vůle a to je vůle Boží (Absolutního vědomí).

D:

Samozřejmě došlo i na otázku, zda existuje nějaký Boží plán pro lidstvo. To je velká neznámá.

M:

Existuje plán absolutna, podle kterého se veškeré události odvíjí.

D:

Předpokládám, že plánů je celá řada ale a teď se dostáváme k mé otázce: existuje Boží vedení nejen při vedení našich těl (jak popisujete), ale i myšlenek?

M:

Existuje pouze Boží vedení, jedna jediná síla a to je imaginační schopnost absolutna. Toto vedení vede lidi tak, jak chce, aby mysleli, cítili a jednali. Veškeré pocity, myšlenky a konání jsou promítány na zdánlivé jedince jako v laterně magice. Tito jedinci jsou imaginováni v souladu s absolutním plánem. To, že člověk žije a má svobodnou vůli, je pouhá iluze. Všechno je projekce absolutna. Jedinec není ve skutečnosti nic jiného než absolutno samo, protože nic jiného kromě absolutna neexistuje.

D:

Jestliže ano pak Napoleon, císař Nero a vůbec všichni lidé jsou jen loutkami a nelze jim absolutně nic vyčítat a nejsou za nic zodpovědní!?

M:

Z absolutního pohledu je to přesně tak. Neexistuje žádný osobní konatel, jediný konatel, který existuje a způsobuje zdánlivé dění je absolutno (Bůh/Zdroj) samo. Člověk je jen zdánlivá osoba ve zdánlivém světě.

Absolutní vědomí imaginuje prostřednictvím své imaginační síly veškeré lidi tak, jak je jim předurčeno. Za to vše nese odpovědnost absolutno. Ale ani to za to zodpovědnost nenese, protože absolutno je mimo dualitu a tedy mimo protiklady zodpovědnosti a nezodpovědnosti.

Absolutno je jen jedno jediné, skutečné, věčné, neměnné a veškeré jevy jsou jen imaginací absolutna na absolutno samo. Proto se z pohledu absolutna nikdy nic nestalo, a proto nenese tedy ani absolutno žádnou zodpovědnost.

Jak říká Ramana Mahariši, "není ani stvoření ani zničení," protože nic není. Jen absolutno...


D:

Nevím, jestli znáte knihy Michaela Newtona o učení (vztazích....) duší? V podstatě tam píše, že duše jsou generovány ze Zdroje a postupně se učí poznávat, kým jsou, čím jsou a zrají sestupem a zkouškami ve vnějším světě (světech). Že učením (dle svého vývoje) se mění a postupují výše (což se pozná např. podle jejich barvy, která se v prostoru mezi životy mění), stávají se z nich učitelé, Mistři, průvodci atd...

A teď nevím jistě, jestli tohle poznání souhlasí i s Vaším poznáním, ve kterém se vnímáte jako součást Boha (dokonalého), anebo se cítíte ještě nedokonalá? Jaký je rozdíl mezi tou mladou, čerstvě narozenou duší a osvícenou? Předpokládám, že budete s Michaelem v podstatě souhlasit.

M:

Michael se zabývá popisem iluze a iluzorního světa, který je z relativního pohledu spravný. Já se ale zabývám Pravdou a mluvím momentálně z pohledu Pravdy a to je pohled absolutní. Já vím, že jsem Pravda sama. Nevidím se jako součást Boha, vidím se jako Bůh, jako nedělitelné absolutno samo. A sice nejen sebe, ale i Vás a všechny ostatní. Za každým zdánlivým jevem osobnosti, která je klamem, existuje pouze jeho substrát a to je absolutno samo.

Otázka o nedokonalosti je otázkou identifikace s tímto klamem, že existuje nějaká osoba, která se někam vyvíjí, což se nám tak jeví. Zde se jedná o pouhou iluzi zdánlivého vývoje tělesně duševního mechanismu nějaké zdánlivé osobnosti ve zdánlivém světě.

Mé přímé poznání ale je, že Marta neexistuje a nikdy neexistovala, jediné co existuje, je pouze absolutno a to je TO, co jsem.
Jak bych se mohla tedy cítit nedokonalá, když jsem absolutno samo? Neměnné, nedělitelné, věčné, které se nic neučí a je jen pozorovatelem všeho dění.
To, co existuje, je dokonalé. To, co je nedokonalé neexistuje a je pouhým klamem.

Z absolutního hlediska tedy nemůže být ani žádný rozdíl mezi mladou čerstvě narozenou duší a duší osvícenou. Je jen zdání duše mladé, stejně tak jako zdání duše osvícené, obě jsou iluze, jevící se v relativitě.

Ve skutečnosti je všechno absolutno, BŮH, který toto sní a tomuto zdání přihlíží."

http://bytismartou.blog.cz/1311/hovory-s-martou
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Motýlek » stř 22. led 2014 19:21:07

Problém vidím v tom, že toto absolutní (či spíš absolutistické pojetí) odosobněného Boha je přesně to, proč si každý v tomto světě připadá zoufalý, bezmocný, opuštěný a sám. Svrchované Veličenstvo nikdo a nic nezajímá, jsme pouhé loutky v rukách Jsoucna a jakákoli naše snaha o cokoli je totální ztrátou času a energie. Kde je pak Bůh, jenž je Láskou každému zcela osobní, intimní, přátelská, soucitná a chápající? Mělo-li by to být tak, jak M.J. popisuje, tak v takovém světě bych nechtěl být. Co se Stvořitelem, kterého nezajímá a jenž nemiluje to, co stvořil a díky němuž se On sám obohacuje? Pouhým despotou by byl, tyranem a loutkohercem, osamoceným nade vším stvořeným. :(
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » čtv 23. led 2014 11:46:12

Motýlek píše:Problém vidím v tom, že toto absolutní (či spíš absolutistické pojetí) odosobněného Boha je přesně to, proč si každý v tomto světě připadá zoufalý, bezmocný, opuštěný a sám. Svrchované Veličenstvo nikdo a nic nezajímá, jsme pouhé loutky v rukách Jsoucna a jakákoli naše snaha o cokoli je totální ztrátou času a energie. Kde je pak Bůh, jenž je Láskou každému zcela osobní, intimní, přátelská, soucitná a chápající? Mělo-li by to být tak, jak M.J. popisuje, tak v takovém světě bych nechtěl být. Co se Stvořitelem, kterého nezajímá a jenž nemiluje to, co stvořil a díky němuž se On sám obohacuje? Pouhým despotou by byl, tyranem a loutkohercem, osamoceným nade vším stvořeným. :(


aby platilo to co píšeš, tak by musel být člověk od Boha oddělen :)

musel by být nějaký individuální Stvořitel oddělený od toho co stvořil
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Motýlek » čtv 23. led 2014 16:46:20

Monika píše:
Motýlek píše:Problém vidím v tom, že toto absolutní (či spíš absolutistické pojetí) odosobněného Boha je přesně to, proč si každý v tomto světě připadá zoufalý, bezmocný, opuštěný a sám. Svrchované Veličenstvo nikdo a nic nezajímá, jsme pouhé loutky v rukách Jsoucna a jakákoli naše snaha o cokoli je totální ztrátou času a energie. Kde je pak Bůh, jenž je Láskou každému zcela osobní, intimní, přátelská, soucitná a chápající? Mělo-li by to být tak, jak M.J. popisuje, tak v takovém světě bych nechtěl být. Co se Stvořitelem, kterého nezajímá a jenž nemiluje to, co stvořil a díky němuž se On sám obohacuje? Pouhým despotou by byl, tyranem a loutkohercem, osamoceným nade vším stvořeným. :(


aby platilo to co píšeš, tak by musel být člověk od Boha oddělen :)

musel by být nějaký individuální Stvořitel oddělený od toho co stvořil


Jistá oddělenost bude na úrovni vnímání a prožitku vždy - ikdyž v absolutní rovině to platí obojí zároveň: tak i tak. Já reagoval na způsob argumentace M.J., který je z pozice nadosobní (či spíš neosobní - to není totéž), který nám, kteří jistou oddělenost od Stvořitele v tomto stavu existence zažívají (a zřejmě musejí zažívat), přijde nestravitelný a odtržený od naší reality. Takový projev sice může působit efektně, ale pro naši běžnou každodenní praxi to není použitelné. Ba co víc, někoho ve stavu nízké vibrace či nízkého pochopení (což s tou vibrací podle mě souvisí) to může od cesty ke Stvořiteli zpět otočit na cestu od Něj pryč. Proto jsem svoji reakci i lehce přepálil, aby to bylo zřejmé. Osobně s tím ale problém nemám, ať si každý plká jak chce. Plkám si přesně tak i já :)
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » čtv 23. led 2014 17:03:18

Motýlek píše:Jistá oddělenost bude na úrovni vnímání a prožitku vždy


v okamžiku sebe-uvědoměn pocit oddělenosti odpadne

Motýlek píše: Já reagoval na způsob argumentace M.J., který je z pozice nadosobní (či spíš neosobní - to není totéž), který nám, kteří jistou oddělenost od Stvořitele v tomto stavu existence zažívají (a zřejmě musejí zažívat), přijde nestravitelný a odtržený od naší reality. Takový projev sice může působit efektně, ale pro naši běžnou každodenní praxi to není použitelné. Ba co víc, někoho ve stavu nízké vibrace či nízkého pochopení (což s tou vibrací podle mě souvisí) to může od cesty ke Stvořiteli zpět otočit na cestu od Něj pryč. Proto jsem svoji reakci i lehce přepálil, aby to bylo zřejmé. Osobně s tím ale problém nemám, ať si každý plká jak chce. Plkám si přesně tak i já :)


pojmout to co říká MJ se dá různě
ukazuje směr kterým se dívat, podívat se musí, ale každý sám za sebe
nakonec neříká nic nového, akorát svými slovy vyjadřuje to co ostatní sebe-uvědomělí lidé :)
Naposledy upravil Monika dne čtv 23. led 2014 18:13:23, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Motýlek » čtv 23. led 2014 17:11:24

v okamžiku sebeuvědomění nikdo neposlouchá martu jansen!
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » čtv 23. led 2014 18:07:12

Motýlek píše:v okamžiku sebeuvědomění nikdo neposlouchá martu jansen!


:)

taky nemluví k lidem co se nalezli :) ale k těm co (se) zatím hledají ;)

tady nejde o to, aby jí někdo věřil, že to co říká je pravda, ale aby se člověk zastavil a podíval se sám za sebe ...
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Motýlek » čtv 23. led 2014 22:10:15

no však jo. a právě o tom mluvím: že normální nenalezený, když tohle uslyší, spadne mu sanice a neví, která bije.
když už si někdo usmyslí, že začne druhé o těchto věcech poučovat, měl by činit tak, aby druhé inspiroval a né aby je předem deprimoval výšinami absolutně neosobního nadosobna.
čili tak nějak srozumitelně, víš?

(no ale ať si každý plká jak chce; stejně je fuk, co si tu píšu, že ano...)
přijímám sebe sama
Uživatelský avatar
Motýlek
 
Příspěvky: 309
Registrován: ned 19. zář 2010 17:19:06
Poděkoval: 121
Poděkováno: 93-krát v 63 příspěvcích

Re: Marta Jansen

Příspěvekod Monika » pát 24. led 2014 9:22:59

Marta v té citaci odpovídá na otázky jednoho z mnoha těch, které inspiruje :)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 1132
Registrován: čtv 05. lis 2009 22:14:16
Poděkoval: 553
Poděkováno: 368-krát v 288 příspěvcích


Zpět na Inspirativní osobnosti

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků

cron