Pocit viny

O tom, co vás zajímá, co vám není jasné, kde máte pochybnosti, a o vašich zkušenostech se zákonem přitažlivosti....

Re: Pocit viny

Příspěvekod Ladislav » stř 22. úno 2012 15:58:03

...možná že bych věděl, ale nevím jestli to je na toto fórum. Očividně nepomáhá (pokud nejsi masochista - sorry) "vypsat" se z toho. Aby sis mohla odpustit a přijmout tuto situaci potřebuješ zřejmě něco jiného..., z toho co píšeš mám za to, že jsi něco podobného už prožila - proč asi? Píšeš, že hledáš Zdroj, že věříš, spoléháš se na Tarot..., čemu, nebo spíš KOMU vlastně věříš??? Věříš v sebe? Věříš, že ty jediná máš tu MOC změnit svůj pohled na svět (nebo vnímání světa)? Začni hledat uvnitř sebe, anebo stále můžeš někoho volat (přitahovat si...), kdo tě provede životem..., stále dokola...
Uživatelský avatar
Ladislav
 
Příspěvky: 179
Registrován: čtv 06. kvě 2010 9:57:30
Bydliště: Ústí nad Labem
Poděkoval: 136
Poděkováno: 86-krát v 54 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Ladislav za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 22. úno 2012 20:10:31

Ladislav píše:...možná že bych věděl, ale nevím jestli to je na toto fórum. Očividně nepomáhá (pokud nejsi masochista - sorry) "vypsat" se z toho. Aby sis mohla odpustit a přijmout tuto situaci potřebuješ zřejmě něco jiného..., z toho co píšeš mám za to, že jsi něco podobného už prožila - proč asi? Píšeš, že hledáš Zdroj, že věříš, spoléháš se na Tarot..., čemu, nebo spíš KOMU vlastně věříš??? Věříš v sebe? Věříš, že ty jediná máš tu MOC změnit svůj pohled na svět (nebo vnímání světa)? Začni hledat uvnitř sebe, anebo stále můžeš někoho volat (přitahovat si...), kdo tě provede životem..., stále dokola...

Hej,prezila som situaciu-smr blizkeho cloveka - davno.Tarot-bolo skusanie-davno, tak ako astrologia,numerologia...a pre mna je to oki, hladanie je oki a vela som sa dozvedela, naucila, pochopila a som tomu rada, som na to hrda.Nie je tarot ako tarot :no: Hladam Zdroj - pretoze mi teraz chyba a to kazdy pocituje inak.Verim, ze mam tu moc zmenit pohlad, aj som zmenila - na cas....a keby som mala odpovedat inemu cloveku v jeho konkretnej situacii, mozno by som odpovedala podobne ako Ty. Fakt je, ze len ja viem, co citim a Ty vies, co citis a kazdy vie, co citi.Masochista nie som, aspon o tom neviem, ja skor zacinam mat strach, uplne sobecky strach, ze sa nebudem moct tesit, pretoze tam nastane nejaky skrat zrazu a domov prichadzam s revom, hoci z domu vychadzam v pohode.A strach paralyzuje. Aspon mna.
Nikdy sa nechcem nechat previest zivotom niekym inym. Chcela som znova nakopnut v tejto situacii a previest touto situaciou.
Preco? Napr. preto, ze znami s hafikmi sa ma boja spytat / aj ja som sa bala, ked zmizol z dohladu nejaky hafo spytat sa, ako sa im dari..../ a ked sa spytam tych, co tym uz presli davnejsie, tak mi rovno povedia,nech si pytam tabletky od lekara, ze inak to nevedeli prejst a slzia aj po dvoch rokoch. Dalsi, ktori psa nemali, nepochopia a to je normalne. Ini ani nepochopia, naco hledat uvnitr sebe. Psycholog? Nenadarmo musi prejst rozpitvanim seba sameho s inym psychologom, pretoze teoria je v podstate lahka, pokial sa Ta bytostne netyka.
A tak som to hodila sem a ano, volam cloveka, mozno dalsiu situaciu, nieco....pretoze som sa ocitla presne tu.S tuzbou po slobode a pocitom viny a boli ma to.
V podstate je mi jasne, ze toto ma malo nakopnut.
A to vypisanie sa mi pomohlo.....ze vypisat sa a zahodit to, to som uz skusala ;)
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » stř 22. úno 2012 21:00:54

Napr. uz som nateraz nasla a konecne som sa aj vychechtala :lol: : Strasne zlata diskusia :andilek1:
citujem :
Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme
od rosada » čtv 22. zář 2011 8:04:38

PánBů píše:
Je to vlastně skvělej pocit když někdo ode mě odchází s pocitem že si skvěle pokecal či jsem mu dokonce pomohl při řešení problému a já vůbec nevim o čem jsme mluvili. Podle mě to tak je správně. Spokojenost je vzájemná takže zákon přitažlivosti funguje.


Já to mám teď takhle:
já vnímám úplně všechno. Např: před pár dny jsem se dohadovala o zvýšení úvazku v práci. můj přímý šéf a jeho šéf na to mají různý názor. Tak jsem to nadnesla u oběda, když tam byli oba. A pak jsem jen pozorovala, jak se ti dva přou a jak já hájím svou užitečnost pro firmu a ve skutečnosti mi bylo úplně jedno, jak to dopadne, bylo to legrační. Vlastně je teď všechno, tak nějak legrační, když to všechno vidím , hlavně, když se začnou rojit myšlenky, to je k popukání.
Příklad mého vnitřního hovoru:
- Není tohle taky SATORI?
- Ne, to rozhodně není. To pravé SATORI jsi zažila jen jednou. Je se ještě snaž.
- Ale já už se nechci snažit
- jsi lenoch
- ne ne, vše už je jak má být
- tak proč nezažíváš SATORI, prázdno...
- já nemusím já už všechno vidím (hláskem z kofola reklamy)...
- ty máš ten blázinec jistej
- tak se radši na SATORI vykašlem,ju
- SATORI je důležité
- není
- je
- to je děs, tolik myšlenek, doufám, že to někdy přestane
- nepřestane, nemáš šanci


Toto je jen jedna z mnoha cest *

rosada
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Re: Pocit viny

Příspěvekod vostalpetr » čtv 23. úno 2012 19:49:43

Re: Když chceme být tam kde nejsme a nechceme být tam kde jsme


:D :D :D

No já to mám taky taknějak podobně jako Rosada,


ale z toho nadpisu je perfektně vidět, o co jde,
jde o prostor,
tedy o to, že náš prostor je zúžený ztotožněním s osobou,
a proto taky vcelku logicky chceme být i tam, kde nejsme

A jsem opět u dzogčhenu,
a u nekonečnýho prostoru (vědomí)

tam prostě tyhle problémy spekulativní mysli přirozeně odpadnou,
není totiž kam jít, protože jsme všude,
a máme všechno
Uživatelský avatar
vostalpetr
 
Příspěvky: 5259
Registrován: úte 20. led 2009 13:57:12
Poděkoval: 98
Poděkováno: 666-krát v 510 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli vostalpetr za tento příspěvek:
destiny

Re: Pocit viny

Příspěvekod Petr » ned 26. úno 2012 21:39:20

Ahoj Destiny,
neustale se ti aktivuji tu kladne a hned i zaporne emocni reakce k te veci. V tom pripade bych zkusil zabyvat se necim uplne jinym, tam se zastabilizovat a casem se k tomu treba vratit a podivat se na to nove, z toho noveho stabilnejsiho mista. Delej co te bavi, co jsi chtela delat, delej co te laka... smrt hafa tak jak se udala, muze byt jen vstupenkou na cestu k sobe, kde se sama najdes a to by urcite chtel i hafo a mozna to bylo tim nejvetsim smyslem toho vseho.. :) Kazda situace lze vyuzit pozitivne a konstruktivne. Ze jsi na spravne ceste vzdy ucitis dle energie jakou z toho mas :). Vsechno bude dobre a lepsi. ;)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Petr za tento příspěvek:
destiny, Sluníčko

Re: Pocit viny

Příspěvekod destiny » úte 28. úno 2012 1:54:59

Skusam,dakujem :thanx: . Aj Sara upratovala , ked jej mamu bolela hlava a Sara z toho mala balvan na zaludku. :| Zaujal ma tento nizsie copy prispevok, ako tak precitavam stranku.Chytila som sa toho,ze moje presvedcenie/bez odporu/je, ze Luckinka uz nic neboli. Nesouladne je - mna to boli, chyba mi, ako som mu to mohla spravit, mozno bola sanca, mozno ...atd.
Hladala som suladne.1. Luckinka nic neboli.2. Som rada,ze ho nic neboli.
1.Lucinka nic neboli. 2. Zbavila som ho bolesti - hm, to este nie je ono.
Ale" 1. Luckinka nic neboli.2. Som rada,ze ho nic neboli. "su obe presvedcenia, aktualne myslienky, sulad.

Pocit viny navonok ustupil, presvedcila som samu seba, aspon myslim,ze zbavit ho bolesti pri "pokrocilej a nevyliecitelnej" chorobe , kde bola pre mna hlavnym ukazovatelom strata chuti do jedla, bolo vhodne /asi aj dobre,ale to sa mi tazko zatial pise/.
Nie som si ale ista, pretoze sa mi skutocne zacali vynarat otazky ohladom mojej vlastnej hodnoty=pocit, nezasluzim si,co som uz spominala vlastne.
Tiez som natrafila na prispevok ohladom odsudenych na smrt,ako Abraham odpovedal, ze keby sme vedeli, ake je to super, tak by sme tresty smrti nemali, nedavali by sme ich tym zlocincom... /vseobecne a necitujem/.A pritom sa mi automaticky vynorila otazka, naco tu som, ked tam je tak super, vidia vsetko krasne a ocami Zdroja a ja tu mam prezivat kontrasty a tvorit :donknow: :roll:
A este, aj oni sa delia do akychsi "rodin", skupin, podla vibracii...ale to som potom pochopila, ze tie ich vibracie su mini rozdielne /?/ A vlastne tato skupina Abraham, z nich sa sem nikto nechysta? :netusim: Ale to je asi na ine vlakno.
No, tak som sa zanalyzovala, uprimne povedane, dala by som to tak na hnev obrateny voci sebe=depka, co neni buhvico. :no: Tak podme o krok vyssie - ja tie knihy jednoducho zeriem :Studuji: a verim im a vedia ma dostat vyssie=k lepsim pocitom ich citanim. Vcera sa mi podarili dokonca 2 kolecka a drzala som sa fajn, kym som nenarazila na fotky hafa.Kedze ale viem, ze sa netreba zlaknut pri "padoch",ale sa co najrychlejsie pozviechat/pritom nie nutene/, tak sa za to neodsudzujem.
:idea2: ...a vlastne je to fajn, pretoze uz navzdy VIEM, ze dlhodobe neg.pocity neznamenaju pre moju buducnost nic dobre.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Citacia:

od Petr » pon 06. zář 2010 21:45:59

Stres i rezistence mají společné jmenovatele:
Dvě (a více) nesouladné přesvědčení, kterým věříme, a kterým aktuálně věnujeme pozornost, kterým aktuáně dáváme důvěru v jejich naplnění.

Příklad se stresem, třeba časovým.. tam se setkávají dvě přesvědčení, nebo i myšlenky, které tlačí proti sobě. První je - mám tolik a tolik práce a potřebuji na to x času. A druhé je, mám pouze méně než x času. ( hodilo by se tu ještě třetí - potřebuji to udělat v tom čase)

Názorně to vypadá jednoduše takto:
1. přesvědčení -------> <----------- 2. přesvědčení

Pokud bychom věřili, že máme k dispozici více jak x času tak by to vypadalo takto:
1. přesvědčení ------->
2. přesvědčení ----------->

Pokud bychom věřili, že nám to nakonec zabere méně času, nebo že na tom nezálěží, tak třeba zase takto:
1. přesvědčení <----------
2. přesvědčení <-------------

Byl by tam vždy soulad směrů toku energie a žádný stres, žádná negativní emoce.


S rezistencí mi to přijde podobné.. třeba když někdo dospěje k názoru, že by svět měl být takový, ale zároveň věří, že svět směřuje jinam. Nebo že by se člověk měl chovat tak a tak slušně, ale chová se velmi hrubě... Jsou to všechno protichůdné energie. Pokud budu věřit, že by se člověk měl chovat hrubě a pozoruji člověka, který se tak chová, tak jsem v souladu s tímto mým systémem víry a budu spokojený a vice versa.

Takže pokud cítíme napětí, rezistenci nebo stres, tak je tam většinou systém víry a přesvědčení, který tlačí proti sobě. Případně jsou to aktuální myšlenky, které tlačí proti sobě. Vždy jim ale musíme věřit, jinak bychom neměli aktivní ty pocity. Velmi často jedna z těch myšlenek je vnímání aktuální reality okolo nás (a té samozřejmě věříme už tak automaticky, pokud bychom jí něvěřili, těžko by měla sílu nás znepokojit).
Uživatelský avatar
destiny
 
Příspěvky: 24
Registrován: ned 05. úno 2012 21:31:06
Bydliště: Bratislava
Poděkoval: 77
Poděkováno: 6-krát v 5 příspěvcích

Předchozí

Zpět na Diskuze k Abrahamovi a zákonu přitažlivosti

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník