A nikdy - pozitivním přístupem to neoblbneš.
Proto je lepší to obrátit,
a prohlásit,
že VŠECHNO JE NA HOVNO,
neboli jak říkal Šalamoun, že všechno je jen honička za větrem
Svým způsobem je to rezignace na jakékoli naše hodnocení situace,
pouštíme tak naše představy o štěstí či neštěstí,
a v této rezignaci či lhostejnosti se pak postupně začne objevovat BEZPŘÍČINNÁ RADOSTIVOST
PS.
Samozřejmě všechno je dobré říká vlastně to samé,
podstatné je ovšem slovo VŠECHNO,
NEBOT TÍM SE VŠE SJEDNOCUJE,
A PŘESTÁVÁME HODNOTIT..
Cílem pak je být neutrálním neosobním pozorovatelem světa,
který spočívá v klidném blaženém stavu,
podoben prostoru,
který také umožnuje všechny děje aniž by jimi byl nějak dotčen či ovlivněn,
či je sám nějak ovlivnoval
(to už možná píšu něco, o čem se tady příliš asi nehovoří,
nebot tato úroven je již víceméně neosobní....)