Ohýbání pravdy

[Alaja]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....

[Jana]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....

Po dalším zkoumání, je to ještě jasnější, proč v tom věčném a nekonečném žádný prostor nevidím. Ten je vidět dokud je tady dvojnost, dokud je tady někdo, kdo se dívá a něco, co je od něj odděleno, ale v tom, co je pořád stále stejně vědomé, jak v bdění, tak i ve spánku beze snů a dokonce i ve snech, neobsahuje žádnou takovou možnost.

Já jsem tou nekonečností a věčností. To, co můžu vidět, nejsem já, to je jen ten sen mysli. Projekce psychosomatiky. Při pohledu na to, kdo právě teď jsem, je tady jen prázdno. Prázdno plné blaha. To, co tady zůstává ve spánku beze snů, když zmizí mysl, neobsahuje nic, co by se na něco dívalo, co by něco poznávalo, je tady jen vědomí blažené existence. Je tady jen Boží přítomnost. Je tady jen to, kam se lidská duše vrací, když ztratí svůj obal, svou pouť inkarnacemi.

Aby se objevila individualita, která je jiná, než cokoliv jiného, musí se probudit mysl, když se probudí psychosomatika se svou projekcí, tak jako by tady byly rázem dvě reality. Svět mysli a vědomí srdce.

Přesně tak, jak to říká Mooji:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

A mohlo by to být popisované ještě dál:

Mysl je prostorem - Srdce je nekonečností.
Mysl je snem - Srdce je pravdou
Mysl je dvojností - Srdce je jednotou

Mysl je labyrintem světa a srdce je rájem, jak popisuje J.A.K.

Srdce je tou pohádkou z Tisíce a jedné noci, pohádkou, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.

Stále a stále si mír v srdci připomínej!!
Žij trvale s myšlenkou Já ve svém duchovním Srdci. Nic jiného si v Srdci nevytvářej kromě otázky:"Jak mohu pomoci?" Abys to vůbec dokázal, řiď se těmito základními pravidly:
1. Žij nepřipoután k ničemu na světě kromě Boha nebo Já! Jinak není možno dosáhnout osvobození.
2. Pusť se svého ega, hlavně jeho tužeb a vášní! Pak bude vše dokonalé.
3. Uvědom si, že myšlenky ani city nejsou tvým pravým Já. Jak příjdou, zase odcházejí. Tvé pravé Já vytrvává, neboť je věčné
4. Nezkoumej své myšlenky ani pocity, pak bude mysl klidná. Radost zůstane i nadále radostí a smutek smutkem, ale vše bude čiré a prosté.
5. Odhoď vše stranou a žij tak, jako bys nic nevěděl a kromě poznání ani nechtěl vědět. Pak bude vše čiré a prázdné.
6. Za žádnou cenu se nepřipoutávej k myšlení! Nech zmizet své názory a zmizí i problémy. Vyzkoušej to!
7. Žij v TEĎ!
8. Postav se naprosto indiferentně ke "chci" a "nechci"! Pak zmizí každý klam a většinou i bolest.
9. Pamatuj, že vše, co má jméno a tvar, je jen a jedině prázdno! Nemysli příliš na své chyby a hříchy. To všechno jsou objekty jako všechny myšlenky. Ty se ztotožňuj s átmanem, jenž není objektem, neboť jsi to ty sám. Chce to jen trochu odvahy a přenesení pozornosti na mír v pozadí mysli. Pozornost na pozornost! Ta nesmí jít ven, jak to obvykle dělá, ale do sebe. Není to akce pomalá, ale okamžitá. Člověk se nezabývá hříchy ani ctnostmi, ale náhle poznává Já, nebo aspoň jeho emanaci. Při tomto obratu vždycky zasahuje milost. Je to rychlý posun vědomí z egoistických myšlenek na átmana. Na mír v srdci. Na to co je za myšlenkami, za egem. Pak žije člověk s mírem v srdci, mírem srdce.
Nemysli na to, co jsi měl dělat nebo neměl dělat, ale žij s mírem v srdci. Je to prudký revoluční obrat v jogínově cestě. Není to egoistické snažení, ale náhlé upření pozornosti na cíl. Je to skok. Je to ztotožnění s vlastní identitou, udržení se v ní až do osvobození.

Tomáš, Eduard: 108 meditací. Praha 1996, str. 11

[Alaja]

Dnes už je možné i vysvětlit, proč v té Boží přítomnosti žádný prostor nevnímám.

Není v ní žádný vnímající.

Sice to zní krásně a dokonale, ale je to bohužel jen obrovský omyl. ....velikánské ohnutí pravdy ....

Po dalším zkoumání, je to ještě jasnější, proč v tom věčném a nekonečném žádný prostor nevidím. Ten je vidět dokud je tady dvojnost, dokud je tady někdo, kdo se dívá a něco, co je od něj odděleno, ale v tom, co je pořád stále stejně vědomé, jak v bdění, tak i ve spánku beze snů a dokonce i ve snech, neobsahuje žádnou takovou možnost.

Já jsem tou nekonečností a věčností. To, co můžu vidět, nejsem já, to je jen ten sen mysli. Projekce psychosomatiky. Při pohledu na to, kdo právě teď jsem, je tady jen prázdno. Prázdno plné blaha. To, co tady zůstává ve spánku beze snů, když zmizí mysl, neobsahuje nic, co by se na něco dívalo, co by něco poznávalo, je tady jen vědomí blažené existence. Je tady jen Boží přítomnost. Je tady jen to, kam se lidská duše vrací, když ztratí svůj obal, svou pouť inkarnacemi.

Aby se objevila individualita, která je jiná, než cokoliv jiného, musí se probudit mysl, když se probudí psychosomatika se svou projekcí, tak jako by tady byly rázem dvě reality. Svět mysli a vědomí srdce.

Přesně tak, jak to říká Mooji:

Mysl je hmotou – Srdce je podstatou.
Mysl je formou – Srdce je bez formy.
Mysl je časem – Srdce je věčností.

A mohlo by to být popisované ještě dál:

Mysl je prostorem - Srdce je nekonečností.
Mysl je snem - Srdce je pravdou
Mysl je dvojností - Srdce je jednotou

Mysl je labyrintem světa a srdce je rájem, jak popisuje J.A.K.

Srdce je tou pohádkou z Tisíce a jedné noci, pohádkou, kterou můžete, přátelé, zažít sami, sami se sebou.

Stále a stále si mír v srdci připomínej!!
Žij trvale s myšlenkou Já ve svém duchovním Srdci. Nic jiného si v Srdci nevytvářej kromě otázky:"Jak mohu pomoci?" Abys to vůbec dokázal, řiď se těmito základními pravidly:
1. Žij nepřipoután k ničemu na světě kromě Boha nebo Já! Jinak není možno dosáhnout osvobození.
2. Pusť se svého ega, hlavně jeho tužeb a vášní! Pak bude vše dokonalé.
3. Uvědom si, že myšlenky ani city nejsou tvým pravým Já. Jak příjdou, zase odcházejí. Tvé pravé Já vytrvává, neboť je věčné
4. Nezkoumej své myšlenky ani pocity, pak bude mysl klidná. Radost zůstane i nadále radostí a smutek smutkem, ale vše bude čiré a prosté.
5. Odhoď vše stranou a žij tak, jako bys nic nevěděl a kromě poznání ani nechtěl vědět. Pak bude vše čiré a prázdné.
6. Za žádnou cenu se nepřipoutávej k myšlení! Nech zmizet své názory a zmizí i problémy. Vyzkoušej to!
7. Žij v TEĎ!
8. Postav se naprosto indiferentně ke "chci" a "nechci"! Pak zmizí každý klam a většinou i bolest.
9. Pamatuj, že vše, co má jméno a tvar, je jen a jedině prázdno! Nemysli příliš na své chyby a hříchy. To všechno jsou objekty jako všechny myšlenky. Ty se ztotožňuj s átmanem, jenž není objektem, neboť jsi to ty sám. Chce to jen trochu odvahy a přenesení pozornosti na mír v pozadí mysli. Pozornost na pozornost! Ta nesmí jít ven, jak to obvykle dělá, ale do sebe. Není to akce pomalá, ale okamžitá. Člověk se nezabývá hříchy ani ctnostmi, ale náhle poznává Já, nebo aspoň jeho emanaci. Při tomto obratu vždycky zasahuje milost. Je to rychlý posun vědomí z egoistických myšlenek na átmana. Na mír v srdci. Na to co je za myšlenkami, za egem. Pak žije člověk s mírem v srdci, mírem srdce.
Nemysli na to, co jsi měl dělat nebo neměl dělat, ale žij s mírem v srdci. Je to prudký revoluční obrat v jogínově cestě. Není to egoistické snažení, ale náhlé upření pozornosti na cíl. Je to skok. Je to ztotožnění s vlastní identitou, udržení se v ní až do osvobození.

Tomáš, Eduard: 108 meditací. Praha 1996, str. 11

Tvůj problém.....
Jen si vem třeba ty sysifovce, v čele s proslulým astronomem J.Grygarem,, co tvrdí, že něco jako telepatie nemůže existovat, protože u něho se ještě neprojevila, že ufouni jsou jen malé zelené postavičkyz komiksů s trumpetkou místo nosu protože mu dosud nepřistáli doma na dvorku......atd....tak se ty stejně stavíš k tomu problému s viděním světla Univerza (světla Krista, světla Víry, světla Slávy a pod.).
Bez posvícení světlem Univerza není holt žádné osvícení., i kdyby jsi se rozkrájela....

[Jana]

Tvůj problém.....

Opravdu vidíš nějaký problém?

Jen si vem třeba ty sysifovce, v čele s proslulým astronomem J.Grygarem,, co tvrdí, že něco jako telepatie nemůže existovat, protože u něho se ještě neprojevila, že ufouni jsou jen malé zelené postavičky z komiksů s trumpetkou místo nosu protože mu dosud nepřistáli doma na dvorku......atd....tak se ty stejně stavíš k tomu problému s viděním světla Univerza (světla Krista, světla Víry, světla Slávy a pod.).
Bez posvícení světlem Univerza není holt žádné osvícení., i kdyby jsi se rozkrájela....

Všichni jsme nebešťani, stejně jako Tví ufíci. Pro mě je hrubohmotné tělo stejnou realitou jako jemnohmotné.

Honzamova rohatá hlava a okřídlené tělo je pro mě stejnou realitou, jako jeho fyzické tělo.

To, co vzniklo, beru jako přechodnou záležitost s vědomím,že to zase zmizí a celkem to právě teď se mnou nic nedělá, nevytváří to žádné problémy. Mohou se objevovat reakce, které řeší to, co je radostí řešit a klid a neřešení toho, co řešení nepotřebuje.

A Světlo Krista, naše pravé Já, je to, co tady září na věky, je tím, co tady zůstává.

[Alaja]

Alaja píše:

Tvůj problém.....

Opravdu vidíš nějaký problém?

Ty ho opravdu nevidíš?

A Světlo Krista, naše pravé Já, je to, co tady září na věky, je tím, co tady zůstává.

Můžeme také poukázat na krásná slova Tomáše Akvinského: "Ubi amor, ibi oculus" (Kde je láska, tam je také oko). Opravdová láska nezaslepuje, ale dává vidět; teprve ona odhaluje v druhé osobě její věrohodnost a láskyhodnost. Podobně je tomu se světlem víry. Teprve ono nám dává poznat skutečnost v celé její výšce a hloubce. Kdo věří, ten vidí víc! (37)

http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty ... asper.html

[Jana]

Ty ho opravdu nevidíš?

Právě jsem viděla tři zdravotnické záchranáře, kteří se po noci probdělé setkali se záchranářem z denní služby a všem zářily tváře radostí ze setkání a v očích se jim zračila andělskost a láska, to nejspíš pro to peklo, do kterého jsou posíláni.

[armin]

Pravda není křivá, není třeba ji narovnávat.
Kdo se snaží pravdu "narovnávat", ...
Chudinka Jana tohle bohužel asi nikdy nepochopí.
Plete si pojem pravda s tím, co si myslí, že ve skutečnosti je.
Ve skutečnosti je to zkrátka chudinka, co by si ráda povídala, ráda by druhé přesvědčovala, jak je šťastná a pod.
Ani jí v tom nebrání, že tady na ty její "duchovní" kecy není nikdo zvědavý.
Naopak. Nejspíš má zkušenost, že když napíše nějakou pitomost, tak málo kdo odolá, aby na ni nezareagoval.

[Alaja]

Ty ho opravdu nevidíš?

Právě jsem viděla tři zdravotnické záchranáře, kteří se po noci probdělé setkali se záchranářem z denní služby a všem zářily tváře radostí ze setkání a v očích se jim zračila andělskost a láska, to nejspíš pro to peklo, do kterého jsou posíláni.

Jo, jo, záchrankáři, ať už jezdí sanitkou či létají vrtulníky, ať jsou to lékaři, řidiči či sestry, bývají opravdu skvělí kluci a holky, s pár set z nich jsem se už setkala....(i když, i mezi nimi se jednou za uherský rok může nějaká ta výjimka objevit, že áno).....

[Alaja]

Pravda není křivá, není třeba ji narovnávat.
Kdo se snaží pravdu "narovnávat", ...
Chudinka Jana tohle bohužel asi nikdy nepochopí.
Plete si pojem pravda s tím, co si myslí, že ve skutečnosti je.
Ve skutečnosti je to zkrátka chudinka, co by si ráda povídala, ráda by druhé přesvědčovala, jak je šťastná a pod.
Ani jí v tom nebrání, že tady na ty její "duchovní" kecy není nikdo zvědavý.
Naopak. Nejspíš má zkušenost, že když napíše nějakou pitomost, tak málo kdo odolá, aby na ni nezareagoval.

To víš, pečlivé rozkrývání cizích bludů je tak lákavé, však to také dobře znáš... My rozkrýváme ty Janiny bludy a Jana se zase snaží vnutit nám přesvědčení, že v bludech vězíme my a ne ona....a tak stále dokola.....

Včera jsem koukala na nějaký film v telce, o astronomech a vesmíru....a dozvěděla jsem se, že viditelné hmoty ve vesmíru jsou asi tak 4 % z jeho odhadované celkové hmotnosti (nebo co to vlastně měřili ). A galaxií že už znají tolik, že na každého člověka, ze 7 miliard na Zemi, by jich připadlo nejméně 30 kousků. No není to nádhera, to, že to viditelné je jen čtyřprocentní menšina?

[Jana]

K ohýbání pravdy většinou nedochází metodicky, jak je v dokumentu popisováno, ale většinou nevědomky a instinktivně.

Pravda není křivá, není třeba ji narovnávat.

To je docela dobrý posun v myšlení.

Stejný posun může poskytnout poznání, že tak jako iluzi lomu hmoty vytváří dvojnost prostředí, iluzi lomu pravdy vytváří dvojnost mysli, která Já dělí na ty, které je něco jiného, než já.

Kdo se snaží pravdu "narovnávat", ...
Chudinka Jana tohle bohužel asi nikdy nepochopí.
Plete si pojem pravda s tím, co si myslí, že ve skutečnosti je.
Ve skutečnosti je to zkrátka chudinka, co by si ráda povídala, ráda by druhé přesvědčovala, jak je šťastná a pod.
Ani jí v tom nebrání, že tady na ty její "duchovní" kecy není nikdo zvědavý.
Naopak. Nejspíš má zkušenost, že když napíše nějakou pitomost, tak málo kdo odolá, aby na ni nezareagoval.

V připoutanosti k iluzi dvojnosti, při pohledu skrz mysl, která "ví", že ten druhý je na rozdíl ode mě například chudák, ubohý, hloupý, zcela mizí možnost poznávat nepokřivenou pravdu o sobě samém, o jednotě všeho.

A přeci i za touhle myslí, skrz kterou se jeví lom iluze dvojnosti, jako pravdivý, existuje skutečnost, která pravdu nijak nepokřivuje:

skutečnost plná pokoje, radosti, harmonie, přijetí , pochopení a všeobjímající lásky.

[Alaja]

Nagabuddhi se dále ptá: „Co je nirvána, co je osvícení, co je duchovní svoboda?" A odpovídá: „Skutečné osvícení není nic jiného, než plné poznání podstaty našeho vlastního self." Když Nagabuddhi mluví o podstatě našeho self, má na mysli to, co buddhisté nazývají nejvyšším jasným světlem, nebo vnitřní zářivou podstatou mysli. Říká, že plná realizace toho je osvícením čili buddhovstvím.

http://www.praha.shambhala.info/index.php?id=3235

[Jana]

[Eva Nada]

než Život "zvítězí" nad mrtvolností (připosraností)...

... apropo, viděla jsi už tu Viridianu?

Hlásím, že stále ještě neviděla, ale našla jsem jeden film, který bych zase já tobě ráda nabídla:

Zmatená duše

Matthew Perry je na dně. Po neúspěšné léčbě skončil s psychiatrií a zjistil, že na nemocnou duši je láska ten nejlepší lék.
Pokud si pamatujete Mathhewa Perryho pouze jako Chandlera ze seriálu Přátelé, pak vás posmutnělá romantická konverzační komedie Zmatená duše režiséra Harrise Goldberga možná trochu překvapí. S nejvyšší pravděpodobností ale příjemně, protože právě v ní Perry prokazuje svoji naprostou hereckou univerzálnost a schopnost položit se do jakékoli dramatické úlohy. Jeho hrdina, Hudson Milbank, je úspěšným hollywoodským scenáristou, u něhož se nenápadně rozvinula závažná duševní porucha, která jako by mu vzala všechny emoce. Hudson proto obchází doktory a psychology, zkouší i vlastní šokovou terapii, ale nic nepomáhá. I jeho přítel a kolega spoluscenárista je ochoten udělat cokoli, ale nemá nejmenší šanci. A pak se najednou objeví Sára, kterou Hudson náhodou potká na pracovní schůzce. Že by láska byla tím pravým všelékem? Nic není jisté, ale zatím se to rýsuje slibně...

https://www.youtube.com/watch?v=39XeiSF8JKs&feature=youtu.be