Eckhart Tolle: Co potřebuje ego?

Eckhart Tolle: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Lída » stř 25. srp 2010 9:55:26

Jelikož se lidé stále víc ztotožňují se svou myslí, většina jejich vztahů není zakořeněna v bytí. Proto jsou partnerské vztahy plné konfliktů a problémů a stávají se zdrojem bolesti.

Jestliže partnerské vztahy posilují naši egoickou mysl a aktivují emoční tělo, jak tomu dnes ve skutečnosti je, proč před tímto faktem utíkáme, místo abychom jej přijali? Proč nespolupracujeme s realitou a raději se vyhýbáme partnerským vztahům, nebo hledáme fantóm ideálního partnera jako odpověď na své problémy, nebo jako prostředek k dosažení osobního naplnění?

S přijetím skutečnosti přichází určitý stupeň svobody. Když například víte, že váš vztah je disharmonický, do hry vstupuje nový faktor a disharmonie se změní.

Když zjistíte, že nejste klidní a vyrovnaní,
toto poznání kolem vás vytvoří klidný prostor, který obklopí váš neklid v láskyplném objetí a promění ho v pohodu.

Pokud jde o vnitřní proměnu, vy sami nemůžete nic dělat. Nemůžete změnit sebe a už vůbec nemůžete změnit svého partnera nebo kohokoli jiného. Při nejlepším můžete vytvořit prostor pro lásku a transformaci.

Takže kdykoli si všimnete, že váš vztah nefunguje a že vás i partnera dohání k „šílenství“, buďte rádi. Uvědomili jste si něco, co jste dosud nevěděli. A to je příležitost ke spáse.

V každém okamžiku si uvědomujte svůj vnitřní stav.
Když se hněváte, uvědomujte si svůj hněv. Když žárlíte, když máte chuť se hádat, když chcete mít za každou cenu pravdu, když vaše vnitřní dítě vyžaduje lásku a pozornost, uvědomujte si realitu toho okamžiku.

Váš vztah se změní v sádhanu neboli duchovní cvičení. Když si všimnete nevědomého chování svého partnera, uvědomujte si to, ale nereagujte.

Nevědomí a poznání nemohou dlouho koexistovat – ani když k poznání došel druhý a ne ten, kdo jedná nevědomě... Jakmile začnete reagovat na partnerovo nevědomí, sami začnete jednat nevědomě. Když si ale uvědomíte své reakce, nic není ztraceno.

Nikdy v minulosti nebyly partnerské vztahy tak konfliktní jako dnes. Jak jste si asi všimli, partnerské vztahy tu nejsou proto, aby vás udělaly šťastnými a naplněnými. Snažíte-li se dosáhnout spásy skrze partnerský vztah, budete znovu a znovu zklamáni. Když si ale uvědomíte, že smyslem partnerského vztahu je učinit vás vědomými a nikoli šťastnými, pak vám partnerský vztah přinese spásu a vy se ztotožníte s vyšším vědomím, které se chce narodit do tohoto světa.

Kolik lidí je potřeba k tomu, abyste ze svého života udělali duchovní cvičení? Nevšímejte si toho, že váš partner nechce spolupracovat. Zdraví – vědomí – může vstoupit do tohoto světa skrze vás. Chcete-li dosáhnout osvícení, nemusíte čekat, až se zbytek světa uzdraví. Čekali byste věčně.

Neobviňujte jeden druhého z nevědomosti. Jakmile se začnete hádat, ztotožňujete se s určitým mentálním postojem a obhajujete nejen postoj, ale také své ego, které vás ovládlo, aniž si to uvědomujete. Občas je vhodné upozornit partnera na některé aspekty jeho chování. Budete-li jednat dostatečně vědomě, můžete to udělat bez jakéhokoliv obviňování.

Když se váš partner chová nevědomě, neodsuzujte ho. Odsuzovat znamená ztotožňovat partnerovo nevědomé chování s tím, čím ve skutečnosti je, nebo na něho promítat své vlastní nevědomí.

Zdržet se soudů neznamená, že si neuvědomujete dysfunkčnost, když ji vidíte. Znamená to uvědomovat si, ale ani nereagovat, ani neodsuzovat. Buď se úplně osvobodíte od jakékoli reakce, nebo reagujete, ale zůstáváte prostorem, v němž je reakce sledována. Místo abyste bojovali proti temnotě, přinášíte světlo. Místo abyste reagovali na falešné představy, uvědomujete si je a díváte se skrze ně.

Nezaujaté pozorování vytváří prostor láskyplné přítomnosti, která dovoluje existovat všem věcem a všem lidem. Neexistuje větší katalyzátor pro transformaci. Budete-li to dělat, váš partner nemůže zůstat nevědomý…

Naučte se vyjadřovat, co cítíte, aniž přitom partnera obviňujete. Naučte se nezaujatě naslouchat.
Dejte partnerovi prostor, aby se mohl vyjádřit. Odsuzování a napadání – a všechno, co chrání a posiluje vaše ego, pak bude naprosto zbytečné. Nejdůležitější je dát prostor druhým i sobě…

Uvědomte si, že ego potřebuje problémy a „nepřátele“, aby mohlo posilovat pocit vlastní oddělenosti, na kterém závisí jeho totožnost. Mysl neosvíceného partnera bude hluboce nespokojená, protože jejím zafixovaným názorům nikdo neodporuje, což znamená, že se její názory oslabí a dokonce vznikne „nebezpečí“, že se úplně zhroutí, v důsledku čehož ego ztratí svoji totožnost.

Emoční tělo potřebuje hádky, dramata a konflikty, ale jeho potřeby teď nejsou uspokojovány.

Eckhart Tolle: Moc přítomného okamžiku - Pracovní kniha. Nakladatelství PRAGMA 2001
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Lída za tento příspěvek:
Jana, opcan

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Petr » stř 25. srp 2010 10:04:08

prosim prosim, muzete sem nekdo hodit, jak definuje Tolle ego? :give_flower:
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Lída » stř 25. srp 2010 10:23:37

O egu Tolle mluví třeba v knize Nová země:

Ego není jen nerozpoznaná mysl, hlas ve vaší hlavě, který předstírá, že je vámi, ale také nerozpoznané emoce – reakce těla na to, co hlas v hlavě říká.

celá ukázka:

Ego a emoční tělo
Podstatná část mentální činnosti většiny lidí probíhá nedobrovolně, automaticky a opakuje se stále dokola. Jsou tu pouze jakési bezúčelné mentální statické výboje. Upřímně řečeno, nemyslíte vy, myšlení se odehrává ve vás. Tvrzení „já myslím“ v sobě zahrnuje vlastní vůle a volbu. Naznačuje, že máte věc pod kontrolou a že se jí zabýváte dobrovolně. U většiny lidí tomu tak však není. „Já myslím“ je stejně scestné tvrzení jako „já trávím“ nebo „já cirkuluji krev.“ Trávení i cirkulace probíhají samovolně, a stejně tak i myšlení.

Hlas ve vaší hlavě si žije svým vlastním životem. Většina lidí je svému hlasu vydána na milost, jejich myšlenky je ovládají – jsou ovládáni svou myslí. A protože je mysl podmíněna minulostí, jsou nuceni znovu a znovu minulost opakovat. Na Východě se pro tento zákon používá slovo karma. Pokud se se svou myslí ztotožňujete, tak si to samozřejmě vůbec neuvědomujete. Pokud jste si to už uvědomili, mysl vás už nikdy nebude zcela ovládat, protože k tomu je potřeba, abyste si ji pletli se svou identitou, s tím, kdo jste.

Lidstvo se za posledních několik tisíc let stalo myslí přímo posedlé, takže lidé už vůbec nerozlišují mezi ovládající entitou a „svým já“. A právě díky naprostému ztotožnění s myslí vzniklo falešné já – ego. Síla ega závisí na tom, do jaké míry se vy- vaše vědomí – ztotožňuje s myslí a myšlenkami. Myšlení je přitom jen nepatrnou částí komplexnosti vědomí, nepatrnou částí vaší celistvosti.

Míra ztotožnění s myslí je u každého člověka jiná. Někteří lidé si od ní občas rádi odpočinou, třeba jen na chvíli, a klid a radost a živost, jež v takových chvílích zažívají, činí jejich život smysluplným. Nebo mohou zažívat chvíle plné tvořivosti, lásky a sounáležitosti. Někteří jsou však v pasti ega chyceni trvale. Cítí se odcizení – sami sobě, ostatním, vlastně celému světu. Když se na ně pozorně zadíváte, uvidíte, že mají tvář ztuhlou napětím nebo dokonce zamračený výraz a nepřítomně zírají před sebe. Většinu jejich pozornosti pohlcuje myšlení, takže se na vás ani pozorně nedívají, ani vás pozorně neposlouchají. Nejsou přítomní v dané situaci, jejich pozornost buď neustále odbíhá do budoucnosti, nebo do minulosti. Ty však existují pouze v jejich mysli, ve formě myšlenek. Nebo se s vámi pokusí navázat kontakt pomocí nějaké role, v tom případě také nejsou sami sebou. Většina lidí neví, kdo jsou, a někteří o tom nemají ani ponětí. Odcizili se sami sobě do té míry, že téměř každý považuje jejich chování za přetvářku, kromě těch, co jsou na tom stejně jako oni – těch, co vůbec netuší, kdo jsou.

Být odcizený sám sobě znamená, že se v žádné situaci, na žádném místě, s žádným člověkem, dokonce ani se sebou necítí dobře. Stále něco „hledáte“, ale nemůžete to najít.

JAK VZNIKAJÍ EMOCE
Kromě myšlení existuje ještě jedna dimenze ega: emoce. Ty jsou s myšlenkami úzce spojené. Není to ale tak, že by všechny myšlenky a emoce byly podníceny egem. Změní se v egoické až tehdy, když se s nimi ztotožníte a ony vás ovládnou, jinými slovy když se stanou vaším „já“.

Vaše tělo, stejně jako tělo každé životní formy, má svou vlastní inteligenci. Tato inteligence reaguje na to, co říká vaše mysl, reaguje na vaše myšlenky. Inteligence těla je ve spojení s univerzální inteligencí, je její neoddělitelnou součástí a je jednou z jejích nesčetných manifestací. Díky ní drží atomy a molekuly každého organismu pohromadě. Je to řídící postup všech orgánů v těle, přeměny kyslíku a potravy na energii, tepu srdce a krevního oběhu, imunitního systému, jež chrání tělo před vetřelci, převodu vjemů do nervových impulzů a jejich přenosu do mozku, kde jsou dekódovány a přetvořeny do srozumitelných vnitřních obrazů vnější reality. Všechny tyto funkce a mnoho dalších je dokonale řízeno vnitřní inteligencí těla. Své tělo neřídíte vy, ale jeho vlastní inteligence, jež je také zodpovědná za jeho reakce na okolí.

To platí pro všechny životní formy. Všechny mají stejnou inteligenci, s jejíž pomocí se vyvinuly rostliny a z nich později květiny – květiny, které ráno rozvíjejí své okvětní plátky vstříc slunečním paprskům a večer je zase zavírají. Vše obsahuje stejnou inteligenci, což se projevuje jako Gaia, komplexní organismus planety Země.

Tato inteligence umožňuje instinktivní reakce organismu na nebezpečí a u zvířat vyvolává reakce podobné lidským emocím: strach, zlobu, radost nebo slast. Instinktivní reakce lze považovat za primitivní předchůdce emocí. Lidé dodnes v některých situacích reagují instinktivně, stejně jako zvířata. Tváří v tvář nebezpečí, když se dostanete do ohrožení života, vám začne rychleji bít srdce, svaly se napnou a dýchání zrychlí – tělo se připraví na „boj nebo útěk.“ Prvotní strach. Zahnaní do kouta v sobě objevíte takovou sílu, jako jste nikdy předtím nezažili. Prvotní hněv. Tyto instinktivní reakce, jež můžete velmi snadno zaměnit za emoce, jimi v pravém slova smyslu nejsou. Základní rozdíl mezi instinktivní reakcí a emocí je ten, že instinktivní reakce je okamžitá reakce na vnější situaci, kdežto emoce je reakcí těla na myšlenku.

Emoce někdy také může být nepřímou reakcí na aktuální situaci nebo událost, vždy je však reakcí na mentální interpretaci dané události, na její mentální obraz vytvořený myslí, ovlivněný mentálními koncepty dobra a zla, oblíbeného a neoblíbeného, „já“ a „moje“. Když vám například někdo řekne, že někomu cizímu ukradli auto, pravděpodobně to ve vás nevzbudí žádné emoce. Když se ale dozvíte, že ukradli vaše auto, nejspíš vás tí naštve a rozčílí. Je až neuvěřitelné, kolik emocí dokáže vzbudit mentální pojem „mé“.

I když je lidské tělo velmi inteligentní, nedokáže rozlišit mezi myšlenkou a skutečnou, aktuální situací. Reaguje na každou myšlenku, jako by to byla realita. Neví, že je to jen myšlenka. Tělo si ustrašenou myšlenku plnou obav vyloží jako „jsem v nebezpečí“ a adekvátně na ni zareaguje, přestože budete zrovna ležet ve vyhřáté, pohodlné posteli. Srdce se vám rozbuší, svaly napnou a dýchání výrazně zrychlí. Během takové reakce se v těle vybudí velké množství energie, která nemá šanci smysluplně se vybít, protože vnímané nebezpečí je jen iluze. Část jí dokonce v mysli vyvolá další úzkostné myšlenky. Zbytek naruší harmonické funkce těla a stane se pro tělo jedem.

EMOCE A EGO
Ego není jen nerozpoznaná mysl, hlas ve vaší hlavě, který předstírá, že je vámi, ale také nerozpoznané emoce – reakce těla na to, co hlas v hlavě říká...

Hlas ve vaší hlavě vám vypráví příběh, kterému zcela uvěříte a na nějž reagujete. Vaší reakcí jsou různé emoce. Ty dodávají sílu myšlenkám, jež vyvolávají další a další emoce. Vzniká tak začarovaný kruh nekontrolovaných myšlenek a emocí – emotivní myšlení a vytváření příběhů.

Emoční složka je u každého člověka jinak velká. Myšlenky probouzející silné emoce mohou někdy přijít tak rychle, že je mysl stěží stihne „vyslovit“ a tělo už na ně reaguje. Tyto myšlenky jsou preverbální – jsou to nevyslovené, nevědomé domněnky. Mají svůj původ v osobní minulosti každého člověka, převážně v raném dětství. Lidé, jejichž první vztahy – s rodiči nebo sourozenci – nebyly podporující a naplněné důvěrou, mohou mít jako nevědomou domněnku zafixované „lidem se nedá věřit“. Časté jsou také následující domněnky: „Nikdo mě nemá rád, nikdo mě neuznává. Život je boj. Nikdy nebudu mít dost peněz. Život se s člověkem nemazlí. Nezasloužím si víc. Nezasloužím si lásku.“ Podvědomé soudy vyvolávají v těle emoce, které zase podněcují další myšlenky a/nebo okamžitou reakci. Tím vytvářejí vaši osobní realitu.

Hlas ega neustále narušuje přirozené fungování těla – jeho zdraví. Téměř každý člověk žije pod neustálým tlakem, ne proto, že by byl ohrožován vnějšími faktory, ale kvůli své mysli. Tělo podléhá egu a všem jeho nefunkčním myšlenkovým vzorcům. Proud negativních emocí proto vždy provází nepřetržitý proud nutkavých myšlenek.

Co to je negativní emoce? Emoce, jež otravuje tělo a narušuje jeho rovnováhu. Strach, úzkost, hněv, zášť, smutek, nenávist, žárlivost nebo závist – všechny tyto emoce narušují přirozený tok energie v těle, mají nepříznivý vliv na srdce, imunitní systém, trávení, tvorbu hormonů a mnoho dalších tělesných funkcí. Dokonce i klasické medicína, přestože ví jen velmi málo o tom, jak funguje ego, přiznává, že existuje úzká souvislost mezi negativními emocemi a somatickými nemocemi. Škodlivými emocemi můžete nakazit i lidi kolem sebe a nepřímo – řetězovou reakcí – i mnoho dalších. Souhrnným názvem všech negativních emocí je nešťastnost.

Mají pozitivní emoce na lidský organismus naopak blahodárné účinky? Posilují imunitní systém, léčí a osvěžují tělo? Ano, ale musíme rozlišovat mezi pozitivními emocemi vytvářenými egem a pozitivními pocity, jež pocházejí z hloubky přirozeného spojení s Bytím.

Pozitivní emoce vytvářené egem s sebou nesou i svůj opak, v nějž se nakonec vždy změní. Dám vám několik příkladů: to, co ego nazývá láskou, je snaha přivlastnit si toho druhého, závislost a lpění, jež se mohou během vteřiny změnit v nenávist. Očekávání, spojené s budoucí událostí, což je jen důsledkem toho, že ego přeceňuje budoucnost, se pak velmi snadno změní ve svůj opak – zklamání, když proběhlá událost nesplní vaše naděje. Jeden den můžete být šťastní díky chvále a uznání, druhý den zase deprimovaní, protože si vás někdo dovolí kritizovat nebo ignorovat. Radost z divokého večírku se druhý den změní v kocovinu. Dobré neexistuje bez špatného, po vrcholu vždy následuje pád.

Emoce vytvářené egem vznikají následkem ztotožnění s vnějšími faktory, jež jsou samozřejmě nestálé a každou chvíli se mohou změnit. Hluboké city nejsou ve skutečnosti emocemi, ale stavem bytí. Emoce existují jen ve světě protikladů. Stav bytí nemá žádné protiklady, ale může zůstat skrytý, zastřený emocemi.

(pokračování)
Naposledy upravil Lída dne stř 25. srp 2010 10:25:03, celkově upraveno 1
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Lída za tento příspěvek:
opcan

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Petr » stř 25. srp 2010 10:24:45

dekuji a prosim jeste jednou, neslo by to nejak v superzkratce? :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Lída » stř 25. srp 2010 10:29:17

(pokračování)

Protože lidé obecně mají tendenci znovu a znovu prožívat staré emoce, téměř každý si ve svém emočním poli nese nahromaděnou bolest z minulosti, jež tvoří jeho „emoční tělo.“

Kdykoliv můžete přestat hromadit a opakovaně prožívat staré emoce – upustit od mentálního lpění na minulosti, ať se něco stalo včera, nebo před třiceti lety... Můžete svou pozornost zaměřit na dokonalý přítomný okamžik a stát se Přítomností. Jen tak se osvobodíte od myšlenek a emocí.

Nic z minulosti vám nemůže zabránit v plném prožívání přítomného okamžiku, a když tu moc nemá minulost, tak kdo potom?

Každá negativní emoce, k níž se ve chvíli, kdy se objeví, nepostavíte čelem a kterou si plně neuvědomíte, ve vás zůstane, nezmizí. Vždy ve vás zanechá alespoň stín bolesti.

Zvláště děti pociťují negativní emoce jako nesnesitelné a mají tendenci je v sobě potlačovat. Pokud s nimi není žádný uvědomělý dospělý, který by je láskyplně vedl k okamžitému, vědomému prožívání jejich emocí, vlastně ani nemají jinou možnost, než je potlačit. Bohužel obranný mechanismus, který si takto vytvoří. Budou většinou používat celý život. Vzniklé emoce v nich zůstanou v nevědomé formě a budou se nepřímo projevovat na příklad jako úzkost, vztek, sklony k násilí, psychická labilita nebo dokonce jako somatická choroba...

Zbytky bolestí po silných negativních emocích, jimž jste tehdy nebyli schopní čelit, zpracovat je a vypustit, vytvořily energetické pole prostupující každou buňku vašeho těla. Netvoří ho pouze bolístky z dětství, ale i nepříjemné zážitky z období dospívání a dospělosti, které má na svědomí vaše ego. Pokud svůj život žijete v iluzi falešného já, pak bude emocionální bolest vaším stálým společníkem.

Energetické tělo tvořené starými, neustále oživovanými emocemi, jež prostupuje skoro každého, budeme nazývat emočním tělem.

Emoční tělo nemá jen individuální povahu. Tvoří ho obrovské množství bolesti, kterou zakusili lidé během celé historie lidstva – historie plné ozbrojených konfliktů, drancování, znásilňování, mučení, otroctví a všemožného násilí. Tato bolest stále žije v kolektivní duši lidstva a dennodenně k ní přidáváme další a další, o čemž se můžete přesvědčit nejen v televizním zpravodajství, ale i v dramatech mezilidských vztahů ve vašem nejbližším okolí...

JAK SE EMOČNÍ TĚLO OBNOVUJE
Emoční tělo je částečně autonomní forma energie žijící uvnitř lidského těla – je to entita stvořená z emocí. Má svou vlastní, i když primitivní inteligenci, podobnou té, kterou najdeme u mazaného zvířete. Jejím hlavním zájmem je přežít. Stejně jako všechny ostatní životní formy i ona potřebuje pravidelný přísun „potravy“ – získat novou energii podobné kvality – takovou, která vibruje stejnou frekvencí. Jako potrava pro emoční tělo dobře slouží například emocionálně bolestivé zážitky. To velmi dobře prospívá díky negativnímu myšlení a dramatům v mezilidských vztazích. Emoční tělo představuje závislost na nešťastnosti.

Bude vás asi šokovat, když si uvědomíte, že v sobě máte něco, co pravidelně vyžaduje negativity a pocity nešťastnosti. U ostatních si toho všimnete mnohem snáz. Abyste tento jev rozpoznali i u sebe, musíte být daleko bdělejší a pozornější. Jakmile vás nešťastnost jednou ovládne, nejen že se jí nebudete chtít vzdát, ale budete se do ní snažit zatáhnout i ostatní, abyste se mohli přiživovat i na jejich negativních emocionálních reakcích...

Emoční tělo se začne ozývat, když dostane hlad, když se potřebuje nasytit. Nebo může být probuzeno určitou spouštěcí událostí. Vyhladovělé emoční tělo dokáže využít jako spouštěč i zdánlivě bezvýznamnou situaci – někdo vám něco řekne nebo udělá, nebo si stačí jen něco pomyslet...

Veškeré myšlenky jsou ve skutečnosti energií a vaše emoční tělo potřebuje energii k tomu, aby přežilo. Nestačí mu ale jakékoliv myšlenky. Nemusíte být bůhvíjak citliví, abyste vycítili, že pozitivní myšlenky mají úplně jiný náboj než ty negativní. Obojí vytvářejí mentální energii, ale každá má jinou frekvenci. Pozitivní myšlenky probouzející pocity štěstí jsou pro emoční tělo nestravitelné. Dokáže využít pouze energii negativních myšlenek, protože jen ty mají stejnou vibrační frekvenci...

Obvyklý mechanismus, kdy myšlenky vytvářejí emoce, funguje u emočního těla naopak, alespoň zpočátku. Pocity emočního těla rychle ovládnou vaši mysl a vy okamžitě začnete myslet negativně. Hlas vaší mysli začne vyprávět smutné, děsivé nebo rozhněvané příběhy – o vás, o vašem životě, o ostatních lidech, o minulosti, o budoucnosti, nebo i zcela smyšlené pohádky. Budete nadávat, obviňovat, stěžovat si a vymýšlet si. A vy se zcela ztotožníte s tím, co bude tvrdit, bezhlavě uvěříte všem jeho překrouceným tvrzením. V tu chvíli se stanete závislými na nešťastnosti.

Problém není v tom, že byste nebyli schopní zastavit nepřetržit proud negativních myšlenek, ale v tom, že nechcete. Vaše emoční tělo totiž v té chvíli žije skrze vás, předstírá, že je vámi, a bolest mu čilí potěšení. Hltá každou negativní myšlenku. Dalo by se říci, že hlas ve vaší hlavě je většinou hlasem vašeho emočního těla. Ovládlo váš vnitřní dialog. Emoční tělo tak společně s myslí vytvořily začarovaný kruh – každá negativní myšlenka posiluje emoční tělo, a to zase podněcuje další a další myšlenky. Po nějaké době, hodinách nebo dnech, se nasytí, „usne“ a vyčerpaný organismus, který je teď mnohem náchylnější k onemocnění, nechá na pokoji. Jestli vás napadá podobnost s duševním parazitem, máte pravdu. Emoční tělo je vlastně druhem duševního parazita...

Emoční tělo a ego jsou blízcí příbuzní. Potřebují jeden druhého. Každá spouštěcí událost nebo situace je pak vnímána a hodnocena přes clonu silného, emocionálního ega, které zcela překroutí její význam. Na přítomnost se pak díváte očima bolestných emocí minulosti. Jinými slovy to, co vidíte a zažíváte, není v dané situaci, ale ve vás. V některých případech může být příčina i v dané situaci, ale vy ji svými emocemi neúměrně nafouknete, protože to je to, co emoční tělo potřebuje, čím se živí – přehnanými reakcemi...

OSVOBOZENÍ
Proces osvobození od emočního těla začíná tím, že si uvědomíte, že máte emoční tělo. Je také velmi důležité naučit se být dostatečné přítomný/á a bdělý/á. Pak budete vnímat své emoční tělo, když se probudí, jako silný příval negativních emocí. Když si ho budete uvědomovat, nebude moci déle předstírat, že je vámi.

Je to vaše vědomá přítomnost, co znemožní vaši identifikaci s emočním tělem. Jakmile se s ním přestanete ztotožňovat, nebude už schopné řídit vaše myšlení, takže se nebude moci přiživovat na vašich myšlenkách. Emoční tělo se většinou nerozpustí okamžitě, ale jakmile přerušíte jeho spojení s myslí, začne pomalu ztrácet energii. Vaše myšlení přestane být zastřené emocemi a začnete vnímat přítomnost čistě, bez zkreslujícího vlivu minulosti. Energie uvězněná v emočním těle změní svou vibrační frekvenci a promění se v Přítomnost. Emoční tělo se tak stane potravou pro vědomí. To vysvětluje, proč nejmoudřejší a nejosvícenější lidé na Zemi měli kdysi velmi silné emoční tělo...

Ne všechny pocity nešťastnosti vycházejí z emočního těla. Mohou vznikat ve chvílích, kdy přestaneme být přítomní v daném okamžiku, když ho nepřijmete takový, jaká je. Jakmile si uvědomíte, že jde vždy jen o přítomný okamžik, můžete mu vyslovit vnitřní souhlas. Tím, že zmizí váš vnitřní odpor, nejen že přestanete vytvářet další nešťastnost, ale také začnete vnímat jednotu se Životem

Eckhart Tolle: Nová země, vydala PRAGMA
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli Lída za tento příspěvek:
opcan

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Lída » stř 25. srp 2010 10:39:04

Petr píše:dekuji a prosim jeste jednou, neslo by to nejak v superzkratce? :)

Superzkratka by patrně byla dost zkreslující :donknow:

:) :ahoj:
Uživatelský avatar
Lída
 
Příspěvky: 715
Registrován: ned 26. říj 2008 10:23:26
Poděkoval: 166
Poděkováno: 478-krát v 285 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod watta » stř 25. srp 2010 10:54:00

Lído, I'm so sorry, ale to je evoluce. Nemůžeme vědět, k čemu to v budoucnu bude lidem dobré. Ale rozhodně to je dobré. Vztahy mezi lidmi se vyvíjí, stejně tak jako se vyvíjí lidé. Kdybychom se měli rozčilovat nad tím, že se v tomhle směru něco mění, museli bychom dnes dodržovat přesně stanovenou courtoiserie, nebo naopak třeba jíst v zimě své děti, není-li zrovna nic jiného. To jen tak pro příklad, změna je to pochpitelně mnohem hlubší a na jiné úrovni. Kdybych měla mluvit jenom sama za sebe, tak v ničem není méně lásky než ve vzájemném snažení se tvořit dohromady jedno úhledné stádo (tj. myslet si to, co ostatní, protože jinak vás nebudou mít "rádi" - ano, opravdu tomu tak pořád říkají. V každém upřímném sobeckém prožívání je jí tisíckrát víc lásky. V mnoha formách individualismu jí může být mnohem více, než tak, jak jí "prožívají společně" lidé dnes. Nic není stálé. Enjoy the moment :srdce: Opravdu sobecký si může dovolit být jenom člověk s tím největším srdcem.
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1022
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli watta za tento příspěvek:
AlfaScorpii, Jana, Petr

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod watta » stř 25. srp 2010 10:56:25

a jinak díky moc za ten Tolleho dlouhý přepis. doufám, že to máš jako e-book a že to neopisuješ :)
Uživatelský avatar
watta
 
Příspěvky: 1022
Registrován: úte 16. čer 2009 12:07:19
Poděkoval: 124
Poděkováno: 291-krát v 200 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod opcan » stř 25. srp 2010 14:22:16

Lido
dekuji !
Tohle cteni je to nejuzasnejsi..
Kazdej radek kazda veta ..vsechno do sebe zapada.
Jsem tady a ted a nicim se netrapim. Ego ustoupilo do pozadi. neni zde touha neni zde nespokojenost..vsechno co je, je jenom tento okamzik...
A TED VYVSTAVA MYSLENKA !
Kez bych tak umel v tomto stavu setrvat....

uz jsem zase zpatky..tady..byl to jenom projev ega ....

citim brneni v dlanich ..prozivam jednotu s bytim....
nejsem nic ...vubec nic ..nejsem nikdo....zaroven jsem vsechno...
predstavuju si ze nemam jmeno..jsem jenom vedomi ..
Mejte se krasne
S pozdravem
vedomi..
Uživatelský avatar
opcan
 
Příspěvky: 42
Registrován: pát 13. úno 2009 19:13:09
Poděkoval: 11
Poděkováno: 30-krát v 14 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli opcan za tento příspěvek:
jamajsky.drap, Jana, Lída, Radek

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Radek » stř 25. srp 2010 21:03:07

Petr píše:prosim prosim, muzete sem nekdo hodit, jak definuje Tolle ego? :give_flower:


jestli máš hodinu a půl, tak na to mrkni, tady to celkem dobře popisuje jak se vyvíjí ego od samého začátku:

http://video.google.com/videoplay?docid=-3281956072837009943#

Ve zkratnách to vážně nemá smysl a je to zavádějící.
Uživatelský avatar
Radek
 
Příspěvky: 73
Registrován: ned 01. srp 2010 10:06:05
Poděkoval: 58
Poděkováno: 28-krát v 20 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod LuKas » stř 25. srp 2010 21:10:56

Petr píše:dekuji a prosim jeste jednou, neslo by to nejak v superzkratce? :)


Abraham-Hicks

http://www.youtube.com/watch?v=B2TTKv_AOYo
Uživatelský avatar
LuKas
 
Poděkoval: 0
Poděkováno: 27-krát v 22 příspěvcích

Následující uživatelé by rádi poděkovali uživateli LuKas za tento příspěvek:
Petr

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Petr » stř 25. srp 2010 21:15:39

LuKas píše:
Petr píše:dekuji a prosim jeste jednou, neslo by to nejak v superzkratce? :)


Abraham-Hicks

http://www.youtube.com/watch?v=B2TTKv_AOYo

ja to myslel prave od Tolleho, Abrahamovo pojeti jaks taks znam, ale i za toho Abraham diky!
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Petr » stř 25. srp 2010 21:18:16

Radek píše:
Petr píše:prosim prosim, muzete sem nekdo hodit, jak definuje Tolle ego? :give_flower:


jestli máš hodinu a půl, tak na to mrkni, tady to celkem dobře popisuje jak se vyvíjí ego od samého začátku:

http://video.google.com/videoplay?docid=-3281956072837009943#

Ve zkratnách to vážně nemá smysl a je to zavádějící.


Dikec, ted se mi to od Lidy zda uz jako superzkratka :D Ale uz jsem to docela prelouskal, tak uz cca vim co Tolle mysli :)
Uživatelský avatar
Petr
Administrátor
 
Příspěvky: 2832
Registrován: čtv 08. kvě 2008 21:17:44
Bydliště: Brno / Praha
Poděkoval: 589
Poděkováno: 1282-krát v 716 příspěvcích

Re: Co potřebuje ego?

Příspěvekod Radek » stř 25. srp 2010 21:25:22

Petr píše:Dikec, ted se mi to od Lidy zda uz jako superzkratka :D Ale uz jsem to docela prelouskal, tak uz cca vim co Tolle mysli :)


nění zač, ale i tak doporučuji se na to mrknout. :)
Uživatelský avatar
Radek
 
Příspěvky: 73
Registrován: ned 01. srp 2010 10:06:05
Poděkoval: 58
Poděkováno: 28-krát v 20 příspěvcích


Zpět na Eckhart Tolle

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků