Nic píše:Co si o mně myslíš, je mi dokonale jedno, je to Tvůj stav mysli, který Ti reprodukuje realitu ve vlastní kvalitě, což se mnou nemá nic společného.
Paradoxy píše:Trini zase se snažíš využít příležitosti, abys mě odstranila a ještě k tomu používáš špinavý triky.
Paradoxy píše:Ty máš fakt špinavý a zákeřný praktiky holka.
Paradoxy píše:To se klidně zeptej, jak to vidí majitel fora
Trini píše:Nic píše: když se prohlédl omyl, ve kterém žije většina obyvatel této planety?
Nevidím to jako omyl. Zdroj nemanifestuje omyly. Zdroj manifestuje různé druhy zkušeností, které v manifestaci prožívá. Do toho také patří zapomnění sama sebe a pak zase vzpomenutí sama sebe.
Trini píše:Reakce po vzpomenutí může být zřejmě různá - podle toho, jak hluboké bylo zapomenutí.
Vzpomínám si, že to bylo: Aha, no jasně - žádné velké překvapeni. A všechno pak dávalo smysl.
Paradoxy píše:Trini píše::idea2:
Toltékové to rozlišují takto:...
Kdybys to poznala, nemusela bys sem pořád vkládat citace druhých.
Nic píše:Trini píše:Nic píše: když se prohlédl omyl, ve kterém žije většina obyvatel této planety?
Nevidím to jako omyl. Zdroj nemanifestuje omyly. Zdroj manifestuje různé druhy zkušeností, které v manifestaci prožívá. Do toho také patří zapomnění sama sebe a pak zase vzpomenutí sama sebe.
Ano, dá se to tak vidět, nicméně Míla Tomášová o tom mluví v nahrávce jako o omylu. Stejně tak o omylu mluví Ramana - považujeme se za smrtelné individuality a nepoznáváme kým skutečně jsme. Ten omyl přirovnává k nepoznávání, že had je provaz.
Nic píše:
Když dva budou číst stejnou duchovní knihu, jeden v ní bude číst o tom, co sám poznává jako skutečnost, a proto ho to oslovuje, druhý čte o něčem, s čím nemá vůbec žádnou zkušenost.
Kdo z těch dvou si časem ani nevzpomene, o čem to v té knize bylo, a kdo bude mít tendenci z knihy citovat?
Přemýšlela jsem, jak to vnímám. To, že se Absolutno v některých svých tvarech zapomnělo, se z mého pohledu nestalo omylem. Nebot jde právě o tu zkušenost zapomenutí Sebe. Ale samozřejmě tím zapomněním vznikl stav, který neodpovídá tomu, jak to ve skutečnosti je. Prostě mne nenapadá jiné výstižnější pojmenování než "stav zapomenutí Sebe".
Když dva budou číst stejnou duchovní knihu, jeden v ní bude číst o tom, co sám poznává jako skutečnost, a proto ho to oslovuje, druhý čte o něčem, s čím nemá vůbec žádnou zkušenost.
Kdo z těch dvou si časem ani nevzpomene, o čem to v té knize bylo, a kdo bude mít tendenci z knihy citovat?Eva Nada píše:Přemýšlela jsem, jak to vnímám. To, že se Absolutno v některých svých tvarech zapomnělo, se z mého pohledu nestalo omylem. Nebot jde právě o tu zkušenost zapomenutí Sebe. Ale samozřejmě tím zapomněním vznikl stav, který neodpovídá tomu, jak to ve skutečnosti je. Prostě mne nenapadá jiné výstižnější pojmenování než "stav zapomenutí Sebe".
Ano. Ale...![]()
Naší podstatou je živoucí Bytí, my jsme živoucím bytím, chcete-li Vědomím...., které se nějak PROJEVUJE. Tedy PROJEV je jakousi formou bytí. Projevujeme se jako lidé, zvířata jako zvířata, živé bytosti (od slova bytí) a ty projevy jsou různé, někdy až hrůzné.
Co tím chci říct, že nezapomenout na Sebe pro mne znamená, nezapomenout na to, že mou podstatu tvoří Bytí, nekonečné, věčně živoucí Bytí, ale! Že jsem zároveň svým nynějším projevem člověk a jako člověk bych se měl také projevovat, myšleno tak, abych nikomu pokud možno neubližoval, naopak pokud mohu, pomáhal....
Nic píše:Paradoxy píše:Vždyť tam máš jasné napsáno, že je to určitá personifikace jakoby dobra a zla. Jasně tam paní Míla píše, že personifikovat se dá všechno, ale bylo by dobré jít o krok dál.
Vesmír a život není projekcí mysli(myslí tu myslím celkovou mysl, ne mysl jednostlivce, ten neměnný základ všeho) ale jejím vyjádřením, jejím pohybem. Klid a pohyb, věčný tanec. Já-Já.
To, že je vesmír projekcí, se říká lidem, aby svou vlastní mysl na chvíli uklidnili, když mají pocit, že jsou pro ně v tu chvíli zevní podmínky moc tvrdé.
Tvůj vjem je správný v tom, že upozorňuješ na dynamickou, živou stránku stejné podstaty. Na druhé straně je správný i vjem jednoty podstaty. Jsou to dvě strany stejné mince.
Míla Tomášová tu minci drží v ruce a ukazuje nám, že ji můžeme použít k nákupu „vnitřního pokladu“, místo dohadování se o to, jaký obraz je na ní vyražen.![]()
To znamená, že Míla Tomášová v textu naznačuje, že UFO a jiné fenomény jsou moderními archetypy. Duchovní energie, která se kdysi projevovala jako anděl, se dnes může projevit jako „bytost ze Síria“, aby byla pro dnešní mysl srozumitelná. Důležité není to, jestli pro nás přiletí kosmická loď (to je ta úroveň „projekce/hry“), ale to, jestli se v nás otevře „modrá hvězda“ moudrosti.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 73 návštevníků