armin píše:Nic píše:"Můj je skutečný, váš je vymyšlený...Toto mluvení je ve vašem světě.
Tvoje psaní a kopírování pod nickem Nic je ve tvém světě?
Pokusím se popsat nepopsatelné tak, jak to poznávám.
Při hluboké meditaci, která přesáhne hranice mysli, mysl neomezuje uvědomění toho, kým jsme.
To, co skutečně jsem, nemá hranice, není omezeno (vvymezeno) tělem, smyslovým vnímáním, myslí, prostorem, časem, nemá žádnou minulost, budoucnost, žádné zásluhy. Není tady žádný projev ničeho.
Z pohledu toho, co je poznáváno skrz mysl, nejsem nic.
Ale v uvědomění, kým jsem, je nekonečný oceán blaženého Bytí, sat-čit-ánanda.
S tímhle poznáváním toho, čemu říká Eduard Tomáš "nejvyšší pravda", je stejným způsobem poznáváno absolutně všechno.
Všechno je bez připoutanosti k iluzi mysli, sat-čit-ánanda. Tohle uvědomění je s probuzením z iluzorní reality tím podstatným, co pořád drží uvědomění v podstatě toho, co je. Můžu psát, kopírovat, mluvit o tom, ale ve skutečnosti je tohle pořád ve své podstatě stejná neměnná sat-čit-ánanda. Tedy to, co skutečně jsem, nic nedělá, nic se s ním neděje.
Vidím květinu, nepotřebuji si nic odmýšlet, tohle uvědomění, čím květina ve skutečnosti je, je sat-čit-ánanda. Veškerý projev, který se objeví a zmizí, je stejným vědomým blaženým Bytím, ať se to jeví jakkoliv.
Ani zápach veřejných záchodků postavených pod okny Nisargadatty nemá šanci narušit jeho dokonalý svět, nejvyšší pravdu.
Takže projev - psaní, kopírování, mluvení, všechno je ve světě mysli, v tom, čemu se říká maya. Skutečnost, kterou jsem, je neměnná a mysl ji nijak neovlivňuje. Vlny na hladině oceánu nemají šanci s oceánem pohnout.
Je mi jasné, že pokud s tím, co je nejvyšší pravda, není zkušenost, tak se tohle, co píšu může jevit jako hodně složité, nebo jako něco takřka nedosažitelného. Přitom - JE TO, Ty jsi TO.
Proto pro možnost co nejlepšího vyjasnění sem okopíruju, jak by to vysvětlila AI. Jestli se to alespoň malinko dotýká Tvého poznání, kým jsi, zkušenosti Bytí, tak by Ti to mohlo být jasné.