Vasány

[Jářek]

No... Že zdravím umělou

Ale povídáme si spolu, nemám zájem si psát s ní.

Emoce je vzruch, forma energie, zabarvená autonomními procesy těla. Tož je máme, my v tělech narození, o své domácnosti, lásky, děti a zahrádky pečující...

[Jářek]

A tak jako protiváha emocím vznik rozum. Je to patrné už z toho schématu čaker. Kde v tomhle smyslu jde však o nádí.
A jak si lze všimnout, emoční kanálek vychází přímo z první čakry. Kdežto ten rozumový až z druhé...

[armin]

A tak jako protiváha emocím vznik rozum. Je to patrné už z toho schématu čaker. Kde v tomhle smyslu jde však o nádí.
A jak si lze všimnout, emoční kanálek vychází přímo z první čakry. Kdežto ten rozumový až z druhé...

Jana, ta už je dál.
Ta už je tam, kam ji Petr trpělivě posílal.
A tam odtud produkuje ty svoje moudra ve spolupráci s AI.

Prostě když se to tlačí, musí to ven i když to druhým evidentně nevoní.

[Zdeněk]

Problém je v nalézání sebe ve slovní poučce, místo duchovních cvičení.

AI umí to pouček hejno slov přiřadit podle psychologického profilu, a tak je Jana z toho celá pryč.

[Jářek]

Jana, ta už je dál.
Ta už je tam, kam ji Petr trpělivě posílal.
A tam odtud produkuje ty svoje moudra ve spolupráci s AI.

Prostě když se to tlačí, musí to ven i když to druhým evidentně nevoní.

Nelze poznat podstatu bez toho jak se projevuje. Tehdy se stane, že podstata dá přednost tělu, jeho mozku, mysli.. A nechá je se třeba zničit.. Taková je Mahakálí, její láska.

[Nic]

Nelze poznat podstatu bez toho jak se projevuje.

Nelze poznat podstatu bez skutečného uvědomění jednoty se vším.

Teď si představ to peklo, když je mysl připoutaná k nenávisti, odporu, strachu a má být zajedno s tím, co nenávidí, nesnáší, čeho se bojí. Jak nepřekonatelné musí být poznání jednoty, když je tady připoutanost k egu, k představě, že jsme něco víc než někdo druhý, že jsme něco hodnotnějšího, chytřejšího, lepšího. Jaké by to muselo být peklo pro Zdeňka, zjistit, že ve své podstatě je absolutně tímtéž, čím je každej Žid nebo dokonce Miroslav. Jaké peklo by muselo být pro Vostálpetra, když by zjistil, že veškeré formy a projevy jsou jenom mája a ve své podstatě je totéž, co Jana?

Skutečným prubířským kamenem je podívat se do hlubin vlastního Bytí a poznat, že v Podstatě není žádný rozdíl dokonce ani mezi námi a Hitlerem. Naše Podstata je neměnná – bez příběhu, bez minulosti, bez nadřazenosti i bez opovržení.

S tím, co milujeme, je snadné být v jednotě. Ale být v jednotě s tím, co nenávidíme, odmítáme nebo dehonestujeme – to se pro ego rovná peklu.

Proto Nisargadatta říkal, že bez lásky je všechno špatně. Protože bez lásky, tedy bez poznání stejnosti, není možné Pravdu, kterou jsme, skutečně poznat. Všechny ty duchovní teorie jsou jen jako jídelní lístek. Můžete je znát nazpaměť, a přesto nikdy nepoznat chuť Nirvány, dokud se teorie nepromění v praxi.

Dokud se lpí na iluzi dvojnosti – na rozdělování toho, co je láska a co láska není – nikdy se neochutná ta skutečná Jednota, ve které je Láska vším, co je.

[Jářek]

Dokud, pokud, až...

Až měsíc drahokam
se sluncem potká se
vyletí hejno vran
a nebi oddá se.

[Zdeněk]

Jaké by to muselo být peklo pro Zdeňka, zjistit, že ve své podstatě je absolutně tímtéž, čím je každej Žid nebo dokonce Miroslav.

Když se nikam neprojektuju, tak nemůžu zjišťovat, zda jsem nebo nejsem tímtéž, čím je každej Žid nebo dokonce Miroslav.

A protože jen nevědomě kecáš (a kopíruješ k tvému střihu užvaněné AI), tak ani nevíš, o čem píšu.

[Jářek]

Dokud se lpí na iluzi dvojnosti – na rozdělování toho, co je láska a co láska není – nikdy se neochutná ta skutečná Jednota, ve které je Láska vším, co je.

Proč ti nikdy nedojde, že tohle sama děláš? Že to dělá ten a ten, je fuk, neb se nestylizují do absolutna. Ale když říkáš, že jsi za jedno s Bohem. Tak se dle toho chovej.

[Nic]

Jaké by to muselo být peklo pro Zdeňka, zjistit, že ve své podstatě je absolutně tímtéž, čím je každej Žid nebo dokonce Miroslav.

Když se nikam neprojektuju, tak nemůžu zjišťovat, zda jsem nebo nejsem tímtéž, čím je každej Žid nebo dokonce Miroslav.

Často cituješ Ra. Kam myslíš, že Tě jeho slova vedou, než k poznání jednoty všeho?

Celý Zákon Jednoty není o ničem jiném než o tom, že neexistuje nic, co by nebylo Stvořitelem – tedy i ten Žid, Miroslav, Jana nebo AI.

Pokud se do téhle jednoty "neprojektuješ", pak se vlastně vyčleňuješ z toho, čemu Ra říká jediná Skutečnost.

Jak můžeš studovat Jednotu a mluvit o tom, že Žid, Miroslav, Jana jsou něco jiného, než jsi ve své podstatě Ty sám?

[Nic]

Dokud se lpí na iluzi dvojnosti – na rozdělování toho, co je láska a co láska není – nikdy se neochutná ta skutečná Jednota, ve které je Láska vším, co je.

Proč ti nikdy nedojde, že tohle sama děláš? Že to dělá ten a ten, je fuk, neb se nestylizují do absolutna. Ale když říkáš, že jsi za jedno s Bohem. Tak se dle toho chovej.

V jednotě s Bohem je všechno blažeností, protože všechno je Láska.

Není tu navíc ani ztotožnění s konatelem, tělem a myslí, tudíž ani lpění na vědění, co láska není.

Takhle je to jedno-Duché.

[Jářek]

Nejde být mimo jednotu. Ale jde v té jednotě mít myšlenky pocity, co jsou vzhledem mě dobré a špatné..

Jako třeba o iluzi - myšlenka o iluzi

Pardon, jdu s chechtavkou pro tovar.

[Jářek]

Není tu navíc ani ztotožnění s konatelem, tělem a myslí, tudíž ani lpění na vědění,

A co s umělou?

[Jářek]

Takhle je to jedno-Duché.

Takže už nebudou další elaboráty? Super!

[Jářek]

No, ale já taky nevydržel novoroční předsevzetí, že sem nepáchnu...

Takže si z toho nic nedělej, že to do tý aj zas hodíš, abys byla v tom uni digi obraze. Jo toho třeba, neb co bychom byli, nečíhat, že někdo nedá za pravdu

[Zdeněk]

Často cituješ Ra. Kam myslíš, že Tě jeho slova vedou

K praxi. Ra nepodával svůj výklad, ale potvrzoval nebo komentoval studentovo interpretaci.

Na začátku se pochopitelně něco říci musí ("vnější učení").

Podobně Nisargadatta žádnou knihu psát nechtěl, ale nakonec se spolehl na rozumné lidi, že je to inspiruje.

Pokud se do téhle jednoty "neprojektuješ", pak se vlastně vyčleňuješ z toho, čemu Ra říká jediná Skutečnost.

Jak můžeš studovat Jednotu a mluvit o tom, že Žid, Miroslav, Jana jsou něco jiného, než jsi ve své podstatě Ty sám?

Jak může barvoslepý studovat modrou a zelenou, když vidí stejně šedivou? Nemůže. Podobná je diskuze s nebdělým o bdělosti.

A dohadovat se s tebou o já (tedy o bdělosti) je stále horší, protože ty jsi s postupem času stále vyčuranější ("jediná Skutečnost" je termín AI, nikoli Ra).

A jako pokleslá žena nechápeš bonum honestum, na jehož podkladě mohou dospělí muži hrát ego šarvátky, jako vtip, ne jako v tvém případě realitu.

[Jářek]

Jak může barvoslepý studovat modrou a zelenou, když vidí stejně šedivou? Nemůže.

To máš jak když čteš, když to člověka baví, tak se v tom ztratí, ve Vernovi, Tolkienovi, Maharajovi.., to je fuk.

Anebo jen oči lítaj, hltaj, koukaj ale nevidí. To se mi stávalo při četbě povinné literatury. Asi tam byly i hezký věci, jenže to prostě nešlo.

[Zdeněk]

Anebo jen oči lítaj, hltaj, koukaj ale nevidí. To se mi stávalo při četbě povinné literatury. Asi tam byly i hezký věci, jenže to prostě nešlo.

Analogicky řečeno, učitel barev může studentovi pouze potvrdit jeho začínající rozeznávání barev. A doporučit mu další postup v jeho snaze. Ale musí to být snaha, aktivita studenta, pasívní přijetí informace o barevnosti bez změny barvosleposti studenta je pro studenta scestné.

U Jany to došlo tak daleko, že si vystřihává barevné výroky učitelů k barvoslepému obrazu svému.
A udělala si z těch výstřižků web a má se za Mistra barev.

[Zdeněk]

Ilustrací k tomu viz otázka Dona:

Když Ra původně trénoval nebo učil Egypťany tarot, působil Ra jako učitel/žák do té míry, že se Ra stal žákem/učitelem?

Tohoto zkreslení jsme byli ušetřeni, odvětil Ra.



Jakto, otáže se rozhořčeně Jana, což se Ra považuje za něco více než jsou jeho žáci?

To prostě nejde Janě vzhledem k jejímu stavu vysvětlit.

[Nic]

Je možné se na to podívat co nejobjektivněji. Můžeme to zkusit.

Kdysi, když jsem se pokoušela zjistit, o co vlastně jde. Přečetla jsem tenkrát Aštávakragítu. Četla jsem ji jedním dechem. Ani jsem jí nerozuměla, ale dostavilo se samádhi – najednou to bylo úplně jasné. Bezbřehá, bezstarostná celistvost, blažené Bytí. TO ONO. Stalo se to proto, že mysl při četbě ustoupila stranou a z pozadí textu se valila energie spojující se Zdrojem, které říkám Láska.

Příští rok to bude dvacet let, co se to usadilo úplně definitivně. Jako když vítr rozfouká mraky a zůstane jasno – nebe je stále jasné, čisté. Probudilo to ve mně nesmírný vděk, že TO JE. Že tahle služba nám hledajícím je k dispozici a že je možné z ní nasávat pramen skutečného Života, ve kterém neexistuje žádný strach ani iluze oddělenosti. Všichni, kdo z něj pijí, jsou součástí té služby. Proto vznikají promluvy Probuzených, svatá písma i Duchovní web se všemi texty podbarvenými touto energií rezonující Pravdou. A tohle je zdarma k dispozici každému žíznícímu.

V tom tichu mlknou slova. Je nesmírný dar, když o tom někdo dokáže mluvit tak, aby mu hledající rozuměl. Je to taková vzácnost, že většina lidstva zůstává tímhle poznáním nedotčena.

Většina hledajících očekává, že se k cíli dá dostat jen dřinou, úsilím a bojem. Pak se cítí dotčeni, že by se tam mohl někdo dostat tak lehce, zadarmo. Je to podobné, jako když poctiví horolezci lezou bez kyslíku na velehoru, a někdo tam přistane vrtulníkem a tvrdí, že výhled je stejně nádherný, ať se tam kdokoliv dostane jakkoliv. )))

Pak je pochopitelné i to nadávání. Před lety jsem se pokoušela tomu nadávání porozumět. Soustředila jsem se na to, co prožívá Vostalpetr, co ho k tomu nadávání nutí. Objevila se neproniknutelná temnota bez východiska, ve které absolutně nic nefungovalo. Tehdy bych se mu za to, co píšu o té kráse, lehkosti a blaženosti, omlouvala. Na jeho místě, i se vším svým poznáním, bych s tím nedokázala udělat vůbec nic, ať bych se snažila sebevíc.

Nicméně dneska vidím, že ta individualita, která ví, co je špatně, a která něco chce nebo nechce, nemůže být brána vážně. Je to jen ego – iluze oddělenosti, kterou nikdo z nás není. To, co si myslí cokoliv o sobě nebo o druhých, není skutečné. Je to jen obraz v mysli, který se objevuje a mizí. Připoutanost k tomuto obrazu nám nedovoluje napít se z pramene, který je beze slov za všemi slovy.