Zdeněk píše:
Ve skutečnosti málokdy jsem potkal někoho tak neschopného, jako jsi ty, se vžít do pocitů či myšlení druhého. V této oblasti mám při komunikaci s tebou skutečně pocit, jako bych mluvil s idiotem.
Což je zajímavé z hlediska duchovní cesty.
No, to se mýlíš. Já mu rozumím i chápu co dělá. To ale neznamená, že to je dobré. Jemu se to jeví jako nezbytné a tedy dobré. Jinak by to nedělal.
Stejně tak se dovedu vcítit do myšlení a pocitů Hitlera, to neznamená, že to co dělal budu obhajovat.
Stejně tak se dovedu vcítit do Zelenského, Ukrajinců atd.
Dovedu není úplně vystihující slovo, to se děje automaticky při pohledu na ně, nejlépe v pohybu a při slovním projevu.
Protože ve mně není ani příchylnost ani odpor, tak to vnímám takové jaké to opravdu je a nepromítám si do toho nějaké své příchylnosti, odpor, skrývanou nenávist a podobně. Asi jako když pozoruješ zvířata v zoo nebo v přírodě.
Jako kolemjdoucí, jak říkává Durodara, jenže ten by rád byl jako kolemjdoucí, ale moc mu to nejde, protože si do toho podobně jako ty promítá všelijaké údajné konspirace, nějaké zlo atd.