https://www.parlamentnilisty.cz/arena/p ... ina-799764Odstřižená Evropa. Drulák vysvětlil setkání Trumpa, Si Ťin-pchinga a PutinaJaký význam přikládat společnému jednání prezidentů Číny, USA a Ruska? Jde o průlom a novou jaltskou konferenci, anebo jde o přehnané hodnocení? A kde je v této situaci pozice Evropy? ParlamentníListy.cz rozebírají známá fakta o schůzce Putina, Trumpa a Si Ťin-pchinga a nabízí hodnocení expertů Andora Šándora a Petra Druláka. V jednom z největších čínských měst a technologické metropoli Šen-čenu skončila ostře sledovaná trojstranná schůzka mezi prezidenty Číny Si Ťin-pchingem, USA Donaldem Trumpem a Ruska Vladimirem Putinem. Summit prezidentů tří velmocí budil extrémní pozornost a některými byl označován jako Jalta 2.0 s odkazem na poválečnou jaltskou konferenci lídrů vítězných mocností Churchillem, Rooseveltem a Stalinem.
Jednání na okraj velkého summitu uskupení APEC (Asia-Pacific Economic Cooperation), které reprezentuje 21 ekonomik s celkovým podílem přes 61 procent na světovém HDP, trvalo necelý 90 minut. Zhruba o půl hodiny více než se očekávalo.
Hostitel summitu, čínský prezident Si Ťin-pching, trilaterální jednání tří prezidentů označil za přelomovou událost, jejímž hlavním tématem je zachování míru a podpora stability mezi velmocemi. “Naše planeta zažila více než 10 000 válek, přičemž dvě největší z nich přinesly lidstvu bezprecedentní a hluboké utrpení. I dnes po celém světě doutná více než 60 lokálních konfliktů. Historie nás učí, že zdravé vztahy mezi velmocemi činí svět bezpečnějším, zatímco konfrontace mezi nimi uvrhuje svět do chaosu,” řekl.
Konstruktivní interakci mezi velmocemi označil za jedinou schůdnou cestu. “Vzhledem k tektonickým globálním změnám – jaké jsme neviděli již celé století – lze svět jen těžko označit za klidný. Právě v dobách nestability se skutečně prověřuje smysl pro povinnost. Jakožto přední mocnosti a stálí členové Rady bezpečnosti OSN musí naše tři země jít příkladem: spolupracovat při řešení globálních výzev, společně prosazovat světový mír a stabilitu a ještě výrazněji přispívat k pokroku lidstva,” sdělil prezident Si.
Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že se tito tři prezidenti schází pohromadě vůbec poprvé v tomto formátu. Podle jeho slov mají všechny tři státy společnou odpovědnost za udržení mezinárodního míru a stability. Výslovně se dotkl i války na Ukrajině, jejíž řešení je podle jeho slov v zájmu Ruska, Číny i USA.
“Jedná se o první třístranné setkání lídrů Číny, Ruska a Spojených států. V tomto smyslu dnešním setkáním skutečně píšeme historii. Budeme hovořit také o válce mezi Ruskem a Ukrajinou. S prezidentem Putinem jsme dnes tomuto konfliktu již věnovali značné množství času. Zdá se mi, že se ubíráme správným směrem. Věřím, že jak prezident Putin, tak ukrajinská strana si přejí, aby tento konflikt skončil,” uvedl Donald Trump při začátku schůzky.
Americký prezident se v krátkém úvodním vystoupení dotkl i jiného tématu. “Další oblastí spolupráce je ochrana našich národů před globálními organizacemi, které se nikomu nezodpovídají – jako je například Mezinárodní trestní soud, jenž funguje zcela bez jakéhokoli dohledu. Podle mého názoru se tento soud naprosto odchýlil od své původně zamýšlené působnosti,” dodal Trump.
Po skončení trojstranného summitu bylo vydáno následující společné prohlášení, které se objevilo na komunikačních kanálech ruského ministerstva zahraničí:
"Prezident Ruské federace Vladimir Putin, prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching a prezident Spojených států amerických Donald J. Trump se setkali dne 19. listopadu 2026 v Šen-čenu. Hlavy států Ruska a USA vyjádřily Číně uznání za uspořádání tohoto historického třístranného summitu. Tři hlavy států vedly obsáhlou výměnu názorů na současnou mezinárodní situaci a zavázaly se k udržení strategické stability a mezinárodní bezpečnosti.
1. Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN se Rusko, Čína a Spojené státy zavázaly k reformě OSN tak, aby tato organizace mohla účinněji reagovat na globální výzvy a naplňovat své základní poslání, jímž je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.
2. Tyto tři země plánují zvýšit produkci a dodávky ropných produktů ve prospěch všech národů. Znovu potvrdily význam stabilních dodávek energie.
3. Tři hlavy států uznaly, že zásada státního souhlasu a respektování imunity státních představitelů mají zásadní význam, a shodly se na tom, že Mezinárodní trestní soud ani jiné podobné orgány nesmějí zneužívat svou jurisdikci.
4. Tři hlavy států znovu potvrdily, že jadernou válku nelze vyhrát a že k ní nikdy nesmí dojít. Tyto tři země povedou dialog o snižování jaderných rizik a předcházení šíření jaderných zbraní."
Třístranné vrcholné schůzce předcházelo i jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, kdy delegace obou států řešily právě Ukrajinu, ale velmi pravděpodobně i další témata. Kromě poradců a ministrů zahraničí USA a Ruska totiž jednání prezidentů byli přítomni i ministři financí.
Naplnila schůzka očekávání, která ji předcházela? Není přehnané chtít hned výsledky? Nebo lze souhlasit s tím, že už samotné společné jednání označili tito tři prezidenti za historické a přelomové? ParlamentníListy.cz se zeptaly expertů za zahraničněpolitická témata a mezinárodní otázky.
Podle bezpečnostního experta a bývalého šéfa vojenských zpravodajců generála Andora Šándora se ukázalo, že o žádnou druhou Jaltu nešlo. “Má to několik poloh. Žádná Jalta se tam podle mého soudu neodehrála, protože složení na jaltské konferenci bylo výsledkem konce druhé světové války, porážky Německa a císařského Japonska. Tady nikdo nikoho neporazil. Sešly se tři největší mocnosti, které mají nějaký zájem spolu komunikovat,” hodnotí.
Představa, že by tam udělali nějaký velký kšeft ve vztahu k jadernému odzbrojení či dohodu o Hormuzském průlivu či Ukrajině, nepovažuji za příliš pravděpodobnou. Je dobře, že spolu mluvili a mluví. Putin to bude samozřejmě prodávat tak, že se dostal na výsluní mezi nejsilnější země, ale nemyslím si, že je v zájmu Číny a Ruska kdovíjak Američanům pomáhat na Blízkém východě. Američané zase nepřetlačí západní Evropu v tom, aby dotlačili Ukrajinu k tomu, co by zase chtěl Putin. Rád bych se pletl, ale úplně mi nevychází, že by z toho mělo být něco převratného,” uvedl generál Šándor pro ParlamentníListy.cz.
Předseda spolku Svatopluk a expert na mezinárodní vztahy Petr Drulák hodnotí setkání pozitivně a nachází důvod, proč je od podobných světových setkání zcela odstřižena Evropa.
“Řeči o nové Jaltě byly naprosto nesmyslné a nemyslím si, že by tímto způsobem mluvili samotní ti tři aktéři jednání. Bylo to spíš nějaké vyjádření evropských obav z toho, že si USA, Čína a Rusko rozdělují svět, aniž by k tomu Evropa byla přizvána. Na Jaltě byl za Evropu konec konců Churchill, tady nebyl nikdo a místo toho se účastnil Si Ťin-pching, který byl navíc hostitelem. Tvrzení o nové Jaltě vidím jako iracionální výkřik, který si nezaslouží žádný hlubší rozbor. Spíš ukazuje, v jakém stavu je dnes Evropa. Je vynechaná. Opouští politickou realitu, a proto je mimochodem vynechaná. Nad věcmi, které dnes z Evropy přichází, zbytek světa kroutí hlavou,” míní Drulák.
Pokud jde o výstup z jednání Trumpa, Putina a Si, je dle profesora Druláka podstatné, že se tito tři společně sešli. “Dohodli se alespoň na čtyřech bodech, z nichž každý je rozumný. Nevidím tedy, že by se tyto tři státy zasazovaly o reformu OSN, ale dobře. Když se tak výrazně vyjadřují k hrozbě jaderné války a ujišťují svět, že o nic nestojí, je ve vztahu k Ukrajině a ještě víc ve vztahu k Íránu docela podstatné. Považuji celé setkání za pozitivní, byť spíše z diplomatického hlediska než že by přineslo nějaký zásadní průlom, posun nebo dohodu. Ani by mě nenapadlo něco takového od tohoto jednání očekávat a předpokládám, že ani k ničemu takovému nedošlo,” dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Drulák.
.