Míla Tomášová

[Paradoxy]

https://youtu.be/r84AyFxe12A?si=EElIWyKSMZOpEq1C

[Trini]

MÍLA TOMÁŠOVÁ

PROBUZENÍ


Ráno jsem vstala,
abych Tě pozdravila
tak jako dřív.
Však ač jsi všude,
nikde Tě nenalézám.

Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní.
I všechny ostatní věci jsou prázdné,
a přece všechny prorůstáš jako strom bódhi.

Nejsi tu jako dřív, v mém srdci -
neboť hle, již není srdce,
a ani já tu nejsem jako dřív,
než zemřít jsem si přála ve Tvém objetí.

Nejsi tu Ty a nejsem tu já,
a přec Tě tolik mám,
že zhaslo přání poslední,
bych objetí Tvé ještě vnímala.

V naprosté jistotě,
že vždy tak tomu bylo,
na počátku a po všechny věky věků.

[Trini]

Míla Tomášová | Cesta posvátného býka

https://www.youtube.com/watch?v=r84AyFxe12A

13:34

...já jsem vám říkala u toho třetího obrázku, u toho Kenča, že člověk zažije na chvilku - na chvilku zažije nějaký hluboký klid nebo opravdové štěstí. Prostě jakoby zažil záblesk té pravdy, jednoty, ale poznává to tehdy až už to odchází. Ono to nějak bylo a v té

chvíli byl tak konsternovaný, tak štastný, že vůbec nemusel a nemohl ani nad ničím přemýšlet, ale ted si uvědomil, že to tu bylo, že to bylo krásný, čistý, že zažil chvilku pravýho štěstí. Ale uvědomuje si to, až to odchází. No, proč? Protože když to tu bylo, on

byl v jednotě v tom okamžiku a tam nebylo nikoho, kdo by mohl posuzovat, vnímat, uvědomovat si. Ale když to odcházelo, už se rozštípila jednota na dvojnost. Už tam nastalo to malé takové odcizení od té jednoty a tehdy to mohl pozorovat. Ještě měl v sobě

pamět toho velikého štěstí, že jo. No a to už na to pak nikdy nezapomene.....

[Trini]

Míla Tomášová | Cesta posvátného býka

https://www.youtube.com/watch?v=r84AyFxe12A

23:10

...on realizoval své svaté Já. On se s Ním tak sblížil, že se v Něm poznal.

23:42

..on je ve svém Já. Poznává, že jeho pravé Já je svaté, že to vlastně je ten Boží syn. Oni říkají lidé Bůh, že jo. I když je to projevený Bůh.

24:03

A už na tom obrázku vidíte tam v rohu to malinkaté kolečko, které naznačuje, že tady ten hledající, opravdu hledající, není spokojen s tím, že on je velký, svatý, čistý a kdoví jaký, ale má tady ten přívlastek a přece v něm vzniká touha toto všechno opustit,

vzdát se toho.

Tam na tom obrázku pátem se vzdal svého ega, nebo i na tom šestém, až se vzdal svého ega.


Ale zůstalo tu ještě to veliké, to čisté velké Já. A dokud se nevzdá ani toho, tak opravdu k Poznání nedochází.

To je až na tom osmém obrázku.

[Trini]

Míla Tomášová | Cesta posvátného býka

https://www.youtube.com/watch?v=r84AyFxe12A

25:10

...To je až na to, osmém obrázku. Jak vidíte ten kruh, tam se vzdává i velkého Já. A to je veliké tajemství a veliké mysterium. Vzdává se svého Já. Říká to moc hezky Eckhart: Vzdát se Boha pro Boha, pro Božství bychom mohli říct, pro univerzální

Božství. A takový člověk, který tady toto... jako absolvuje, ten neříká v sobě já. Poznává, že jeho podstata je prázdná, ale že v ní je idea všeho - všeho, co je. Že tato podstata je sice prázdná, ale žívá, že je tam možnost všeho, co existuje i co neexistuje,

co ještě by mohlo existovat.

[Trini]

Míla Tomášová | Cesta posvátného býka

https://www.youtube.com/watch?v=r84AyFxe12A

27:26

...je u toho devátého (obrázku), který se jmenuje A rozkvete červenými květy. A to znamená, že celý svět, celý vesmír je pro něho rozkvětlé vědomí do té stvořenosti, že pro něho je ta prázdná podstata i to stvořené bytí jakoby na povrchu naprosto

Jednotou, naprosto stejné. Taky je psáno, že pět stavů je právě nirvána a nirvána je pět stavů. Jednou jsme seděli s mým přítelem Fránou Drtikolem u kafe. To se taky můžete dočíst v té knížce. A Frána ukázal na ten hrnek, na tu kávu v klidu a říkal: " To je

Nirvána. " A ted zamíchal lžičkou tou tekutinou a řekl: "A to je samsáro." A to je tak jednoduše řečená tato veliká pravda, že když - obrazně řečeno - když je to v klidu, tak to lidi můžou pozorovat jako největší svatost, čistotu čili nirvánu - ještě za tou čistotou,

za tou svatostí teda. A když se to pohybuje, tak je to svět. A když se to moc pohybuje nebo tedy stvořené bytosti - když se to moc pohybuje, tak je to až zlý svět, krutý svět. A to se tam taky můžete dočíst toto v Průzračném světě, že je to tak jednoduché pro

toho, kdo to žije a je to tak strašně složité, kdo to nepoznává.