Mimozemské civilizace, channeling a Míla Tomášová

[Paradoxy]

Trini zase se snažíš využít příležitosti, abys mě odstranila a ještě k tomu používáš špinavý triky.

[Trini]

Co si o mně myslíš, je mi dokonale jedno, je to Tvůj stav mysli, který Ti reprodukuje realitu ve vlastní kvalitě, což se mnou nemá nic společného.

Ale není na škodu někomu takovému nastavit hranice - podle pravidel tohoto fora.

Vulgárnosti a hrubé urážení druhého do tohoto fora nepatří. Kdo se bez toho nedokáže obejít, má k dispozici http://www.vp.inspiruj.cz/.

[Trini]

Trini zase se snažíš využít příležitosti, abys mě odstranila a ještě k tomu používáš špinavý triky.

Banovat tě může jen majitel fora Petr.

A jak jsem už psala, mne to - na rozdíl od tebe - netěší, když je někdo banován.

[Paradoxy]

Ty máš fakt špinavý a zákeřný praktiky holka.

[Trini]

Ty máš fakt špinavý a zákeřný praktiky holka.

Jestli nepřestaneš s těmi urážkami, tak se zeptám majitele fora, jak to vidí on.

[Paradoxy]

To se klidně zeptej, jak to vidí majitel fora a pokud mě za mou upřímnost bude chtít banovat, tak ať.

Mnohem sprostší mi přijde tvá manipulace s mýma slovama než moje citace sprostého slova, upozornění na tvou zákeřnost není urážka, ale konstatování.

[Trini]

To se klidně zeptej, jak to vidí majitel fora

OK

[Nic]

když se prohlédl omyl, ve kterém žije většina obyvatel této planety?

Nevidím to jako omyl. Zdroj nemanifestuje omyly. Zdroj manifestuje různé druhy zkušeností, které v manifestaci prožívá. Do toho také patří zapomnění sama sebe a pak zase vzpomenutí sama sebe.

Ano, dá se to tak vidět, nicméně Míla Tomášová o tom mluví v nahrávce jako o omylu. Stejně tak o omylu mluví Ramana - považujeme se za smrtelné individuality a nepoznáváme kým skutečně jsme. Ten omyl přirovnává k nepoznávání, že had je provaz.

Reakce po vzpomenutí může být zřejmě různá - podle toho, jak hluboké bylo zapomenutí.

Vzpomínám si, že to bylo: Aha, no jasně - žádné velké překvapeni. A všechno pak dávalo smysl.

Může to být i takhle, jak píšeš. Ve skutečnosti sen také nepovažujeme za omyl, i když s probuzením zmizí.

[Nic]

A ještě k téhle věci:

:idea2:

Toltékové to rozlišují takto:...

Kdybys to poznala, nemusela bys sem pořád vkládat citace druhých.

Když dva budou číst stejnou duchovní knihu, jeden v ní bude číst o tom, co sám poznává jako skutečnost, a proto ho to oslovuje, druhý čte o něčem, s čím nemá vůbec žádnou zkušenost.

Kdo z těch dvou si časem ani nevzpomene, o čem to v té knize bylo, a kdo bude mít tendenci z knihy citovat?

[Trini]

když se prohlédl omyl, ve kterém žije většina obyvatel této planety?

Nevidím to jako omyl. Zdroj nemanifestuje omyly. Zdroj manifestuje různé druhy zkušeností, které v manifestaci prožívá. Do toho také patří zapomnění sama sebe a pak zase vzpomenutí sama sebe.

Ano, dá se to tak vidět, nicméně Míla Tomášová o tom mluví v nahrávce jako o omylu. Stejně tak o omylu mluví Ramana - považujeme se za smrtelné individuality a nepoznáváme kým skutečně jsme. Ten omyl přirovnává k nepoznávání, že had je provaz.

Přemýšlela jsem, jak to vnímám. To, že se Absolutno v některých svých tvarech zapomnělo, se z mého pohledu nestalo omylem. Nebot jde právě o tu zkušenost zapomenutí Sebe. Ale samozřejmě tím zapomněním vznikl stav, který neodpovídá tomu, jak to ve skutečnosti je. Prostě mne nenapadá jiné výstižnější pojmenování než "stav zapomenutí Sebe".

[Trini]

Když dva budou číst stejnou duchovní knihu, jeden v ní bude číst o tom, co sám poznává jako skutečnost, a proto ho to oslovuje, druhý čte o něčem, s čím nemá vůbec žádnou zkušenost.

Kdo z těch dvou si časem ani nevzpomene, o čem to v té knize bylo, a kdo bude mít tendenci z knihy citovat?

Nemám takový nádherný dar řeči a vyjadřování jako Eduard Tomáš. Slohy mně nikdy nešly.

A některá Nisargadattova slova jsou pro mne jako poezie.

[Eva Nada]

Přemýšlela jsem, jak to vnímám. To, že se Absolutno v některých svých tvarech zapomnělo, se z mého pohledu nestalo omylem. Nebot jde právě o tu zkušenost zapomenutí Sebe. Ale samozřejmě tím zapomněním vznikl stav, který neodpovídá tomu, jak to ve skutečnosti je. Prostě mne nenapadá jiné výstižnější pojmenování než "stav zapomenutí Sebe".

Ano. Ale...
Naší podstatou je živoucí Bytí, my jsme živoucím bytím, chcete-li Vědomím...., které se nějak PROJEVUJE. Tedy PROJEV je jakousi formou bytí. Projevujeme se jako lidé, zvířata jako zvířata, živé bytosti (od slova bytí) a ty projevy jsou různé, někdy až hrůzné.
Co tím chci říct, že nezapomenout na Sebe pro mne znamená, nezapomenout na to, že mou podstatu tvoří Bytí, nekonečné, věčně živoucí Bytí, ale! Že jsem zároveň svým nynějším projevem člověk a jako člověk bych se měl také projevovat, myšleno tak, abych nikomu pokud možno neubližoval, naopak pokud mohu, pomáhal....

[Eva Nada]

Kód: Vybrat vše

Když dva budou číst stejnou duchovní knihu, jeden v ní bude číst o tom, co sám poznává jako skutečnost, a proto ho to oslovuje, druhý čte o něčem, s čím nemá vůbec žádnou zkušenost.

Kdo z těch dvou si časem ani nevzpomene, o čem to v té knize bylo, a kdo bude mít tendenci z knihy citovat?

Zkusím se podívat, co pro mne toto znamená...
Tedy....
Když jsem četla Deset obrazů krocení býka, první kapitoly, natolik mne vnitřně zasáhly, že jsem měla slzy v očích, protože ano, bože ano, tak to je.... a pro rozrušení jsem nemohla číst dál (ano, jsem hodně citlivá a občas podléhám emocím)

Když jsem četla, např. od Míly Třpyt prázdna, vnímala jsem, že mi slova kloužou mezi prsty a psané - čtené mi nic neříká...., nechytala jsem se a tedy přestala tuto knížku číst. Bylo by to zbytečné číst dál.

Jediné, co se počítá, je ZKUŠENOST, prožitek, žití TOHO. A citování, dělení se, popisování, mluvení o tom atd. ukazují díky kontextu, jestli zmiňované je výsledkem prožitku, ZKUŠENOSTI, nebo je to jen mlácení prázdné slámy.

[Eva Nada]

Přemýšlela jsem, jak to vnímám. To, že se Absolutno v některých svých tvarech zapomnělo, se z mého pohledu nestalo omylem. Nebot jde právě o tu zkušenost zapomenutí Sebe. Ale samozřejmě tím zapomněním vznikl stav, který neodpovídá tomu, jak to ve skutečnosti je. Prostě mne nenapadá jiné výstižnější pojmenování než "stav zapomenutí Sebe".

Ano. Ale...
Naší podstatou je živoucí Bytí, my jsme živoucím bytím, chcete-li Vědomím...., které se nějak PROJEVUJE. Tedy PROJEV je jakousi formou bytí. Projevujeme se jako lidé, zvířata jako zvířata, živé bytosti (od slova bytí) a ty projevy jsou různé, někdy až hrůzné.
Co tím chci říct, že nezapomenout na Sebe pro mne znamená, nezapomenout na to, že mou podstatu tvoří Bytí, nekonečné, věčně živoucí Bytí, ale! Že jsem zároveň svým nynějším projevem člověk a jako člověk bych se měl také projevovat, myšleno tak, abych nikomu pokud možno neubližoval, naopak pokud mohu, pomáhal....

K tomuto ještě. Moc se mi líbilo jedno novoroční přání:

Přeji všem nejen v novém roce klid v kořenech a volnost ve větvích.

[Paradoxy]

Nápodobně, ať se daří