Jogín, který nejí a nepije

[maros]

Vpeťo!
To ma proste baví, či čítam Tvoje príspevky, alebo odpoveď priamo mne, nič sa nemení, ten vnútorný úsmev sa Ti podarí vyčariť vždy, takže si autentický a to je fajn.
/Aby nedošlo k omylu , z hľadiska veku som starý páprda-skoro 50, a orientácia na baby, hoci už niekedy ani neviem prečo /

mám za sebou jednu 10 kterou jsem přerušil vánoční návratovkou půlkilo bramborovýho salátu a tři řízky

si ešte o pár dní lepší, ako ja, takže super, akurát v rámci Tvojho netradičného poňatia návratovky sa chcem spýtať, čo na to Tvoje obličky, keďže základná otázka, či sa Ti to vôbec podarilo prežiť, je evidentne neaktuálna .

ale to co po mně chceš je nesplnitelný, vždyt to vlákno potíže v duchovním vývoji člověka má 585 reakcí,
to jsem ochotnej radši 585 dní hladovět, než to všechno přečíst

za pokus to stálo, mne to pripadalo tak atraktívne/i keď som to sledoval online, takže to bolo jednoduchšie/, že všetky ostatné činnosti, ako napr. zarábať na chlieb, a pod. boli vtedy len stratou času, pretože som to nasával ako alkoholik rum. Prečítal som predtým hory ezot.literatúry, ale tu boli návody praxovať tak, že som jednoducho chcel skúšať. A dávalo to zmyseľ - čistiť telo, aby som vôbec mohol nejakú prax na poli rozvíjania vnútorných zmyslov skúšať.

podle mě je půst jednoduchá pomůcka....k očistě fyzikého těla,....což automaticky vede i k k očistě energetického těla (čakry atd)

Takže zase len klobúk dole-plné a výstižné pochopenie podstaty pôstu, nie je čo riešiť. Kto pôstil vie, ako šramot fyziologických pochodov tela nedovoľuje ani len pokus o meditáciu, a ako krásne sa žije, keď je telo v pôstnom kľude a čo všetko sa pri tom dá skúšať a "zažiť" sám v sebe.

Meditace není koncenterace. V koncentraci je nějaké já, které se koncentruje, a nějaký objekt na který se koncentruje.

Ja som sa to naučil cez Pavla/diskusiu v uvedených vláknach pust/ ináč, a to som si pred tým, než som sa s pust.cz stretol, myslel, že o meditácii niečo viem. Dnes si myslím, že som vedel prd, a len som míňal peniaze na rôzne kurzy, kde ma nenaučili nič podstatné, hoci sme akože meditovali vkuse-ale to presne korešponduje s tým, čím si ma zaujal, keď si napr.použil príklad o hľadaní okuliarov na nose v súvislosti s duchovným rozvojom. A nutné poznamenať, že samozrejme, bez toho nič, by som nemohol oceniť to "niečo", čo prišlo potom, keďže som vedel porovnať niečo s "ničím". Meditáciou/ale tou,. ktorú Ty ponímaš ako úrovňovo nižšiu- keďže pozorovať samú pozornosť je pre mňa nepredstaviteľné, to je ako povedať, že pozorujem Boha/ navyšuješ energiu, ktorú potom použiješ v koncentrácii na konkrétnu duchovnú prax, ktorou nie je v podstate nič iné, len rozvíjanie vnútorných zmyslov, ktoré potrebuješ na to, aby si podnikal výlety do svojej domoviny/duchovnej ríše-astrálu...- a nech si každý dosadí svoje synonymum/, čím zvyšuješ svoj potenciál v precvičovaní 3I-inšpirácie, imaginácie a intuície. Mimochodom-Tvoja tabuľka je z môjho pohľadu vynikajúca, ak si ju vyprodukoval sám, svedčí to o veľkom stupni vnútorného vhľadu, čo je tiež nie nič iné/podľa mňa/ ako dôkaz zvládania učiva 3I. Takže pre mňa je meditácia, ako spôsob duchovnej praxe po tom, čo som vycical z "učenia Pavlovho"/ten by ma bil... , a pre seba spracoval, vlastne neustále prepínanie medzi meditovaním/naberaním energie, alebo zvyšovaním koncentrácie "duchovna"/ a použitím tejto energie na koncentráciu na úkony v duchovne, čím sa energia vybije a idem do meditácie a po nabití do koncentrácie a tak stále dokola. A keďže meditačný skok v naberaní energie nie je možný bez čistého tela, tak základom je pôst a toto je kolotoč, v ktorom sa pohybujem, keďže breatharián/čo by Ti hrozilo po tých 500 a viac dňoch pôstovania /nie je zatiaľ moja cesta, lebo svoje telo na určité činnosti /dosahovanie rozkoše/ používam mimoriadne rád.

[vostalpetr]

Takže pre mňa je meditácia, ako spôsob duchovnej praxe po tom, čo som vycical z "učenia Pavlovho"/ten by ma bil... , a pre seba spracoval, vlastne neustále prepínanie medzi meditovaním/naberaním energie, alebo zvyšovaním koncentrácie "duchovna"/ a použitím tejto energie na koncentráciu na úkony v duchovne, čím sa energia vybije a idem do meditácie a po nabití do koncentrácie a tak stále dokola. A keďže meditačný skok v naberaní energie nie je možný bez čistého tela, tak základom je pôst a toto je kolotoč, v ktorom sa pohybujem,
...............................................................................................................................

No pokud to dobře chápu,
tak to je přesně ten základní meditační paradox,
koncentrovaná pozornost (úsilí) a relaxovanost (neúsilí)

Samozřejmě, jde to pojmout jako kolotoč,
jednou tak a podruhé naopak, jednou to a podruhé zase ono,
ale řešení spočívá v přítomném okamžiku ted a tady,
jak by asi řekl Tolle:
intenziita (pozornost) ano, ale intenzita na přítomný okamžik ted a tady
tedy zaměřit pozoorování na samotný přítomný okamžik, na samu Přítomnost
(nikoli ovšem na právě ted a tady probíhající činnosti, protože to je jen koncentrace v čase a prostoru)

Jedině přítomný okamžik vede do relaxovaného bezusilovného stavu s koncentrovanou pozorností,
to je samotný princip meditace.

(omlouvám, že zasse píšu jako obvykle to samý,
ale dneska jsem toho moc přečetl, takže jsem totálně mimo...)

[Cizinec]

Asi je třeba uvést, že breathariánství patří mezi tzv. siddhi, tedy zvláštní schopnosti, jako je levitace, vidění na značnou vzdálenost, rozpoznání nemocí dle aury člověka atd. atpod. Čili je to, nebo může to být znak duchovního pokroku, ale osvícení to není. Někdy se upozorňuje na nebezpečí ulpění na těchto schopnostech, tedy že se stanou překážkou na cestě k osvícení (resp. Bohu).
Meditaci můžeme dělit na objektovou, kdy je předmětem soustředění mysli nějaký objekt (dýchání, chůze, plamen svíčky atd.) a bezobjektovou, tedy kdy objekt soustředění chybí (a tudíž je subjekt-objektová dualita zeslabena či překonána). Psát se o tom příliš nemá, má se cvičit

[vostalpetr]

Asi je třeba uvést, že breathariánství patří mezi tzv. siddhi, tedy zvláštní schopnosti, jako je levitace, vidění na značnou vzdálenost, rozpoznání nemocí dle aury člověka atd. atpod. Čili je to, nebo může to být znak duchovního pokroku, ale osvícení to není. Někdy se upozorňuje na nebezpečí ulpění na těchto schopnostech, tedy že se stanou překážkou na cestě k osvícení (resp. Bohu).
Meditaci můžeme dělit na objektovou, kdy je předmětem soustředění mysli nějaký objekt (dýchání, chůze, plamen svíčky atd.) a bezobjektovou, tedy kdy objekt soustředění chybí (a tudíž je subjekt-objektová dualita zeslabena či překonána). Psát se o tom příliš nemá, má se cvičit

......................................................................................................................................

Souhlas,
až na tu posllední větu,
tedy nechci říci, že by se nemělo cvičit,
a že by se o tom muselo bezpodmínečně psát,

ale dle mého náhledu je třeba se nad tím osoobně zamyslet,
z mé zkušenosti je právě v tomto bodě "já" stále vztaženo k času a prostoru,
což samozřejmě není "vidět"
ale výsledek tohoto ztotožnění je zřejmý, stále je zde "já" (podstata osobního bytí "já jsem")
a Já není uvědoměno

Z vlastní zkušenosti z meditace vím,
že když už není kam jít a není co udělat (podstata bytí)
zůstává už jen to poslední, co skutečně vědomě a záměrně udělat jde:

zaměřit pozornost na samu Přítomnost Ted a tady

(je to návod, tak proč jej nenapsat, že)

[Cizinec]

zaměřit pozornost na samu Přítomnost Ted a tady

Čímž si vyjádřil něco. Pokud by tam to něco nebylo, nevznikla by ta věta. To něco je objekt, který má pochopitelně subjekt (který objekt může rozpoznat a tudíž o něm psát na Inspiruj). Psát se o tom příliš nemá, protože mysl snadno sedne tomuto vysvětlení na lep, jsouc uspokojena, že tím dosáhla jednoty. Místo aby se trpělivě cvičila v objektové meditaci (a tak např. získala schopnost přečíst 585 příspěvků) je líná a pohodlná, protože si myslí, že už je skoro za vodou.

[vostalpetr]

zaměřit pozornost na samu Přítomnost Ted a tady

Čímž si vyjádřil něco. Pokud by tam to něco nebylo, nevznikla by ta věta. To něco je objekt, který má pochopitelně subjekt (který objekt může rozpoznat a tudíž o něm psát na Inspiruj). Psát se o tom příliš nemá, protože mysl snadno sedne tomuto vysvětlení na lep, jsouc uspokojena, že tím dosáhla jednoty. Místo aby se trpělivě cvičila v objektové meditaci (a tak např. získala schopnost přečíst 585 příspěvků) je líná a pohodlná, protože si myslí, že už je skoro za vodou.

.......................................................................................................................................

no jistě že je tam něco:
je tam subjekt, tudíž i čas a prostor

Přítomnost Ted a Tady je princip, kterým je "překročen" subjekt
(Přítomnost ovšem není "něco", je to aspekt Skutečnosti)


Psát se o tom příliš nemá, protože mysl snadno sedne tomuto vysvětlení na lep, jsouc uspokojena, že tím dosáhla jednoty.
.................................................................................................................................................
Tím tedy chceš říci, že zaměření se na přítomnost ted a tady není principem který nás dostane do Přítomnosti,
tedy že takto je překročeno osobní já.
No mýlit se samozřejmě mohu, ale jak zkušenost tak i logika mě vede k názooru, že se nemýlím...



protože si myslí, že už je skoro za vodou.[
..................................................

Myslím, že jsem psal, že je zapotřebí se cvičit v objektové koncentraci (nikoli meditaci)
ovšem tak, abychom si uvědomili, že jde především o pozornost samu a o přítomný okamžik

Jistě, moje mysl je líná a pohodlná,
ale vydedukovat z toho, že moje mysl si také myslí, že je za vodou mně přijde poněkud subjektivní,
obzvláště potom, co jsem na vedlejším vlákně kritzoval Joshiho spočinutí v čase a prostoru,
jako něco co automaticky znamená spočinutí v přítomném okamžiku...

Myslím, že píšu dost často Maharadžův výrok: Musíme vyvinout obrovské úsilí udělat nic,
a myslím, že je snad každému jasné, že moje ležení na gauči není tím správným úsilím udělat nic,
protože moje ležení na gauči je jen neúsilí
(což mě ovšem přijde mnohem rozumnější nežli usilovně číst 585 příspěvků či nějak jinak duchovně blbnout v čase a prostoru)

[vostalpetr]

Psát se o tom příliš nemá, protože mysl snadno sedne tomuto vysvětlení na lep, jsouc uspokojena, že tím dosáhla jednoty.
...............................................................................................................................................

Musím říct, že jsem vždy překvapen těmito prohlášeními,
jako že se o něčem nemá psát,
protože si o něčem vytvoříme myšlenkovou představu,
nebo z důvodu že mysl sedne tomu vysvětlení na lep, jsou uspoojena, že tím dosáhla jednoty.

K tomu prvému, pokud se dozvím nějakou informaci,
naprosto přirozeně z toho udělám myšlenkovou představu k obrazu svému a vytvořím si cíl v čase a prostoru.
Na to si už ztěžoval Maharadž,
avšak míísto takovýchto nářků měl hovořit tak, aby i tato myšlenková představa byla sama sebou eliminována,
což samozřejmě věděl, nebot věděl že jedinou možností je negace (toho, co nejsem).
Mnohem lépe to ovšem řeší Tolle, který o tom požadovaném Maharadžově "nahlédněte to přímo" říká,
že to co je hledáno není v čase a prostoru, ale je to sama Přítomnost.

K tomu druhému.
Samozřejmě, mysl si může klidně myslet cokoli a být o tom přesvědčena jako o nezvratné pravdě,
a je schopna to udělat i na té nejvyšší úrovni, že si zcela nepozorovaně přivlastní realizaci Já,
neříkám, aby bylo jasno, že si vytvoří představu Já,
to není zas tak těžká věc dojít k přesvědčení že já jsem realizovaný,
chci říci, že je schopna zcela nepozorovaně udělat z realizace Já představu realizace Já.
To jsou věci, které se dějí a které lze popsat,
kdyby tomu tak nebylo, tak by o tom někteří nehovořili,
a hoovoří se o tom právě proto, abychom tomu nesedli na lep....

[Cizinec]

Přítomnost ovšem není "něco", je to aspekt Skutečnosti

Jednoduše a jednoznačně: aspekt skutečnosti je něco.
Skrze zkušenost slov nedosáhne se pravého porozumění, slova mohou ukájet, fixovat stav v povrchové vrstvě mysli, proto požadavek na mlčení, zpočátku alespoň mlčení vnější, později i vnitřní.

[vostalpetr]

Přítomnost ovšem není "něco", je to aspekt Skutečnosti

Jednoduše a jednoznačně: aspekt skutečnosti je něco.
Skrze zkušenost slov nedosáhne se pravého porozumění, slova mohou ukájet, fixovat stav v povrchové vrstvě mysli, proto požadavek na mlčení, zpočátku alespoň mlčení vnější, později i vnitřní.

..............................................................................................................................................................

No pokud aspekt skutečnosti je "něco",
pak si budto nerozumíme, nebo se naprosto podstatně rozcházíme v názoru,
a pokud bych to měl chápat tak jako že aspekt skutečnosti je "něco", tak bych si pak satčitanadu mohl klidně koupit jako cokoli něco v sámošce...

Ale jinak samozřejmě skrze zkušenost slov se nedosáhne pravého porozumění,
myslím, že jsem nikdy nezaměnoval ukazující prst za měsíc,
ale vcelku je dost podstatný i ten ukazující prst, nebot ten tě navede směrem k měsíci

jinak pokud si přečteš tuto svou větu: Skrze zkušenost slov nedosáhne se pravého porozumění, slova mohou ukájet, fixovat stav v povrchové vrstvě mysli, proto požadavek na mlčení, zpočátku alespoň mlčení vnější, později i vnitřní.[/quote]
musí ti být jasné, že to co píšeš mě, platí i na tvůj návod, nebot i tvůj návod je jen zkušeností slov (to jsem jen podobně jako ty přestal rozlišovat mezi prstem a měsícem)

Ale jinak samozřejmě proč ne,
můžeme tvoje doporučení brát vcelku logicky jako prst ukazující na měsíc (já s touto logikou nemá žádný problém jako ty)
a realizovat tvé doporučení,
nejdříve přestaneme mluvit a později přestaneme myslet a později zjistíme, že nám to jde nejlépe ve spánku, takže budeme spát a spát...

A protože je zde požadavek, že myslet se nemá, předpokládám, že pod pojmem vnitřní mlčení se jedná právě o toto, tak se nikdy neprobudíme ani z toho svého spánku, protože se nad tím nikdy nezamyslíme...

Pokud jsem někde ve své úvaze udělal chybu, jakože třeba že duch svatý když uvidí jak hezky mlčíš a máš klidnou a nepřemýšlející mysl naprosto automaticky sestoupí na tebe,
tak rovnou říkám, že jsem na tuto možnost nezapomněl, protože tento blábol tvrdí kdejak mistr,
jen mě nebaví stále dokola opakovat, že realizace (uvědomění ) Já se děje na základě určitého principu,
a že tímprincipem zcela rozhodně není klidná mysl,
nebot klidnou mysl máme i ve spánku
(samozřejmě jsou i tací specialisté na duchovnost, kteří tvrdí že spánek je realizace Já)

[vostalpetr]

Cizinče,
jinak samozřejmě chápu,
že pro někoho je aspekt skutečnosti (Bůh) něčím,
tento názor není žádnou duchovní novinkou,
vždyt již Prabhupádá (zakladatel hnutí HARE RAMA, HARA KRIŠNA) před desítkami let téměř v každé své druhé větě ve svých knihách nekopromisně odhaloval transpersonalisty jako boží odpadlíky, které by bylo nejlépe upálit,
a tvrdil (nikdy ovšem nedokázal, nebot to dokázat samozřejmě nejde) že bůh zcela rozhodně je "něco"
totiž že je osoba

Ovšem ve svých návodech nehovořil o tom, že by se mělo mlčet,
ale zcela naopak hovořil o tom, že by se mělo mluvit a myslet,
totiž praktikovat onu známou mantru hareramaharekrišna minimálně 108 krát nejlépe ovšem po celý den...

Jak je vidět, cesty boží jsou nejen nevyzpytatelné, ale je jich i mnoho,
takže každý může mít svůj zcela originální názor,
a může si dělat co chce,
což je zcela nepochybně boží vůlí,
nebot vidíme, že to tak skutečně je, nebot se to děje...

[Cizinec]

nejdříve přestaneme mluvit a později přestaneme myslet a později zjistíme, že nám to jde nejlépe ve spánku, takže budeme spát a spát...

Vědomé mlčení je opak spánku.
Snad by šlo říci, že ty svým myšlením sníš čili spíš.
No ale tohle by měl říkat člověk s autentickou zkušeností, kterou mám jen malou, náznakovou. Čili můžu tak leda dvojnásobně mlčet.

[vostalpetr]

Vědomé mlčení je opak spánku.
Snad by šlo říci, že ty svým myšlením sníš čili spíš.
...............................................................
no myšlení je vytváření snu ve snu...

jinak bdění, spaní a spánek se sny jsou stavy ega,
a myslím, že vědomé mlčení je také stav ega (což by ovšem nebylo tak hrozný, nebot vše je stav ega)
mnohem horší je, že je to myslí vykonstruovaný obraz, spíše obraz v mysli, poloha mysli,
nebo snad ještě lépe řečeno, zaměření pozornosti na mysl a její klid...

Ale proč ne,
je tam pozornost pozorující mysl,
takže je všechno v pořádku, jen se díváme poněkud jiným směrem, než bychom měli,
protože naším cílem je sebepoznání
(ale možná že cílem jiných je onen žádoucí klid mysli, mně by vždycky klid mysli vcelku lhostejnej)

((tedy lépe řečeno, považuji klidnou mysl za něco vedlejšího,
co se zcela automaticky dostavuje současně s dobrou koncentrací (pokud směřuji pozornost jedním směrem, nemohu pozoorovat mysl)
vyšší úroven klidu mysli je, že se dostaví automaticky s mým spočíváním v podstatě bytí,
a snad tou nejvyšší úrovní klidu mysli je, když se automaticky dostaví při pozorování světa i při mém hodnocení světa,
jako výsledek mého náhledu, že VŠECHNO JE ON (LÁSKA)
klid mysli je pro mě spíše doplnujícím ukazatelem toho, že se koncentruji či medituji správně, nežli nějakým cílem, o který bych měl usilovat a dosáhnout jej))

[Poustevník.cz]

Půstem jsem zjistil, že na veškeré otázky lze najít odpověďi v sobě, za asistence i hmotných důkazů v realitě.... není pak už třeba hledat v okolí... půst - jednoduchá DOKONALOST...

[Petr]

Půstem jsem zjistil, že na veškeré otázky lze najít odpověďi v sobě, za asistence i hmotných důkazů v realitě.... není pak už třeba hledat v okolí... půst - jednoduchá DOKONALOST...

To je skvele. Je videt, ze existuje spousta cest, jak se dopracovat k sobe samemu.
Jak te ten pust kontkretne k tomu dovedl?

[Poustevník.cz]

Konkrétně přestaneš jíst a půst tě dovede až do finále ale není to cesta jednoduchá, ani rovná, ani krátká čili ještě nejsem na úplném konci

[Mendule]

Ahoj Poustevníku, jak dlouho jsi držel půst? Taky mě to láká půjčila jsem si knížku Velká kniha půstu DAHLKE Rüdiger.
Jinak na toto téma je asi zajímavá kniha Jasmuheen - Božská výživa. /Sama Jasmuheen prý nejí ani nepije již od roku 1993, kdy jí zemřelí duchovní učitelé zasvětili do tohoto programu. Pouze se prý několikrát za rok pro potěchu trochu napije bylinkového čaje a uloupne si kousek čokoládové sušenky. Kromě jiného to má prý i tu výhodu, že energii, kterou by jinak spotřebovala na metabolismus, může přesměrovat do tělesné, emocionální a duchovní energie./ Ale to mě zatím neláká.

[AlfaScorpii]

Já rád jím i piju, to by asi pro mě nebylo

[Petr]

Konkrétně přestaneš jíst a půst tě dovede až do finále ...

jj , tak to jsem si i trosku tak myslel, ze pust bude o tom, ale ja jsem myslel tu otazku tak, jak te to hladoveni nasmerovalo k hledani odpovedi v sobe? Jak probihal ten vnitrni proces ze te to tam nasmerovalo?

[Poustevník.cz]

Ahoj Poustevníku, jak dlouho jsi držel půst? Taky mě to láká půjčila jsem si knížku Velká kniha půstu DAHLKE Rüdiger.
Jinak na toto téma je asi zajímavá kniha Jasmuheen - Božská výživa. /Sama Jasmuheen prý nejí ani nepije již od roku 1993, kdy jí zemřelí duchovní učitelé zasvětili do tohoto programu. Pouze se prý několikrát za rok pro potěchu trochu napije bylinkového čaje a uloupne si kousek čokoládové sušenky. Kromě jiného to má prý i tu výhodu, že energii, kterou by jinak spotřebovala na metabolismus, může přesměrovat do tělesné, emocionální a duchovní energie./ Ale to mě zatím neláká.

Nejí ani nepije a sem tam si lupne kousek čokolády nebo čaj? Tak to asi nebude ono, nebo je to nějak překroucené. Půst je buď pouze o vodě, nejlépe destilované, nebo uplně bez jídla a pití což je už finále tzv. Brethariánství. Na podzim by sem do Čech měl dorazit Henri Monford, který už provozuje tento stav 9 let tak uvidíme, co nám sdělí ...

[Poustevník.cz]

Konkrétně přestaneš jíst a půst tě dovede až do finále ...

jj , tak to jsem si i trosku tak myslel, ze pust bude o tom, ale ja jsem myslel tu otazku tak, jak te to hladoveni nasmerovalo k hledani odpovedi v sobe? Jak probihal ten vnitrni proces ze te to tam nasmerovalo?

asi to bude tím, že člověk půstující má tak trošku rozšířené vědomí a víc energie jde do duchovní oblasti. Je to stav, kdy si přečteš třeba knihu, kterou jsi četl už před lety, ale až teď z ní najednou přečteš zcela jiný obsah. Nebo ti prostě docvakávají věci, který jsi dřív přehlížel a najednou je objevíš přímo před tebou do očí bijící již několik let. Nastává pak období, kdy se směješ sám sobě, jak jsi byl slepý a hluchý Je to docela zábava, spojená s užitečnem pro rozvoj duše a přechod do dalšího levelu