V zájmu spravedlnosti

[Trini]

Realizovaní se pak snaží jim to slovně aspon trochu přiblížit.

P.S.
V tom je samozřejmě riziko, že hledající si udělají podle toho představy, které neodpovídají - např. si představí oceán tak, jak oceán znají - což je samozřejmě nesmysl. A pak se těch svých představ nechtějí pustit.

[Trini]

Mysl je to, co samo vytváří iluzi oddělenosti

Není mysl jako mysl. Tvoje mysl tedy zřejmě vytváří iluzi oddělenosti, a proto to považuješ za samozřejmost u všech myslí. Ještě nic nevíš o mysli pročistěné Poznáním - o osvícené mysli. Nisargadatta o ní mluvil.

[Trini]

Mysl je to, co samo vytváří iluzi oddělenosti

Není mysl jako mysl. Tvoje mysl tedy zřejmě vytváří iluzi oddělenosti, a proto to považuješ za samozřejmost u všech myslí. Ještě nic nevíš o mysli pročistěné Poznáním - o osvícené mysli. Nisargadatta o ní mluvil.

P.S. Nisargadatta taky neřešil iluzi oddělenosti. Není to žádný důležitý duchovní koncept.

[Nic]

Dalo by se říct, že 7 miliard obyvatel téhle planety žádnou iluzi oddělenosti neřeší. Většina obyvatel této planety považuje to, co nazývají mistři iluzí, za skutečnost.

A paradoxně všechny problémy, které se řeší, pramení ve skutečnosti z iluze oddělenosti. Proto s Probuzením všechny problémy mizí, protože iluze byla rozpoznána jako to, co je iluzí - nemá to žádnou skutečnou podstatu.



Tím pádem Probuzení také iluzi neřeší.

[Trini]

Tím pádem Probuzení také iluzi neřeší.

Proč by měli řešit iluzi? To je téma pro začátečníky. Ti považují ze začátku svět za jedinou skutečnost. Pak se učí považovat svět za iluzi. A nakonec poznají, že i to, co se naučili považovat za iluzi, je ve skutečnosti Brahman. Koncept "iluze" už nepotřebují, poznali, že i ta tzv. iluze je podstatou Brahman. Vše je Brahman.

[Nic]

Tím pádem Probuzení také iluzi neřeší.

Proč by měli řešit iluzi? To je téma pro začátečníky. Ti považují ze začátku svět za jedinou skutečnost. Pak se učí považovat svět za iluzi. A nakonec poznají, že i to, co se naučili považovat za iluzi, je ve skutečnosti Brahman. Koncept "iluze" už nepotřebují, poznali, že i ta tzv. iluze je podstatou Brahman. Vše je Brahman.

Ano, přesně takhle to je. Není co řešit.

Nisargadatta taky neřešil iluzi oddělenosti. Není to žádný důležitý duchovní koncept.

Pro Nisargadattu byla iluze oddělenosti (ego, oddělenost, ztotožnění s tělem) překážkou, kterou je potřeba prohlédnout, ale ne krok za krokem, spíš jako přímý vhled: vidět, že to, co považujeme za osobní já, není skutečné. Rozpoznání tohohle klamu automaticky otevírá cestu k vědomí, které je bez formy – k tomu „Já jsem“ (bez přívlastků).

Nisargadatta sám iluzi oddělenosti neřešil v tom smyslu, že ji nepotřeboval překonávat – pro něj už nebyla skutečná. Přesto o ní mluvil znovu a znovu, protože právě pochopení její neskutečnosti je pro žáky tím nejdůležitějším. Ego a oddělenost jsou jen myšlenkové konstrukty, které zakrývají to, co je tady pořád přítomné - čisté vědomí „Já jsem“.

Jak říkal: „Mysl si vymyslela oddělenost. Jakmile poznáš, že to je jen výtvor mysli, oddělenost mizí.“

[Trini]

Přesto o ní mluvil znovu a znovu, protože právě pochopení její neskutečnosti je pro žáky tím nejdůležitějším.

Odkud tu informaci máš?

To není pravda. Kdyby to dělal, tak bych I Am That vůbec nečetla, hned to odložila. V těch třech knihách I Am That o ní mluvil okrajově asi jednou a to, když jeden návštěvník řekl, že se cítí být oddělen. Balsekar, který ho několik let navštěvoval, nezmínil ani jednou, že by Nisargadatta mluvil o iluzi oddělenosti.

[Nic]

Přesto o ní mluvil znovu a znovu, protože právě pochopení její neskutečnosti je pro žáky tím nejdůležitějším.

Odkud tu informaci máš?

To není pravda. Kdyby to dělal, tak bych I Am That vůbec nečetla, hned to odložila. V těch třech knihách I Am That o ní mluvil okrajově asi jednou a to, když jeden návštěvník řekl, že se cítí být oddělen. Balsekar, který ho několik let navštěvoval, nezmínil ani jednou, že by Nisargadatta mluvil o iluzi oddělenosti.

Iluze oddělenosti je iluze ega. Netuším, proč bys kvůli tomu ihned knihu odkládala. Používají se pro to různé názvy - iluze, Avidjá, Džíva, Mája, sen, nevědomost, individuální já, ego, ne-Já, osoba - osobní, mylná představa ... žádný z těch názvů - pokud je jasné o co jde, není důvodem k zavrhnutí textu.

Možná že pojem iluze oddělenosti evokuje pocit oddělenosti, který nemáš a který Tě proto nezajímá. Iluze oddělenosti je představa, že kdokoliv z nás je něco jiného, než Brahman (nejvyšší skutečnost), něco jiného, než to, čemu říká Ramana pravé Já.

I Nisargadatta používá přímo výraz, který je překládaný do angličtiny jako "illusion of separation" (iluze oddělenosti):

„This ‘I am’ idea … created an illusion of separation where there was none. It made you a stranger in your own world … Without the sense of ‘I am’ life goes on. There are moments when we are without the sense of ‘I am’, at peace and happy. With the return of the ‘I am’, trouble starts.“
„Tato myšlenka ‚Já jsem‘… vytvořila iluzi oddělení tam, kde žádná nebyla. Udělala z vás cizince ve vašem vlastním světě… Bez pocitu ‚Já jsem‘ život jde dál. Jsou chvíle, kdy jsme bez pocitu ‚Já jsem‘, v míru a štěstí. S návratem ‚Já jsem‘ začínají problémy.“

Iluzi oddělenosti vysvětluje i jiným způsobem - ne dva (iluze oddělenosti) , ale jeden (jednota Bytí):

„The consciousness in you and the consciousness in me, apparently two, really one, seek unity and that is love.“
„Vědomí v tobě a vědomí ve mně, zdánlivě dvě, ve skutečnosti jedno, hledají jednotu a to je láska.“

Nisargadatta popisuje iluzi oddělenosti z mnoha úhlů pohledu:

„Pocit ‚já jsem‘ je první iluzí. Když ho překročíte, poznáte, kdo jste.“
„Toto ‚já jsem‘ je kořenem všeho. Držte se ho, dokud vás nedovede k jeho zdroji.“

„Předpokládáte, že jste tělo a s tímto předpokladem začínáte své hledání.“
„Vaše utrpení pramení z mylné představy, že jste toto tělo a mysl.“

„Ego je jen shluk vzpomínek a zvyků. Není to nic skutečného.“
„Vaše ‚já‘ je pouze myšlenka. Není tam žádné individuální ‚já‘, které by cokoliv dělalo.“

„Celý svět je jen koncept ve vaší mysli.“
„Všechna utrpení pocházejí z vaší mylné představy, že jste odděleni od Zdroje.“

„Všechno, co vidíte a prožíváte, je jen sen. Probuzení ze snu je konec utrpení.“

„Všechno, co se objevuje, je iluze. Jediné, co je skutečné, je to, co se neobjevuje.“

"Pro lepší pochopení používáme slova jako Átman, Paramátman. Átman znamená my. Ten, kdo se ztotožňuje s tělem, se nazývá Džíva. Proto nejsme ani Džíva, ani mysl. Mysl se formuje díky dojmům na těle a Vědomí. Věří také v tělo jako svou formu. Všechny naše činnosti se odehrávají kvůli mysli. Když Džíva pozná, že tělo není jeho formou, stane se Šivou.“

"Musíte se naučit rozlišovat mezi Já (Átman) a ne-Já (iluze). Jakmile jste přesvědčeni o tom, že vaší přirozeností je blaženost a všechny objekty jsou také blaženost, potom již přirozeně nemáte zájem zabývat se objektivními věcmi."

[Trini]

Přesto o ní mluvil znovu a znovu, protože právě pochopení její neskutečnosti je pro žáky tím nejdůležitějším.

Odkud tu informaci máš?

To není pravda. Kdyby to dělal, tak bych I Am That vůbec nečetla, hned to odložila. V těch třech knihách I Am That o ní mluvil okrajově asi jednou a to, když jeden návštěvník řekl, že se cítí být oddělen. Balsekar, který ho několik let navštěvoval, nezmínil ani jednou, že by Nisargadatta mluvil o iluzi oddělenosti.

Iluze oddělenosti je iluze ega. Netuším, proč bys kvůli tomu ihned knihu odkládala.

Jano, ego neexistuje, iluze neexistuje, oddělenost neexistuje. Takže nevidím žádný důvod, proč bych se měla takovými koncepty zabývat. Kdyby o nich Nisargadatta psal, tak bych ho nečetla. Začla jsem ho číst s jistým odstupem, ale pak bylo poznat z toho, jak a o čem mluvil , že má zkušenost Poznání a srdce plné lásky a soucitu. Tím si mne získal. Takových výjimečmých lidí je na světě strašně málo.

[Nic]

Poznání a srdce plné lásky a soucitu. Tím si mne získal. Takových výjimečmých lidí je na světě strašně málo.

Tak to je nádherné.

Je vzácné, když se tohle uvědomění probudí. Pak ztrácíme potřebu hledat na komkoliv a na čemkoliv chyby a nedostatky.

Tím pádem je náš svět stejně dokonalý, jako Nisargadattův.

[Trini]

Poznání a srdce plné lásky a soucitu. Tím si mne získal. Takových výjimečmých lidí je na světě strašně málo.

Tak to je nádherné.

Je vzácné, když se tohle uvědomění probudí. Pak ztrácíme potřebu hledat na komkoliv a na čemkoliv chyby a nedostatky.

Tím pádem je náš svět stejně dokonalý, jako Nisargadattův.

Nisargadattův svět byl stejný jako každého jiného. Stačí si vzpomenout, jak mluvil o tom, že v blízkosti jeho bydliště jsou veřejné záchody, které škodí jeho zdraví. Kouření mu nakonec přece jen způsobilo rakovinu. S tím zřejmě nepočítal.

Někdo si potřebuje realizované idealizovat do naprosté dokonalosti až do svatosti, protože mu to přinaší úlevu - úlevu v životě, který nezažívá jako optimální. Na tom nevidím nic špatného.

Realizovaní se odlišují od nerealizovaných tím, že jsou vědomě to, jak to pojmenoval Ježíš - Boží syn a přitom stále syn člověka.

Eduard Tomáš:...Já vím, že nejsem ve všem následováníhodný. Dělal jsem chyby...jako každý člověk...a taky říkám, že nemusíte dělat všechno tak, jako já jsem to dělal já...Já nejsem žádný světec....

Nisargadatta: Zapomente moji osobu, zapomente moje učení....

.................................................

Realizovaní si uvědomují nedokonalost "své" osoby a nemají problém to přijmout, protože od pozorovatele k osobě proudí láska.


Mně nedokonalost nevadí.

[Eva Nada]

V zájmu spravedlnosti jsem Petrovi nahlásila Spam.

[Nic]

Nisargadattův svět byl stejný jako každého jiného. Stačí si vzpomenout, jak mluvil o tom, že v blízkosti jeho bydliště jsou veřejné záchody, které škodí jeho zdraví. Kouření mu nakonec přece jen způsobilo rakovinu. S tím zřejmě nepočítal.

Někdo si potřebuje realizované idealizovat do naprosté dokonalosti až do svatosti, protože mu to přinaší úlevu - úlevu v životě, který nezažívá jako optimální. Na tom nevidím nic špatného.

Realizovaní se odlišují od nerealizovaných tím, že jsou vědomě to, jak to pojmenoval Ježíš - Boží syn a přitom stále syn člověka.

Eduard Tomáš:...Já vím, že nejsem ve všem následováníhodný. Dělal jsem chyby...jako každý člověk...a taky říkám, že nemusíte dělat všechno tak, jako já jsem to dělal já...Já nejsem žádný světec....

Nisargadatta: Zapomente moji osobu, zapomente moje učení....

.................................................

Realizovaní si uvědomují nedokonalost "své" osoby a nemají problém to přijmout, protože od pozorovatele k osobě proudí láska.


Mně nedokonalost nevadí.

Tvoje odpověď je, bych řekla, celkem výstižná a navazuje na to, co říkají i jiní. Jak naznačil i Eduard Tomáš, uznání osobní nedokonalosti je cestou k hlubšímu pochopení.

Za pomíjivou a proměnlivou nedokonalostí, kterou naše mysl vyhodnocuje, se skrývá dokonalost, kam mysl svými koncepty nedosáhne. Proto se o ní říká, že je nepopsatelná.

To je to podstatné, na co poukazují všichni Mistři – ať už to nazývají Nirvána, Boží království, sat-čit-ánanda, pravé Já, Brahman nebo Nisargadattův "můj svět". Tam žádná nedokonalost neexistuje, protože všechno, co je, je celkem, kterému nic nechybí, nemá chybu. Je to ta skutečnost, která se vyjasní, když se rozplyne iluze oddělenosti a duality, včetně oddělení pozorovatele od pozorovaného.

Tohle je přesně takové, jak říká Nisargadatta: "Můj svět je dokonalý a neměnný." Tenhle svět není iluzorní bublinou, únikem z duality, únikem z osobního, ale naopak celistvým poznáním čím tohle je, když zmizí iluze, že jsme tohle tělo, mysl, osoba...

Iluze oddělenosti děli realitu na pozorovatele a pozorované, subjekt a objekt, já a Ty.

Se zmizením iluze oddělenosti je to přesně tak jak říká Nisargadatta: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost."

"Všechno je láska."

l.png (144.37 KiB) Zobrazeno 107 krát

Všechno je absolutní realita - pravé Já - sat-čit-ánanda

[Zdeněk]

V zájmu spravedlnosti jsem Petrovi nahlásila Spam.

Janu? To si udělala dobře.

[Eva Nada]

V zájmu spravedlnosti jsem Petrovi nahlásila Spam.

Janu? To si udělala dobře.

[Trini]

Mně nedokonalost nevadí.

Tvoje odpověď je, bych řekla....

Když vidím tvojí posedlost dokonalostí, tak mi nedokonalost zcela postačí. Funguješ v tom směru jako odstrašující příklad. Což má určitě také nějaký smysl.

Ze všeho, co realizovaní řekli, si vybíráš jen slova, na kterých jsi ulpěla - láska, dokonalost, blaženost, štěstí - jak rozinky z dortu. To tě velmi omezuje, a proto je pro ostatní nezajímavé a velmi namáhavé si s tebou povídat.

Mne u realizovaných zajímá všechno, co řekli, a také, jak žili, jak se projevovali, jak se vyrovnávali s problémy tohoto světa (a že jich nebylo málo ) a jak zemřeli. A už dávno jsem si to přestala idealizovat a přikrašlovat, jak to ty dodnes stále děláš. Velmi mi přitom pomohla biografie Anamalai Swamiho, kde psal o Ramanovi v každodenním životě. Trochu mi trvalo, než jsem se s tím srovnala - právě Ramanu bych si ráda nechala na tom oltáři, kam si ty všechny probuzené stavíš. Když jsem si nakonec ujasnila, že byl také "syn člověka", tak se moje láska k němu prohloubila.

Je to, jak řekl Eduard Tomáš o sobě - "dělal jsem chyby - jako každý člověk - vím, že nejsem ve všem následováníhodný". Ramana dokonce řekl/přiznal Anamalaiovi, že 2x v životě zalhal. Svět není dokonalý, a tak se v něm dějí nedokonalé věci - i těm nějčistějším realizovaným to někdy ujede. Ale to je dělá v mých očích ještě víc láskyhodnější - o to víc, že si to dokáží sami sobě a druhým přiznat - tu svoji nedokonalost, v jejich případě ne zcela perfektní dokonalost.