Žádní Češi neexistovali. Objevili se jen díky Rusům, hlásá ruská státní televizeRuský propagandista Sergej Mardan prohlásil, že český národ by neexistoval, kdyby nebylo Rusů. Uvedl to minulý týden ve vysílání ruské státní televize Rossija 1, kde dále razil teorii, že Češi v 19. století v podstatě ještě neexistovali. Podle něj také české země výrazně přispěly ke vzniku panslavismu.
„Češi jsou typickými Středoevropany, jsou to lidé sebestřední, jacísi hobiti, a tito středoevropští hobiti byli vtaženi do velké politiky, aby tam někoho zachraňovali, nějaké Ukrajince,“ nechal Mardan plynout tok svých myšlenek ve své show, která se věnovala výsledkům nedávných parlamentních voleb v České republice.
„Ještě je tu jedna důležitá nuance, které si všimnou jenom čeští intelektuálové, to jsou ti, kteří četli knížky. Češi a český národ se objevili pouze díky Rusům, protože v 19. století samozřejmě žádní Češi neexistovali. Byli to v podstatě zcela germanizovaní obyvatelé Rakousko-Uherské říše,“ pokračoval ve svém historickém exkurzu, v němž ruským divákům nabídl svérázný výklad dějin národa, které sahají do 9. století.
„Celá inteligence, celá elita byla naprosto germanizovaná, mluvila a myslela německy, a teprve v polovině 19. století došlo k oživení českého národního vědomí, vlastně k sestavení literární češtiny, a ta se stala jádrem ideologie, která se nazývala rusofilství nebo panslavismus,“ dodal.
České národní obrození ovšem začalo už v poslední třetině 18. století a pokračovalo do druhé poloviny 19. století. Jeho lídři, mimo jiné Josef Dobrovský a Josef Jungmann, se snažili pozvednout český jazyk na úroveň vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti. To se ale dělo v širším kontextu evropských událostí té doby a rusofilství tehdy rozhodně nebylo hlavní ideologií.
Panslavismus? K. H. Borovský věděl své
Mardan dále uvedl, že „české země sehrály jednu z nejvýznamnějších rolí“ ve formování panslavismu. Ten vznikl v 30. letech 19. století jako reakce na útlak slovanských národů v cizích impériích a jako součást národního obrození. Měl původně kulturní cíle, ale postupně získal politický rozměr, včetně snahy o sjednocení Slovanů – často pod ruským vedením. Rusové panslavismus vytahují dodnes i v souvislosti s válkou na Ukrajině.
V českých zemích měl panslavismus původně skutečně podporu, v roce 1848 se dokonce v Praze konal Všeslovanský sjezd. Už v té době se ale začala více prosazovat myšlenka austroslavismu. Vliv na to měly mimo jiné poznatky Karla Havlíčka Borovského. Ten si při pobytu v Rusku ověřil, že jazyková spřízněnost neznamená nutně také příbuznost kulturní a civilizační. Borovský to vystihl slovy: „Odjel jsem do Ruska jako Slovan a vrátil se jako Čech.“
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .nexttoart
