https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... jit-794578Velká rošáda na Ukrajině. Šándor naznačil, proč k ní mohlo dojítUkrajina čelí nejhlubší krizi od začátku války, říká bezpečnostní expert a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Andor Šándor ve svém podcastu. Upozorňuje na velké problémy s mobilizací a zhoršující se poměr sil na frontě. Situaci by navíc mohlo ještě zhoršit případné povolání dalších stovek tisíc ruských vojáků. Šándor úvodem upozorňuje, že pro schopnost Ukrajiny dál čelit Rusku je zásadní stabilní vedení země i armády. „Stabilita politického a vojenského vedení je jedním z rozhodujících faktorů úspěšného vzdorování ruské agresi, stejně jako udržení morálky a koheze,“ uvedl.
Podle něj nyní Ukrajina prochází možná nejhorší vnitropolitickou krizí od začátku ruské agrese v roce 2022. Tu podle Šándora vyvolalo odvolání ministra obrany Fedorova, které bylo součástí rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského obměnit ukrajinskou vládu.
Dva miliony mužů se měly vyhnout mobilizaciŠándor se věnoval také tomu, v jaké situaci se Ukrajina nachází po více než čtyřech letech války s Ruskem. Za jeden z nejvýraznějších problémů považuje stav armády, ale také náladu uvnitř ukrajinské společnosti.
Podle něj bylo zaznamenáno přibližně dva miliony případů porušení mobilizačních opatření. Jinými slovy, zhruba dva miliony ukrajinských mužů se měly vyhnout své mobilizační povinnosti.
Vážný problém podle bezpečnostního experta představují také vojáci, kteří opustili své jednotky a odmítají se k nim vrátit. „Máme na Ukrajině asi 200 tisíc zběhů, kteří se pohybují, málokdo ví kde, v nějaké šedé zóně, a už se nevrátí ani se nechtějí vrátit ke svým jednotkám,“ uvedl Šándor.
Odvody z ulic, obchodů i diskoték Odpor je podle něj patrný také mezi mladými muži, kteří se brání způsobu náboru do armády. Na sociálních sítích se pravidelně objevují záběry konfliktů mezi civilisty a pracovníky mobilizačních komisí. „Všichni, kteří sledují sociální sítě, vidí ten brutální způsob, jakým jsou mladí muži z ulic, z diskoték, z obchodů a z jiných zařízení odváděni vojenskými komisemi a proti své vůli posíláni na frontu,“ řekl.
Podle Šándora to ukazuje, jak část ukrajinských mužů vnímá svou povinnost bránit zemi před ruskou agresí. Zároveň se podle něj obávají, že před nasazením nedostanou dostatečný výcvik.„Výcvik, který dostanou předtím, než jsou nasazeni na frontě, není zdaleka tak adekvátní, aby byli schopni čelit ruské agresi a nestali se pouze snadným terčem pro ruské drony, klouzavé bomby a dělostřelecké útoky,“ pokračoval bezpečnostní expert.
Připomněl také slova vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského, podle něhož je poměr sil na frontě ve prospěch Ruska. Na některých úsecích připadá na jednoho ukrajinského vojáka tři až šest ruských.
Podle bezpečnostního experta je navíc stále obtížnější doplňovat jednotky o nové vojáky a zajišťovat jejich pravidelnou rotaci.
Útoky hluboko v Rusku válku nezlomí Přestože se Ukrajině v posledních měsících daří zasahovat cíle hluboko na území Ruské federace, Šándor odmítá, že by šlo o předzvěst zásadního obratu ve válce. „Vypadá to, že tyto úspěchy jsou předzvěstí nějaké zásadní změny na bojišti. Já jsem vůči této euforii značně skeptický,“ uvedl.
Ukrajinské útoky Rusko sice citelně zasahují, zároveň ale vedou k dalšímu stupňování ruských odvetných úderů. „Samozřejmě Rusy to bolí. Každý velký dronový útok má za následek ještě větší a brutálnější reakci Rusů. A je otázka, jak dlouho to Ukrajina takto vydrží,“ podotkl.
Současný vývoj na bojišti podle jeho názoru nenaznačuje, že by bylo možné Moskvu v dohledné době přimět k ústupkům a k rychlému ukončení války. „Rusko neprohrává, Rusko nijak oslnivě nevítězí, ale to, co vidíme dnes, není žádným příslibem k tomu, že by bylo možné Rusy dotlačit k nějakému vyjednávání tak, aby se konflikt ukončil co nejdříve a Rusko bylo ochotno přistoupit na nějaká kompromisní jednání,“ zdůraznil bezpečnostní expert.
Situaci Ukrajiny podle něj dále komplikuje konflikt na Blízkém východě, který odvádí část pozornosti i vojenských kapacit jejích spojenců.
Vyjádřil se také k příslibu Donalda Trumpa, že by Ukrajina mohla v budoucnu licenčně vyrábět systémy Patriot. „To je sice hezké, ale otázka je, kdy budou schopni licenční výrobu skutečně zahájit. Rozhodně to není otázka tohoto roku,“ upozornil s tím, že není jisté, zda bude Ukrajina schopna splnit všechny technologické a bezpečnostní požadavky spojené s výrobou takto citlivého zbraňového systému.
Moskva nechce přistoupit na příměří prý také proto, že by Ukrajina získala prostor k doplnění a přeskupení oslabených jednotek. „Během příměří by Ukrajinci mohli doplnit brigády, které jsou dnes téměř v nebojeschopném stavu, přeskupit je a přesunout,“ uvedl. Rusko tak spoléhá na to, že dlouhý konflikt bude Ukrajinu dál oslabovat a ztěžovat jí udržení fronty.
Trump si od Ukrajiny dávno umyl ruce Za rozhodující považuje také další podporu spojenců. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa však nechtějí nést hlavní náklady a odpovědnost za vyzbrojování Kyjeva. „Donald Trump si už dávno umyl ruce od podpory Ukrajiny. Zbraně jí bude dodávat tak, že je Evropa nakoupí ve Spojených státech, on si připočte desetiprocentní poplatek a Evropa je následně předá Ukrajincům,“ uvedl.
Ačkoli evropské země nadále slibují Ukrajině dlouhodobou pomoc, podle Šándora se objevují náznaky, že jejich možnosti i ochota postupně slábnou. Některé státy už v podpoře nechtějí pokračovat a z takzvané koalice ochotných odešlo také Bulharsko. „Uvidíme, jak dlouho evropská podpora ještě vytrvá. Není pochyb o tom, že kdyby jí nebylo, Ukrajina by už tento konflikt bohužel dávno prohrála,“ zdůraznil Šándor.
„Bez skutečné mobilizační schopnosti země si neumím představit, že bude Ukrajina ještě dlouhodobě ruské agresi schopna vzdorovat,“ zopakoval bezpečnostní expert.
Situace by se mohla dále výrazně zhoršit, pokud se potvrdí informace o připravované nové ruské mobilizaci.
Hovoří se o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl po zářijových volbách do Státní dumy povolat do armády nejméně dalších 300 tisíc lidí. „Pokud je pravda, že Putin po volbách do Dumy zmobilizuje minimálně dalších 300 tisíc lidí, pak by to znamenalo velmi zásadní zásah do poměru sil, který by už skutečně mohl být nad síly ukrajinské armády,“ dodal Šándor.
Tito vojáci by podle Šándora nemuseli být nasazeni okamžitě. Po absolvování výcviku a přípravě by je však Rusko mohlo efektivně využít přibližně na konci zimy roku 2027.
Změny ve vládě vyvolávají otázky Vrátil se také k rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského obměnit ukrajinskou vládu. Změny přicházejí v době, kdy Ukrajina čelí mimořádně složité situaci, a proto vyvolávají otázku, zda jde o projev síly, nebo naopak problémů uvnitř vedení země. „Pokud panuje přesvědčení, že Ukrajina je na nějaké úspěšné, vítězné linii, tak proč potom dochází k odvolání vlády?“ ptá se Šándor.
Podle bezpečnostního experta nebyly dobré ani vztahy mezi tehdejším ministrem obrany Fedorovem a vrchním velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským. „Pokud ministr obrany není schopen najít společnou řeč s velitelem armády a náčelníkem generálního štábu, pak se to musí projevit na frontě,“ uvedl.
V kontextu toho připustil, že za personálními změnami mohou být i politické důvody související s budoucí prezidentskou volbou. Nevylučuje, že odstranění populárních osobností může souviset také s jejich rostoucím politickým vlivem. „Kde je napsáno, že úspěšný Fedorov nemusel být odstraněn také proto, aby jeho politická hvězda nesvítila příliš mnoho?“ dodal.