Hahaha,
nedávno jsem se setkal s kamarády padesátníky,
který jsem pár let neviděl,
a musím říct, že jsou stále stejní,
prostě co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš...
Samozřejmě, spoustu hloupostí jsi opustil,
nebot každý čas má své,
seš možná trošku klidnější
(nejspíš už nemáš tolik sil blbnout jako v mládí a pak už tě to zas tolik nebaví, protože jsi to už užil dost)
možná že už víš něco víc než ve dvaceti,
ale svým způsobem stejně víš úplný hovno jako v těch dvaceti,
ale ten základ zůstává stejný...
Myslím, že pokud se ti nějak neposral život,
tak nemáš nějak důvod se vracet zpět,
tedy samozřejmě pokud by sis přál žít věčně,
tak by to bylo ideální pendlovat mezi dvacítkou a padesátkou
Hele,
co takhle zkusit přání žít věčně ?
Třeba to vyjde....
